KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ

Euro padá, dolar letí vzhůru

KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ
Euro padá, dolar letí vzhůru

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

V zajetí vlastních starostí o českou korunu, kterou musela centrální banka den po ohlášení jména nového guvernéra Aleše Michla zachraňovat intervencí, zapadá, že tou dlouhodobě oslabující měnou není koruna, ale euro.

Než se objevily zprávy, že si prezident republiky vybral do vedení České národní banky Michla, který je dlouhodobým odpůrcem zvyšování úrokových sazeb a tvrdí, že inflace je výrazně dovozového původu, koruna proti euru dlouhodobě posilovala. Pád přišel s Michlovým jménem. V obavách, že centrální banka, v níž by po dalších třech prezidentských nominacích získalo michlovské křídlo většinu, nebude aktivně proti inflaci zasahovat.

Za našimi domácími starostmi s osudem České národní banky zapadá, co se děje ve světě. Americký dolar dlouhodobě sílí proti všem hlavním světovým měnám. Ekonomové a investoři se předhání v odhadech, kdy se dostane na stejnou hodnotu jako euro. Ty odhady se pohybují zhruba v horizontu čtrnácti dní. Bylo by to poprvé ve dvacetileté historii společné evropské měny, kdy by nebyla nad úrovní dolaru. Aktuálně se obchoduje v kurzu 1,05 dolaru za euro. Loni v červnu to bylo 1,22 dolaru. Euro už si minulý týden připsalo dno s 1,03 dolaru.

Proč investoři utíkají z eura a kupují dolary? V těžké době věří americké měně, která je stále kotvou globální ekonomiky, výrazně víc než euru. Ne že by na tom Amerika zrovna v této chvíli byla ekonomicky o tolik lépe než Evropa. Všechny globální neduhy od přetrhaných obchodních vazeb po covidu po rostoucí ceny energií zasahují Ameriku podobně jako Evropu. Inflace tam vystoupala v dubnu na 8,3 procenta. Je to největší zdražování za posledních čtyřicet let. Průměr eurozóny je stále 7,4 procenta.

Jenže Amerika už na rozdíl od Evropy dala jasně najevo, že je připravena rostoucí ceny netolerovat a inflaci co nejrychleji srazit ke dvěma procentům. Americká centrální banka letos už podruhé rychle zvedla úrokové sazby. A guvernér Jerome Powell ujistil investory, že ve zvyšování úroků bude pokračovat do chvíle, než zdražování dostane k oněm dvěma procentům.

Ta slova mají sílu. Investoři jim věří, a nemají proto obavy, že se Amerika stane inflační ekonomikou a dolar inflační měnou. V eurozóně nic takového nevidí. Evropská centrální banka zatím přes vysokou inflaci, která v některých zemích dosahuje až 18,8 procenta (Estonsko), drží sazby na nule. I v Německu, největší evropské ekonomice, je zdražování nejvyšší od druhé světové války. Takže není na co čekat. Ale ECB čeká. Zatím ani nedala žádné slovní ujištění, že proti inflaci bude zasahovat stejně razantně jako Fed. Takže panují značné obavy, že se euro může stát inflační měnou. Většina surovin včetně plynu a ropy se obchoduje v dolarech, takže oslabování eura bude dál v zemích, které jím platí, inflaci zvyšovat.

Ten, kdo se teď bojí, že ho pád koruny nebo eura připraví o peníze, utíká k dolaru. Pro nové osazenstvo centrální banky je to velké poučení, že investoři pasivní přihlížení inflaci a nechuť zvedat úroky netolerují a zbavují se měn zemí, které to dělají.

25. května 2022