Ministerstvo spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) předložilo návrh novely, kterým se má posílit nezávislost státního zastupitelství na politické moci. Vedoucí státní zástupce i nejvyššího šéfa žalobců by nově odvolával místo vlády až kárný soud. Změny ale mají přijít až od roku 2022, což je pozdě, míní exministr spravedlnosti a dnes šéf TOP 09 Jiří Pospíšil.
Problémy s dopravou řeší představitelé skupiny Milion chvilek pro demokracii kvůli nedělní demonstraci na Letné proti Andreji Babišovi. Na demonstraci by totiž podle organizátorů mohlo přijet ze všech koutů Česka až 350 tisíc lidí a kvůli tomu je třeba posílit dopravní spoje do Prahy. Soukromí dopravci již rozhodli, že tak u víkendových spojů učiní. České dráhy však stále nerozhodly o tom, zda víkednové spoje do Prahy posílí. Podle organizátorů demonstrace tak hrozí, že se na demonstrace mnoho lidí ani nedostane.
Kvůli kandidátovi SPD na člena Rady České tiskové kanceláře (ČTK) Michalu Semínovi se vláda ANO a ČSSD s podporou KSČM zřejmě nepoloží. Sociální demokraté totiž avizovali, že pokud by koaliční ANO podpořilo Semína do funkce, byl by to důvod z vlády odejít. ANO jim ale záminku pravděpodobně nedá. Sociální demokraty v úterý večer na koaliční radě ubezpečilo, že Semína nepodpoří.
Kvůli nedostatku financí pro sociální služby v Česku musí na pomoc čekat miminka se zrakovou či sluchovou vadou nebo tělesným a mentálním postižením. Upozorňuje na to neziskovka poskytující sociální služby pro rodiny s nejmenšími dětmi EDA. Poskytovatelé rané péče podle ní nestíhají vysokou poptávku rodin s miminky pokrýt a pomoc se včas dostane jen 14 procentům zdravotně postižených dětí mladších sedmi let.
Pětice opozičních ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN usedne k jednacímu stolu. Hovořit chtějí v úterý o tom, zda a kdy hlasovat o nedůvěře vládě Andreje Babiše (ANO). I v případě, že se na hlasování dohodnou, nemají ani spolu s SPD pro odvolání vlády dost hlasů. Podle opozice je nicméně i takové hlasování symbolické a nutné. I koalice v úterý zasedne a probere minulost i budoucnost své spolupráce.
Rozdělování zemědělských dotací v Česku provází zajímavý trend. Jejich objem totiž v posledních třech letech výrazně vzrostl některým z největších příjemců. Kromě holdingu Agrofert, u něhož zemědělské dotace v roce 2017 poprvé přesáhly miliardu, se dotační příjmy zvyšují i koncernu Úsovsko. Jeho spolumajitel je exministr zemědělství v první vládě Andreje Babiše (ANO) Jiří Milek.
Podporovat lidská práva a trestat ty, kteří je porušují. To je ve zkratce cíl návrhu zákona, který po prázdninách předloží opoziční Piráti. Respektive českou verzi Magnitského zákona, který dnes platí například v USA a je pojmenován po ruském právníku Sergeji Magnitském, který zemřel v ruském vězení. Piráti se tak vydávají po stopách prezidenta Václava Havla, jenž je s tématikou lidských práv neochvějně spojen.
V ostře sledované dotační kauze Čapí hnízdo, v níž čelí návrhu policie na obžalobu premiér Andrej Babiš (ANO), se nyní čeká na rozhodnutí státního zástupce Jaroslava Šarocha. Za jak dlouho řekne, zda pošle premiéra k soudu, nechce dlouhodobě komentovat. Jeho nadřízený nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ale odhad má. Jeho rozhodnutí očekává v řádu měsíců.
Ačkoli od doručení návrhu první auditní zprávy Evropské komise ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) uplynulo už 14 dní, emoce dění zatím neutichly. V příštím týdnu se navíc tlak na premiéra zvýší. Kromě další demonstrace svolané na pražskou Letnou bude opozice tlačit na hlasování o nedůvěře jeho kabinetu. To by vláda vzhledem k většině v Poslanecké sněmovně ustála, šlo by ale už o druhý pokus tento kabinet odvolat.
Premiér Andrej Babiš (ANO) spolu s dalšími obviněnými v dotační kauze Čapí hnízdo oddálili rozhodnutí státního zástupce, zda obviněné pošle před soud. Poté, co policie navrhla Babiše i ostatní v kauze obžalovat, se rozhodnutí čeká od státního zástupce Jaroslava Šarocha. Ten se ale nyní musí zabývat návrhy na zastavení trestního řízení, které obvinění včetně premiéra podali.
