Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil otevřením turecké hranice pro uprchlíky, kteří se chtějí dostat do Evropy. Reagoval tak na čtvrteční návrh Evropského parlamentu zmrazit přístupová jednání EU s Ankarou. Úřad německé kancléřky Angely Merkelové Ankaře vzkázal, že ohrožování dohody o uprchlících mezi EU a Tureckem k ničemu nepovede.

„Když se u hraničního přechodu v (bulharské) Kapikule objevilo 50.000 uprchlíků, volali jste o pomoc. Začali jste se ptát sami sebe ‚Co uděláme, když Turecko otevře hranice‘. Poslouchejte mě pozorně. Půjdete-li ještě dál, ty hranice se otevřou, dobře si to zapište,“ řekl Erdogan v projevu v Istanbulu. „Jsme to my, kdo živí tři až 3,5 milionu uprchlíků v této zemi. Vy jste své sliby nedodrželi,“ dodal.

EP ve čtvrtek přijal nezávazné usnesení, které doporučuje zmrazit přístupová jednání kvůli postupu Ankary proti údajným účastníkům červencového nezdařeného puče. Usnesení ale také počítá s možností rozhovory EU s Tureckem obnovit.

Turecký premiér Binali Yildirim už ve čtvrtek Evropu varoval před přílivem uprchlíků a řekl, že přerušení rozhovorů poškodí Evropu více než Turecko.

Mluvčí úřadu německé kancléřky Ulrike Demmerová řekla, že dohoda mezi Tureckem a EU je považována za „společný úspěch“ a že udržení dohody je v „zájmu všech zúčastněných“.

Mluvčí německého ministerstva zahraničí Sawsan Cheblioví prohlásila, že je v zájmu obou stran řídit se dohodou. „Podíváme-li se na fakta, pak obě strany dohodu dodržují a my doufáme, že to tak zůstane, protože je to v zájmu obou stran,“ řekla.

Turecký vicepremiér Numan Kurtulmuş v pátek kritiku rozšířil i na OSN, když v Londýně řekl, že OSN a další mezinárodní organizace přestaly být schopné řešit světové problémy. Ujistil také, že Turecko nemění svou zahraniční politiku a že se dále bude řídit svými národními zájmy.

Strašení migrační vlnou nesmí být politickým obchodem

Dohoda je podle Sobotky postavena na jasně daných povinnostech, které musí plnit obě strany. Evropa to podle něj dělá. „Proto aktuální vyhrůžky z turecké strany nejsou na místě,“ řekl. Strašení migrační vlnou se nesmí stát předmětem politického obchodu, dodal.

Sobotka řekl, že obě strany musí dělat maximum pro dodržování jarní dohody. „Česká vláda tuto dohodu podpořila, protože se jedná o jeden z důležitých nástrojů k řešení migrační krize, který vychází z naší dlouhodobé priority – principu ochrany hranic a zastavení nelegální migrace,“ uvedl v prohlášení.

Prezident Zeman řekl, že dohodu EU a Ankarou o vracení migrantů do Turecka kritizuje dlouhodobě. „Já si myslím, že Evropská unie by se neměla nechat vydírat, to zaprvé. A zadruhé, na tuto hrozbu by měla reagovat důsledným opevněním svých vnějších hranic, což ostatně měla udělat už dávno,“ řekl při návštěvě Ústeckého kraje.

K tématu se vyjádřil i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Dohoda EU-Turecko je postavena na jasně daných povinnostech, které musí plnit obě strany. Evropa svou část dohody plní. Naplňování dohody by nemělo být v zajetí silných politických prohlášení,“ uvedl na Twitteru.

Turecko-evropská dohoda se rozpadá

EU s Tureckem v březnu uzavřela dohodu, která měla zastavit příliv uprchlíků z Turecka do Řecka. Unie za to Ankaře přislíbila značnou finanční pomoc, pokrok v přístupových rozhovorech a uvolnění vízového režimu. Turecko ale unii obviňuje, že dohodu neplní, a hrozí jejím vypovězením. EU zrušení víz podmínila mnoha požadavky, z nichž mnohé zatím Ankara nesplnila.

Erdogan k dohodě v pátek řekl, že Turecko nedostalo všechny slíbené peníze. „Dostali jsme 550 milionů dolarů (14 miliard korun) od OSN. EU peníze slíbila, ale zatím poslala asi 700 milionů dolarů. A kolik jsme utratili my? Do této chvíle 15 miliard dolarů,“ řekl prezident.

Rozhodnutí EP k přístupovým jednáním s EU se týká hlavně postupu Turecka po červencovém pokusu o puč. Turecko pozatýkalo desítky tisíc lidí a propustilo z práce nebo přeřadilo na nižší pozice na 120.000 osob. Podle Ankary jsou to stoupenci duchovního Fethullaha Gülena, jemuž Turecko připisuje zorganizování puče. Mezi zatčenými je na 140 novinářů a úřady nechaly uzavřít 170 různých sdělovacích prostředků. Kurtulmuş v pátek ujistil, že zásahy proti Gülenovým stoupencům budou ještě „nějaký čas“ pokračovat.

Čtěte také: Europarlament žádá přerušit přístupové rozhovory s Tureckem

Erdogan plánuje rozšíření Turecka. Na Balkáně prý mají Turky rádi