Obrázkům budoucích budov se říká vizualizace a je zajímavé si je prohlížet. Jsou na nich nejen ony budoucí stavby, ale také figurky, které představují budoucí obyvatelstvo. Na těch obrázcích jsou z důvodů perspektivních, abychom si lépe prohlédli proporce té stavby, a také z důvodů propagačních, abychom se těšili, jaké to bude, až těmi figurkami budeme my.

Tito lidé stojí za pozornost stejně jako ty stavby. Obvykle vypadají spokojeně a vyrovnaně, postávají kolem nového domu nebo kolem něj korzují, povídají si v hloučcích, hrají si se smartphony a pijí kávu, nikdo už nekouří, většinou jsou dobře oblečení a šik. Stavbu, kterou mají svou přítomností zlidšťovat, si evidentně oblíbili, a takzvaně si ji užívají.

Ti lidé se blíží k prosklené, zevnitř svítící budově. Na ní jsou nápadné dvě věci: za prvé, že je velmi špičatá, a za druhé, že je celá na šikmo. Zvnějšku je složena ze soustavy nakloněných rovin, po kterých už stoupají početné zástupy oněch virtuálních figurek. Nejspíš přišly na koncert, ale mají ještě dost času, tak ho využívají k postávání na nakloněné rovině. To je nejspíš oblíbená forma relaxace budoucnosti. Člověk jde na koncert, tak si předtím trochu zabalancuje.

Ony plochy připomínají rampy, jejichž sklon se na všech předložených vizualizacích jeví jako značný. Není to sice přímo sklon skokanského můstku, ale jako slušný rozjezd skejtu by horní rampa nepochybně sloužila dobře. Na vizualizacích samozřejmě nelze odhadnout, s jakými pocity návštěvníci filharmonie po rampách stoupají či po nich sestupují. Na jednom obrázku je hezký, nejspíš jarní podvečer, neprší a je ještě světlo, takže lidé postávají na šikmých plošinách nebo je zdolávají, nejspíš dobrovolně.

Neprší a nemrzne, není nasněženo (občas ještě i nyní v Praze sněží, nebo aspoň mrzne, to lze pak nejspíš řešit posypem), takže je nutné vydávat jen přiměřenou námahu. Přesto si lze představit, že takový výstup, ale i sestup, zvláště pak na třetí plošinu, může být značně namáhavý, což možná je i záměr: starší ročníky mají zůstat doma, stejně nebudou mít na lístky. Naštěstí jsou plošiny opatřeny zábradlím, takže se návštěvník může přidržovat a v případě nevolnosti či závratě se klandru pevně chytit a vyčkat na pořadatelskou službu, která nešťastníka bezpečně dopraví do bezpečí.

Na vizuálech však všichni vypadají šťastně. Těší se z nové dominanty Prahy, kterou toužebně ti virtuální lidé vyhlíželi, neboť nic tak Praha nepotřebovala jako nějaký takový otisk doby. Šikmou plochu, po které se to bude skvěle klouzat.