Seznam stran zastoupených v Poslanecké sněmovně se rozrůstá. K zavedeným devíti přibyla nová. Trikolóra – hnutí občanů má kromě poslance Václava Klause ml. i poslankyni Zuzanu Majerovou Zahradníkovou. Jména zástupců nového hnutí z řad současných poslanců či senátorů tím ale končí. Trikolóra sice v pondělí představila základní hodnoty, které hodlá zastupovat, více o straně se ale dozvíme až v září, kdy bude její ideová konference. Ještě více napoví až první volby, v nichž bude usilovat o hlasy voličů. Václav Klaus ml. si věří především na sněmovní volby, které by v řádném termínu měly být za dva roky.
Poslanec Václav Klaus mladší, který byl nedávno vyloučen z ODS, dnes odpoledne oficiálně představil svou novou politickou stranu. Má název Trikolora. Strana chce podporovat tradiční rodinu, zrušit inkluzi nebo zastavit přesun pravomocí do Bruselu. Exprezident Václav Klaus dnes se svým synem na pódiu nestál, bude ale garantem zahraniční politiky. „Bude jezdit za Orbánem a tak dále," vtipkoval Klaus.
Zastavit proplácení dotací pro Agrofert měl SZIF už před půlrokem. Vyplývá to dokonce z pravidel poskytování dotací, které jako důvod pozastavení peněz bere i podezření z porušování unijní či národní legislativy. Říká to Leo Steiner, kterého veřejnost zná kvůli kritice finančních toků v ROP Severozápad. Dopad dle Steinera může mít dění okolo auditů v extrémním případě i na proplácení celých dotačních programů Evropskou komisí a Česko může přijít až o desítky miliard korun.
Snížení úroků, které za pozdní zaplacení daní platí daňoví poplatníci, a současně snížení úroků, které platí berňák za neoprávněné exekuční vymáhání.
Vláda Andreje Babiš (ANO) získala souhlas poslanecké většiny rozšířit EET na další profese a obory. Platit by podle poslanců ANO, ČSSD a KSČM, kteří novelu podpořili, mělo EET pro řemeslníky, hudební festivaly či kadeřnice. I pro kosmickou dopravu či chov velbloudů, z čehož si řada opozičních poslanců v posledních dnech s gustem utahovala. Debata o třetí a čtvrté vlně se ale do Poslanecké sněmovny může vrátit. Novela totiž míří do Senátu, kde zřejmě narazí.
V kontextu událostí okolo auditů Evropské komise ke střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO) sílí hlasy, že by situaci vyřešila změna na postu předsedy vlády. Kromě některých zástupců ČSSD, kteří o možnosti výměny premiéra mluví, to za krok k napravení situace označil i předseda největší opoziční strany ODS Petr Fiala. Dodal, že řešení není složité.
Auditem Evropské komise, který konstatuje střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO), se bude zabývat i Vrchní státní zastupitelství v Praze. Deníku Echo24 to sdělila pražská vrchní státní žalobkyně Lenka Bradáčová s tím, že „auditní zprávu standardně vyhodnotí“. Pokračuje tak zájem státních žalobců o audit, jehož zjištění považuje nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman za závažná a mohla by dle něj zavdávat podezření na trestný čin.
Nová politická formace, kterou poslanec Václav Klaus ml. představí příští týden, už má stovky lidí. Deníku Echo24 to řekl Klaus ml. Další detaily ale tají s tím, že zazní až v pondělí, kdy bude nový politický subjekt představen. Bude parlamentní, kromě Klause ml. se k ní hlásí i poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková. Oba byli v minulosti členy ODS i jejího poslaneckého klubu.
I přes „stopku“, kterou dotacím pro Agrofert už loni v prosinci vystavil komisař pro rozpočet Günter Oettinger, poslala česká platební agentura SZIF do Agrofertu od ledna do dubna půl miliardy korun. Konkrétně 505 787 757 korun. Deníku Echo24 to sdělila mluvčí SZIF Vladimíra Nováková. Zda je Evropská komise nebude chtít zpátky, bude jasné, až do Čech dorazí druhý avizovaný audit EK. Ten se má věnovat právě zemědělským dotacím, které u nás přerozděluje SZIF.
Do dění, které spustil audit Evropské komise k dotacím pro holding Agrofert, razantně vstoupil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Nejvyšší žalobce, který se doposud v hodnocení kauz premiéra Andreje Babiše (ANO) držel hodně zpátky, oznámil, že text zprávy by mohl zavdávat podezření z trestného činu a že ji státní zastupitelství zanalyzuje. Detaily nesdělil. Jednat by se nicméně mohlo o trestné činy poškození finančních zájmů EU i porušení povinnosti při správě cizího majetku.
Po uplynulém víkendu je jasné, že zveřejnění návrhu auditní zprávy Evropské komise o čerpání dotací Agrofertem dostává premiéra Andreje Babiše (ANO) pod značný tlak. Do hry se po zveřejnění celého textu zapojil i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Podle něj jsou zjištění v dokumentu závažná a mohla by zavdávat podezření na trestný čin. Do toho se „probudili“ i koaliční sociální demokraté a na úterý chystá kromě opozice reakci i spolek Milion chvilek pro demokracii. Konat se má další protivládní demonstrace.
