Ministr financí Pilný diskutoval s kolegy o budoucnosti eurozóny

Ministr financí Pilný diskutoval s kolegy o budoucnosti eurozóny

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Český zástupce se v pondělí poprvé zúčastnil jednání ministrů financí těch států Evropské unie, které platí eurem. V rámci přípravy na prosincový summit eurozóny v rozšířeném formátu byl ministr Ivan Pilný přítomen části jednání euroskupiny, tedy schůzky ministrů financí zemí s eurem. Velmi široce se podle něj probírala dvě témata, o nichž se mají v polovině prosince na eurosummitu bavit i šéfové států a vlád 27 zemí EU: problematika bankovní unie a otázky související s fiskálním rámcem.

Předseda euroskupiny Jeroen Dijsselbloem na tiskové konferenci označil debatu o prohlubování bankovní unie za zajímavou a připomněl, že už nizozemské předsednictví EU v roce 2016 nabídlo státům eurozóny další postup. Pohledy zemí se ale i po více než roce výrazně liší, třeba v otázce řešení špatných úvěrů či míry společných záruk za vklady v bankách.

Jak dnes před novináři poznamenal ministr Pilný, rovnováha mezi sdílením a snižováním rizika tak zatím v evropské bankovní unii není definitivně nastavena. „Je to diskuse, které se rádi zúčastníme, ale budeme pozorovat, co s tím Evropa udělá, protože ty názory jsou opravdu velmi rozdílné,“ poznamenal Pilný.

Druhým tématem dnešní diskuse byl fiskální rámec eurozóny, od jeho pravidel a jejich případných změn až možné nové fiskální nástroje. Dijsselbloem připomněl, že debatu ovlivnily dosud neukončené rozhovory o podobě nové německé vlády. Upozornil také, že v otázce dohledu nad fiskálními pravidly hrají významnou roli evropské instituce, především Evropská komise jako strážce uzavřených dohod.

Je navíc podle něj zjevné, že stávající pravidla, která mají státy eurozóny dodržovat, jsou mnohdy komplikovaná, a tak i těžko vysvětlitelná voličům v členských zemích. Je to prý ale cena za snahu vytvořit pravidla, která by pokrývala nejrůznější možné scénáře. „Ti, kteří volají po jejich zjednodušení, si často neuvědomí, že výsledkem může být poměrně velká přísnost,“ podotkl Dijsselbloem.

Současný šéf euroskupiny také upozornil na rostoucí význam míry státního dluhu v době, kdy většina vlád v EU snižuje rozpočtové deficity. Země s nižší mírou zadlužení jsou podle Dijsselbloema lépe připraveny na případné hospodářské šoky v budoucnu.

Podle Pilného má Praha v těchto věcech podobnou pozici jako Dánsko, tedy země, která má z eura na rozdíl od České republiky dojednanou trvalou výjimkou. „Každý stát by se měl postarat o to, aby úroveň národního dluhu se zmenšovala a byla v rozumné relaci vůči hrubému domácímu produktu. Není pravidla třeba nějakým způsobem reformovat, stejně nikdy žádné sankce nebyly,“ podotkl Pilný.

Dnešní diskuse o budoucnosti evropské hospodářské a měnové unie byla na ministerské úrovni první. Následovat by měla podobná schůzka počátkem prosince, která připraví podklady pro summit eurozóny – opět v rozšířeném formátu 27 zemí – plánovaný na 15. prosince. Tam začnou o budoucnosti mluvit premiéři a prezidenti tak, aby budoucí plány mohly být jasné v polovině příštího roku.

Slovenský ministr financí Peter Kažimír, jeden z favoritů na funkci šéfa euroskupiny, pokládá dnešní rozšířený formát jednání za správný krok. „Myslím, že nejlepším lákadlem (pro země bez eura) bude dobrý příběh o hospodářství zemí eurozóny a jasná pravidla v klubu,“ poznamenal.

,