Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se na čtvrteční bilanční schůzce s ministrem financí Ivanem Pilným (ANO) shodli, že návrh rozpočtu na příští rok i přes spory ohledně zvyšování platů vláda schválí standardně, tedy do konce září. O růstu platů bude koalice jednat v pondělí před jednáním vlády. Podle Sobotky se musí koaliční strany dohodnout na jednotném postoji. Premiér to řekl novinářům po jednání s Pilným. Vláda ještě do říjnových voleb projedná analýzu používání zajišťovacích příkazů včetně informace o kauze společnosti FAU, uvedl dále Sobotka.

„Můj pohled a ČSSD je, že by se platy měly zvýšit od 1. listopadu, a to o deset procent všem ve veřejném sektoru a učitelům o 15 procent. Nejednali jsme ve čtvrtek, jak se budou konkrétně zvyšovat platy. Zde se musí dohodnout celá koalice,“ uvedl.

Peníze je možné podle premiéra získat z nespotřebovaných výdajů jednotlivých ministerstev. Sobotka uvedl, že ke konci srpna to bylo zhruba 100 miliard korun, část je ale určena na spolufinancování projektů z fondů EU.

Pilný řekl, že by ve čtvrtek měl získat od jednotlivých ministerstev informace, kolik z nespotřebovaných výdajů mohou na růst platů ve školství uvolnit. Za minulé roky by celková neutracená částka mohla činit kolem 40 miliard, uvedl již ve středu Pilný. Odboráři z veřejného sektoru ve středu vyhlásili stávkovou pohotovost na podporu požadavku růstu platů.

Do voleb dostane vláda na stůl i informaci daňové správy o kontrolách firemních korunových dluhopisů.

— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) 7. září 2017

V hodnocení činnosti ministerstva financí se Sobotka i Pilný shodli, že rozpočtu pomáhají opatření proti šedé ekonomice přijatá za této vlády. Jde především o elektronickou evidenci tržeb a kontrolní hlášení u DPH. „Shodli jsme se, že opatření, která vláda prosadila, přinášejí reálné příjmy do státního rozpočtu. Ekonomika velmi dobře roste. Lépe se daří vybírat daně, ale stát získává příjmy ještě v rychlejším tempu než odpovídá růstu ekonomiky a to je výsledek těch opatření – EET a kontrolního hlášení,“ uvedl Sobotka.

Sobotka dále uvedl, že by ministerstvo financí mělo pokračovat do konce mandátu vlády v přípravě modelu, jakým bude financována dostavba bloků v jaderné elektrárně Dukovany.

Premiér ve středu avizoval, že s Pilným bude jednat kvůli rozpočtu na příští rok také v pátek. S ministrem se však nakonec sejdou až po víkendu. „Pan premiér s panem ministrem vše probral ve čtvrtek, k dalšímu jednání se sejdou v pondělí,“ sdělil ČTK mluvčí vlády Martin Ayrer.

Vláda ještě do voleb projedná analýzu zajišťovacích příkazů

Pilný uvedl, že analýzu vypracovanou finanční správou už má připravenou a vládě ji předloží do 15. září, poté ji pošle i rozpočtovému výboru Sněmovny. Sobotka je přesvědčen, že zajišťovací příkazy by měly být používány jen v jasně vymezených případech a tehdy, kdy není možné postupovat jinak. Pilný chce vypracovat metodiku, jak mají správci daní tento mimořádný institut používat.

Sobotka minulý týden Pilného vyzval, aby prověřil postup finanční správy v souvislosti s opavskou firmou FAU. Požadavek je reakcí na nahrávku, na níž šéf ANO a Pilného předchůdce Andrej Babiš hovoří o společnosti FAU, která skončila po zásahu finanční správy v konkurzu. Do insolvence se FAU dostala loni v říjnu, o dva měsíce později ji soud poslal do konkurzu. Babiš byl tehdy ministrem financí. FAU má sklad pohonných hmot v areálu přerovské firmy Precheza, jež patří do holdingu Agrofert, který donedávna Babiš vlastnil.

Premiér Sobotka:Min.financí předloží vládě ještě do podzimních voleb analýzu fungování zajišťovacích příkazů a nastavení jejich metodiky. pic.twitter.com/nELflujD9C

— Martin Ayrer (@MartinAyrer) 7. září 2017

V případě zajišťovacích příkazů finanční správa v uplynulých měsících čelila kritice, že je zneužívá, a likviduje tak i řadu poctivých firem, které se do řetězových obchodů mohly dostat neúmyslně. Po obstavení účtů totiž mnoho firem není schopno pokračovat v podnikání a někdy se očistí až za několik let.

Zajišťovací příkaz je jedním z institutů finanční správy proti neplatičům daní. Úředníci mohou předpokládanou daň vybrat dopředu, a zadržet tak peníze nebo majetek, dokud firma neuhradí částku uvedenou v příkazu.

Také takzvané korunové dluhopisy souvisí s Babišem. Od začátku roku se řešil Babišův nákup dluhopisů jeho někdejší společností Agrofert. Sobotka v květnu oznámil, že kvůli nevyjasněným Babišovým majetkovým poměrům a finančním transakcím podá demisi celé vlády. Babiš byl podle něj ve střetu zájmů, když mu jako ministrovi podléhá finanční správa, která má vyšetřit nákup dluhopisů. Sobotka nakonec demisi nepodal, což vyústilo v ostrý konflikt s prezidentem Milošem Zemanem. Poté poslal Zemanovi návrh na odvolání Babiše. Zeman nakonec po průtazích Babiše odvolal a ministrem se stal Pilný.

Výhoda takzvaných korunových dluhopisů vydaných do konce roku 2012 spočívá v tom, že jejich držitel v podstatě neplatí ze získaných úroků daň z příjmu.