Potajmu v koutku duše se dnes mnohým českým vládním politikům zjevně notně ulevilo. Brusel se totiž podvoluje hrozbě maďarského premiéra Orbána. Takže o tomto víkendu nově kolující návrh příslušné části šestého sankčního balíčku již nepočítá s tím, že EU bude embargovat ruskou ropu dováženou ropovodem Družba. Ten je v tuto chvíli obtížně nahraditelný, ba nepostradatelný nejen pro maďarskou ekonomiku, ale i právě pro českou.

Roli „zlého muže“ na sebe ovšem bere Orbán, nikoli Fiala. To maďarský premiér si zásadní ústupek Bruselu „vydupal“ a Fiala se za něj jistě rád „schová“. Ačkoli možná i někteří tuzemští vládní činitelé záhy právě Orbánův režim obviní – pokrytecky, či jen neinformovaně? – z tříštění jednoty EU.

Od začátku příštího roku tak EU bude sankcionovat pouze ruskou ropu dováženou po moři, tankery. Zato ropa přepravovaná do EU Družbou embargována nebude. Plyne to z informací agentury Bloomberg, jejíž zdroje v Bruselu se zpravidla nemýlí.

Fialova vláda tak pokračuje ve své dvojí hře. V otázce dodávek plynu se do značné míry již delší čas „schovává“ zase za Německo.

Dokud totiž Německo bude odebírat ruský plyn, je málo pravděpodobné, že by jej nemělo Česko. Ruský plyn totiž do Česka ve velkém proudí právě přes Německo. Takový stav Fialově vládě umožňuje přenechat „špinavou práci“ třeba na německých průmyslnících. Ti již od začátku invaze Ruska na Ukrajinu hlasitě upozorňují, jakou katastrofou by bylo odpojení Německa od ruského plynu. Jsou to patrně nejvíce právě oni, kvůli nimž vláda kancléře Scholze odmítá výrazněji Ukrajinu podpořit dodávkami zbraní a vojenské techniky.

Německo za posledních devět týdnů Ukrajině téměř žádné zbraně nedodalo, navzdory svým slibům, jak informuje německý list Welt am Sonntag.

Berlín se zřejmě obává, že pokud by zbraně dodával, Kreml mu plyn vypne. Podobně jako to v dubnu udělal Polsku a Bulharsku a v květnu pak Finsku, tedy zemím, které odmítly platit Putinovi za ruský plyn v rublech.

Pod tíhou obav z vypnutí plynu už ostatně spadly akcie německého energetického obra Uniperu. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu ztratily takřka třicet procent. Stále živěji se spekuluje o tom, že Scholzův kabinet bude muset Uniper zachraňovat penězi daňových poplatníků. Ve věci je „namočené“ i Finsko, jehož vláda kontroluje většinový balík akcií ve finské firmě Fortum, jež je matkou Uniperu.

Uniper vznikl v roce 2016, za vlády kancléřky Merkelové. Jiný německý energetický kolos, E.ON, do nově vzniklého podniku tehdy včlenil fosilní energetiku, již odepisovanou, aby se mohl soustředit na rozvoj obnovitelných zdrojů. A poslal Uniper na burzu.

Vlastně asi nic neztělesňuje zcela nadstandardní vztah Německa a Ruska uplynulých let, co se energetiky týče, jako právě Uniper. Jde o jednoho z největších zahraničních odběratelů ruského plynu na světě. Jak praví klasik, Němci nedělají malých chyb a v případě Uniperu ta chyba spočívá v jen těžko ekonomicky opodstatnitelném, až příliš těsném navázání na ruské energetické dodávky.

Uniper si doslova hýčkal své ruské dodavatele, hlavně tedy dodavatele jednoho, a sice Gazprom, plynárenský gigant v rukou Kremlu. A to vše za přihlížení, a hlavně souhlasného přikyvování představitelů kabinetu Merkelové i samotné kancléřky. Symbolem těsné vazby Uniperu a Gazpromu je projekt plynovodu Nord Stream 2. Uniper společnosti Nord Stream 2 poskytl půjčku takřka miliardy eur, avšak pár dní po zahájení invaze ji odepsal, když Berlín projekt plynovodu spojujícího Rusko s Německem zastavil.

Pokud by Kreml Německu plyn vypnul, bude Uniper zřejmě potřebovat masivní záchranné peníze německé a asi i finské vlády, aby přežil. Ani Berlín, ale ani Helsinky zjevně nechtějí věc nechat zajít až tak daleko. A to nahrává Fialově vládě. Česká vláda se totiž může tvářit jako největší spojenec Kyjeva, a přesto takřka nic neriskuje. Ruský plyn bude Česko odebírat dále, neboť Německo prostě nechce riskovat pád Uniperu.

Čím je Fialově vládě Německo, resp. Uniper v oblasti dovozu ruského plynu, tím je jí Orbán v případě dovozu ruské ropy. Fialova vláda se tak opět tváří jako největší spojenec Kyjeva, ale přitom jí „zlý muž Evropy“ Orbán právě tahá pořádný trn z paty. Česko totiž není infrastrukturně ani kapacitně připraveno nejen na odpojení ruského plynu, ale ani právě ruské ropy.

Dvojí hra české vlády je zřejmá. Prodává sama sebe jako oddaného spojence Kyjeva, a dokonce mu posílá zbraně za miliardy. Ale to jen proto, že za ni „špinavou práci“ dělá Berlín a Budapešť. Fialův kabinet tak opravdu značně – mnohem více, než by kdy přiznal – těží z toho, že Berlín nedodává Ukrajině zbraně, jak slíbil. A těží neméně podstatně také z toho, že „Orbán tříští EU“. A ano, těží i z toho, že němečtí i maďarští odběratelé jsou ochotni platit Putinovi za plyn, jak si přeje, tedy v rublech.

Pokud by Berlín a Budapešť zaujaly protiruský postoj v té míře, jak jej zastává česká vláda, bude Česku hrozit energetická krize, proti níž je současný stav procházkou růžovým sadem.