Před dvěma týdny advokátka Anna Dolejská před plným Václavským náměstím, kde lidé demonstrovali za nezávislost justice, vysvětlovala důvody podezření, že je premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Po zveřejnění zprávy, že audit Evropské komise dospěl k závěru o Babišovu střetu zájmů kvůli přetrvávajícím vazbám na své bývalé podniky, Dolejská vysvětluje, jaký to může mít vliv na rozhodování úředníků v Černošicích. Ti o Babišovu střetu zájmů ve vztahu k české legislativě už jednou rozhodli.
Organizace Transparency International, na jejíž podnět se střetem zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO) Evropská komise zabývá, odhaduje, že vracet se bude přímo půl miliardy korun dotací. „Evropská komise dala TI plně za pravdu, Andrej Babiš zůstal ovládající osobou a skutečným majitelem Agrofertu. Plyne z toho, že na dotace nárok nemá,“ řekl v pátek ředitel TI ČR David Ondráčka.
Za neplnohodnotně zpracovaný a bez vysoké odborné úrovně označil premiér Andrej Babiš (ANO) analýzu právníků Evropské komise, která loni uvedla, že Babiš z činnosti holdingu Agrofertu stále profituje. A je tedy ve střetu zájmů, jak ho chápe evropské finanční nařízení. Analýzu Babiš bagatelizuje v odpovědi na dotazy předsedy Pirátů Ivana Bartoše, kterou má deník Echo24 k dispozici. Podle Bartoše jde o absurdní Babišovy výmluvy.
Několik hodin poslanci ve středu hlasovali o stovkách pozměňovacích opozičních návrhů k rozšíření EET. Vláda tak zamítla řadu návrhů, například na vyjmutí pěstování rýže či chovu velbloudů z EET. Naopak z povinnosti EET vyjmuli poslanci přes nesouhlas ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) předvánoční prodej sladkovodních ryb. Rozšířili i okruh podnikatelů, kteří budou moci evidovat tržby pomocí papírových účtenek. Poslanci ve středu absolvovali přes 250 hlasování.
Vyhodnocení auditu Evropské komise, který se začátkem roku uskutečnil na českých úřadech kvůli nejasnostem kolem střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), dosud nebylo doručeno do Česka. Dorazit by ale mělo v nejbližší době. Deníku Echo24 to sdělila mluvčí platební agentury SZIF, přes niž tečou zemědělské dotace, Vladimíra Nováková. Výsledky přitom podle dřívějšího vyjádření komisaře pro rozpočet Güntera Ottingera měly být do 15. května k dispozici české straně.
V pohledu na některé hodnoty je KDU-ČSL hodně blízká ODS, říká o možné spolupráci mezi oběma stranami předseda ODS Petr Fiala v rozhovoru pro deník Echo24. Fiala se netají ambicí skládat příští vládu a pro to je dle něj potřeba, aby byl konzervativně liberální proud nejsilnějším v ČR. O společné volební koalici mluvit nechce, říká ale, že je připraven debatovat o spolupráci s lidovci a hledat její vhodný model pro krajské volby. Ty se konají příští rok.
Poté, co se uzavřely volební místnosti a spočítaly hlasy ve volbách do Evropského parlamentu, přichází řada na vyjednávání o příští Evropské komisi. Hlavní slovo o výběru předsedovi Evropské komise má nyní Evropská rada složená z lídrů zemí EU. Na české domácí scéně se ale současně rozjíždí debata, kdo bude kandidátem na českého komisaře. Zatímco vládní hnutí ANO tlačí současnou eurokomisařku Věru Jourovou, vládní ČSSD viditelně váhá a jednat chce i KSČM.
Zajímavým vývojem prochází opoziční TOP 09 po vyhlášení výsledků voleb do Evropského parlamentu. V čele kandidátky koalice TOP 09 a STAN byl předseda TOP 09 a europoslanec Jiří Pospíšil, v počtu preferenčních hlasů jej i dvojku kandidátky Stanislava Polčáka přeskočil Luděk Niedermayer. Ten je co do počtu preferenčních kroužků rekordmanem letošních voleb, získal jich 67 430, následuje Dita Charanzová z ANO s 53 924. Jiří Pospíšil získal oproti Niedermayerovi téměř o polovinu kroužků méně, 37 231.
Krátce po vyhlášení výsledků označil předseda největší opoziční strany ODS Petr Fiala evropské volby za „naději na změnu“. Podle něj dali voliči najevo nesouhlas s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Ten vzápětí označil výsledek svého hnutí za skvělý, „ublíženě“ ale komentoval předvolební kampaň. Proti hnutí byla podle jeho názoru v poslední době vedena intenzivní a sprostá antikampaň.
