Tento týden vydal Ústavní soud v Německu – donedávna bašta konzervativního odporu, ale i tady se časy mění – průlomový rozsudek o třetím pohlaví. Vyhověl žalobě občana, který má v rodném listu uváděno ženské pohlaví, pohlavně se ale v době podání stížnosti před třemi lety cítil nerozhodně. Ústavní soudci z Karlsruhe žádosti vyhověli, bude tedy možné psát do kolonky pohlaví zpětně i něco jiného než mužské, ženské; sami soudci navrhují: inter, divers nebo nějaký jiný „pozitivní“ termín. Vybrat ho mají poslanci, neboť jádrem rozsudku je nařízení Spolkovému sněmu uzákonit možnost pro intersexuály takto pozitivně se definovat v úředních dokumentech nejpozději k 31. prosinci 2018.

Zatímco třetí pohlaví mají už zakotvené v Austrálii, kanadském Ontariu a v několika nezápadních zemích, jako je Nepál, v Evropě jsou Němci s třetím pohlavím první.

Dvě věci tu stojí za povšimnutí: kolik uznáváme druhů pohlaví a jestli budeme lidem, kteří se budou cítit v pondělí spíš ženou, ve středu víc mužem a na víkend ani tím, ani tím, podřizovat úřední úzus, je rozhodnutí pro politiky. V tomto případě na sebe opět vzali úděl pionýrů soudci, také s oblíbeným odkazem na zákaz diskriminace (tato ušlechtilá zásada bude mít zřejmě v současném světě nekonečné důsledky – od ženských kvót, přesouvání důkazního břemene u výpovědí z práce nebo z nájemního bytu na žalovaného až po adopce do homosexuálních domácností). Ústavní soudci sice pro forma požádali o stanovisko i dosluhující konzervativně-socialistickou vládu, ta ale žádného nebyla schopna. Sociální demokraté, kteří už asi zapomněli, že před měsícem po prohraných volbách chtěli zpytovat svědomí, proč je volí jen dvacet procent voličů a proč je zatratily nižší, kulturně zpátečnické vrstvy, by záporné stanovisko vetovali.

Nicméně ani to by zřejmě soudce nezastavilo, jak je vidět z toho, že nepočkali, až nějaká příští vláda jednotné stanovisko najde. Kdysi se předpokládalo, že Ústavní soud bude jenom kontrolovat a brzdit zákonodárce, ne aby jim předepisoval tvorbu nových zákonů.

Zadruhé jsme tu svědky dalšího dobytí kvóty gender hnutím. Sice se i mezi skeptickými pozorovateli našli tací, kteří zdůrazňovali, že tohle nebyla bitva genderistů a konzervativců, že tu Ústavní soud rozhodoval o praktické záležitosti, veden přáním vyjít vstříc zanedbatelnému množství lidí (ve více než 80milionovém Německu žije prý asi 80 tisíc intersexuálů, kolik z nich uráželo, že měli dosud „pouze“ možnost pohlaví nevyplňovat, je ve hvězdách), jenže soudci ve zdůvodnění rozsudku cítili nutnost připomenout i toto: „V lékařských a psycho-sociálních vědách panuje do značné míry shoda nad tím, že pohlaví nelze určit pouze podle geneticko-anatomicko-chromozomálních znaků, nýbrž že je spoluurčováno i sociálními a psychickými faktory.“ Takže soudci vyšli minimálně půl cesty naproti radikálním teoretikům genderu.

Genderová revoluce postupuje rychle. Austrálie, průkopník třetího pohlaví v západním světě, měla první případ uznaného intersexuála v roce 2003. Ve Francii, kde Nejvyšší soud před půl rokem třetí pohlaví odmítl, teď na podzim vypukla válka o genderově vyváženější francouzštinu. Spustila to zpráva deníku Le Figaro o školní učebnici, kde se povolání píší vždy pro oba rody, s tečkou uprostřed novotvaru (zemědělec.kyně). O kolik dál už jsou Němci! Místo tečky sice používají lomítko nebo hvězdičku, ale jejich pokroková část s teutonskou systematičností nová pravidla aplikuje na všechny oblasti života. Dlouholetý šéf postkomunistické strany Gregor Gysi už v roce 2008 definoval holokaust jako „vyvraždění milionů Židovek a Židů“ , významná politička sociální demokracie Hannelore Kraftová zase loni po atentátu na vánočním trhu v Berlíně odsoudila všechny „teroristky a teroristy“. Jak by to Kraftová musela formulovat, kdyby už v tu chvíli bylo třetí pohlaví dostatečně in – „teroristky, teroristé, intersex osoby s teroristickým přesvědčením“? Je to cesta k politické směšnosti. Otázkou zůstává, kolik zvyků, tradic či původních významů slov se revolucionářům podaří dekonstruovat, než té směšnosti definitivně dosáhnou.