Diplomaté členských zemí Evropské unie zvažují v tyto dny, jak zajistit "efektivní solidaritu" států EU v migrační krizi. S novým termínem "efektivní solidarita" přišlo nynější slovenské předsednictví minulý týden, když ministry vnitra seznámilo se svou prvotní představou. Slováci nyní jednají s dalšími státy a před prosincovým summitem EU se snaží najít přijatelný kompromis.

Mezi možnosti, o kterých se uvažuje, by podle informací ČTK v krizové situaci zvýšeného přílivu migrantů patřily přesuny "dobře definovaných skupin", ale také možnost uzavření některých hranic a například i detence tak, aby se migranti nemohli volně pohybovat napříč unií.

Přestože do transferů by se měly zapojovat všechny země, mohly by se rozhodnout přijímat například jen odmítnuté žadatele, které by pak měly na starosti pouze do chvíle jejich návratu zpět odkud přišli, či jen ohrožené skupiny - třeba děti bez doprovodu.

Úroveň či intenzita podobné podpory by měla brát v potaz vážnost krize a její dopad na schopnost postižených zemí se s migrační vlnou vypořádat. Zmiňována je nyní také mobilizace dodatečných lidských i finančních zdrojů a též "cílené a proporční" uzavírání hranic uvnitř schengenského prostoru a další opatření, včetně detence v nutných případech tak, aby bylo možné bránit druhotným pohybům migrantů mezi státy unie, plyne z informací ČTK.

Slovenské předsednictví ve snaze najít pro všechny přijatelný kompromis upravilo svůj původní týden starý návrh. Případný kompromis, který se samozřejmě může od stávajících nápadů lišit, by měli příští středu probrat velvyslanci zemí osmadvacítky. Mohl by se také stát základem pro přípravu příslušné části závěrů prosincového summitu unie.

Nynější verze návrhu počítá se třemi stupni migrační situace. V prvním by za běžného stavu platila obvyklá azylová pravidla. Druhý předpokládá spuštění právě oněch návrhů "efektivní solidarity".

Třetí stupeň, charakterizovaný "výjimečně vysokými počty příchozích", které by nebylo možné zvládnout předchozími nástroji, předává řízení krize členským zemím na úrovni Evropské rady, tedy summitu EU.

Zdroje ČTK upozorňují na složitou pozici slovenského předsednictví, které se snaží najít možná ani neexistující styčné body mezi pohledem například řeckého premiéra Alexise Tsiprase a jeho maďarského kolegy Viktora Orbána.

Bylo to Slovensko a další země visegrádské skupiny, kdo po prázdninách přišel s termínem "flexibilní solidarita" v souvislosti s migrací a návrhy Evropské komise na reformu azylového "dublinského" systému. Základem myšlenky je, že země mohou svou pomoc migrací zasaženým partnerům v EU projevovat i jinak než jen dosud preferovaným přebíráním části migrantů na základě nějakého kvótového klíče, například finančně či větším zapojením do ochrany vnějších hranic.

Slovensko - stejně jako některé další země EU - od počátku odmítá nepříliš funkční jednorázový mechanismus přerozdělení až 160.000 žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Poukazuje na to, že zatím bylo tímto způsobem přesunuto jen několik tisíc lidí, a to je dvouletý program za polovinou svého harmonogramu. Ve svém návrhu reformy ovšem Evropská komise pro případ krize počítala s trvalým přerozdělovacím mechanismem.

Před týdnem předsednictví přišlo s prvním návrhem "efektivní solidarity", která by měla především prakticky fungovat a neefektivní představu přerozdělování podle kvót nahradit.

Proti libovolnému přerozdělování se nejtvrději nadále staví Maďarsko, naopak jižní křídlo EU - tedy migrační vlnou zasažené Řecko a Itálie - na takovém mechanismu trvá. Podle některých informací by si tyto státy ideálně přály úplně nový celoevropský mechanismus, který by z nich sňal automatickou povinnost starat se o desetitisíce či statisíce příchozích.

V Řecku po uzavření tazvané balkánské trasy zůstalo okolo 50.000 osob a Turecko nyní hrozí možností znovu otevřít své hranice. Italové dál čelí příchodům desítek tisíc migrantů přes Středozemní moře ze severu Afriky.

Slovenské předsednictví ve svém návrhu uznává, "že země by neměly být znevýhodněny svou geografickou polohou". Právě proto je podle Bratislavy odpovědností EU postarat se o "efektivní" a v praxi funkční solidaritu.