Inflace v eurozóně by měla během letošního roku klesnout z rekordního maxima. Evropská centrální banka (ECB) je připravena podniknout veškerá opatření nutná k tomu, aby ji dostala na cílová dvě procenta, uvádí prezidentka ECB Christine Lagardeová. Viceprezident ECB Luis de Guindos uváděl na správnou míru dřívější odhady ECB. Inflace v eurozóně nebude přechodný jev, jak centrální banka tvrdila dřív. Proto také odmítala zvyšovat úrokové sazby. To se teď zřejmě mění. Už 19 zemí v EU překročilo rizikovou hranici inflace 5 procent, proti čemuž chce ECB zakročit a inflaci „zkrotit“.

V prosinci inflace v eurozóně vystoupila na rekordních pět procent, což je více než dvojnásobek cílové hodnoty. Důvodem byl prudký růst nákladů na energii a omezení dodávek, které zvýšily ceny řady zboží a služeb.

ECB dlouho tvrdila, že růst cen se sám od sebe zmírní. Prezidentka Lagardeová však v pátek uvedla, že ECB může v případě potřeby měnovou politiku upravit.

„Náš závazek týkající se cenové stability zůstává pevný,“ uvedla Lagardeová. Slíbila přijmout jakákoliv opatření nezbytná k zajištění toho, že ve střednědobém horizontu ECB splní svůj dvouprocentní inflační cíl. „Chápeme, že rostoucí ceny znepokojují mnoho lidí a bereme tyto obavy velmi vážně,“ dodala.

Ještě v listopadu Lagardeová tvrdila, že ECB nebude na inflaci reagovat zpřísněním měnové politiky. Ve stejném měsíci už Česká národní banka zvyšovala sazby na 2,75 procenta. Se zvyšováním sazeb ovšem začala už o po prázdninách.

ECB v prosinci rozšířila stimulační opatření a tvrdila, že dlouhodobé cenové tlaky jsou ve skutečnosti spíše příliš slabé než příliš vysoké a že hrozí, že inflace do konce letošního roku klesne pod stanovený cíl. Řada analytiků i centrálních bankéřů ale tento názor zpochybňuje a uvádí, že ECB by měla svá mimořádná podpůrná opatření začít omezovat.

Minulý měsíc dosáhla inflace 5 procent v 19 zemích EU, píše agentura Reuters. Evropská centrální banka očekává, že se pod 2 procenta vrátí mezi roky 2023 a 2024 i bez zpřísnění politiky, protože by jednorázový tlak měl polevit. „Inflace nebude tak přechodná, jako se předpovídalo před pár měsíci,“ říká viceprezident ECB Luis de Guindos. „Hodnocení rizika inflace v dalších 12 měsících mírně stoupá,“ dodává.

Euro zone inflation not as transitory: ECB's de Guindos https://t.co/WSINy4biaT via @Reuters pic.twitter.com/cjb6aGzkAA

— 🇪🇺 🇲🇨🇨🇭Dan Popescu 🇫🇷🇮🇹🇷🇴 (@PopescuCo) January 13, 2022

Viceprezident ECB se domnívá, že náklady na energie zůstanou zvýšené. Inflace by se podle něj mohla pod hranici dvou procent dostat v letech 2023 a 2024. Někteří odborníci jsou skeptičtější a varují, že bude trvalejší, protože mzdová politika by se mohla přizpůsobit vyššímu růstu cen.

De Guindos dodal, že i když ceny energií poslední dobou rostou, tak se stejně „obraz inflace“ nijak zásadně nemění.

Na závěr dodal, že koronavirová varianta omikron by neměla mít výraznější vliv na inflační růst. Evropská ekonomika se údajně „přizpůsobila“ životu během covidové pandemie.