Stříbrnou kulkou proti čínskému koronaviru, na kterou všichni netrpělivě čekají, je vakcína. Bez ní nemá žádná z vyspělých zemí, které nejsou izolované jako Austrálie nebo Nový Zéland, šanci se koronaviru zbavit, aby mohly žít bez vážnějších omezení a restrikcí. Celá už téměř roční historie ukazuje, že normální život s koronavirem zvládají jen společnosti, které dokážou ovládnout technologii, logistiku a vyspělou medicínu. To jsou přesně věci, které oddělují civilizačně nejvyspělejší státy od těch méně vyspělých.

Technologií a logistikou, jejichž zvládnutí dovolilo zemím co nejméně omezený život s nejmenším počtem obětí, bylo testování a trasování nakažených a cílená ochrana zranitelných, která dovolovala ostatním žít co nejvíce normální život. V Evropě se to podařilo jen velmi málo zemím. Asi nejlépe Dánsku, které dokázalo s nejméně restrikcemi a zavíráním udržet nejmenší počet obětí a nejméně poškozenou ekonomiku. Země s 5,8 milionu obyvatel měla minulý týden jen 773 obětí. Ani ne dvakrát větší Česko jich mělo 6555. Dánové dokázali uspět, protože byli schopni velmi rychle odhalovat masovým testováním a trasováním infikované, izolovat je a zároveň zvládli cíleně chránit ty zranitelné. Česko kvůli neschopnosti a chaosu vlády Andreje Babiše selhalo v obou civilizačních koronavirových disciplínách. V říjnu se infekce masově rozšířila, protože vláda nebyla schopna zajistit rychlé testování a trasování nakažených. Vzápětí se dostaly pod tlak nemocnice poté, co nákaza pronikla do rizikových skupin. Senioři tvoří přes 23 procent všech nakažených.

Jasné priority

Teď se rozjíždí třetí civilizační test. Test schopnosti naočkovat takovou část společnosti, aby bylo možné zrušit všechna omezení. Dlouho očekáváná stříbrná kulka je na dohled. Nejdřív ohlásily americká společnost Pfizer a německá firma BioNtech, že úspěšně ukončily třetí, závěrečnou fázi klinických testů vakcíny, která má podle posledních informací účinnost až 95 procent a neobjevují se u ní žádné vážné vedlejší účinky. S výjimkou toho, že si asi čtyři procenta ze 44 tisíc dobrovolníků, kterým byla podána, stěžovala na únavu. Pár dní nato americká firma Moderna oznámila, že její vakcína má těsně před koncem třetí fáze klinických testů účinnost 94,5 procenta. Obě firmy už požádaly Evropskou lékovou agenturu o registraci. Evropská unie objednává vakcíny pro všechny své členské státy, které se v její prospěch vzdaly práva samy nakupovat. Objednávky se scházejí v Bruselu. Od Pfizeru se Unie chystá nakoupit v první fázi tři miliony dávek. Očekává se, že první dózy s vakcínou by se v evropských zemích mohly objevit už koncem prosince, nejpozději v lednu. Před finišem je i další nadějná vakcína britsko-švédské firmy AstraZeneca.

Řada zemí už dává dohromady detailní očkovací scénáře. Ty stojí na třech pilířích. Zaprvé: kdo se bude prioritně očkovat. Zadruhé: kde se bude očkovat. Zatřetí: jak lidi informovat, pro koho je očkování potřebné a důležité a jaké má případná rizika. Vývoj vakcín byl rekordně rychlý, takže řada lidí včetně těch z rizikových skupin je k nim výrazně skeptická. Všechny tři pilíře jsou mimořádně důležité. Vakcín bude od začátku omezené množství, takže je nutné přesně rozhodnout, koho je potřeba prioritně očkovat, aby společnost mohla žít s co nejmenším množstvím restrikcí. Zejména v případě vakcíny od Pfizeru, která musí být skladována při teplotě minus osmdesát stupňů, bude složitá i logistika očkování. Obecná strategie české vlády zatím stojí na tom, že budou očkovat praktičtí lékaři. To je ale podle místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hany Cabrnochové u této vakcíny neuskutečnitelné. Je proto potřeba začít dávat dohromady síť vakcinačních center, kde budou podmínky ke skladování pfizerovské vakcíny.

Velmi náročné bude v atmosféře silné nedůvěry, která nyní v Česku panuje, také přesvědčit lidi, aby se nechali očkovat. Proti nemoci covid-19 by se v případě, že by byla vyvinuta účinná vakcína, dalo očkovat 36 procent Čechů. Naopak 46 procent o tom neuvažuje a zhruba pětina není rozhodnuta. Vyplynulo to z průzkumu National Pandemic Alarm, který vznikl mezi 30. říjnem a 2. listopadem na reprezentativním vzorku 1725 lidí. Ochota Čechů k očkování proti jejímu předchozímu zjišťování mírně klesla. Nechuť k očkování stoupá s dosaženým vzděláním. Mezi vysokoškoláky je ochotno dát se očkovat jen 26 procent lidí. Mezi těmi, kdo mají maturitu, 33 procent. U lidí s nižším vzděláním je to 42 procent. V řadě západních zemí je k vakcíně výrazně vyšší důvěra. Zájem o očkování projevuje například 56 procent Švédů a 59 procent Francouzů.

Vláda Andreje Babiše zatím žádný detailní scénář žádného ze tří pilířů vakcinace nepředstavila. Ministr zdravotnictví Jan Blatný pouze oznámil, že Česko se chystá přes Evropskou unii objednat pět milionů dávek vakcíny od Pfizeru. Na stránkách ministerstva zdravotnictví je k dispozici jen velmi obecný nástřel Národní očkovací strategie proti koronaviru. V něm je popsáno, že jako první se mají očkovat senioři nad šedesát pět let, lidé z rizikových skupin, jejichž diagnózy jsou přesně vyjmenovány, plus pracovníci ve zdravotnictví. Chybějí ale jakékoli přesné počty, kolik těchto prioritních lidí na očkování je, a jasná hierarchie, kdo z nich se k vakcíně dostane první. Podle Českého statistického úřadu žije u nás seniorů nad pětašedesát let přes dva miliony. Počet rizikových, vážně ohrožených koronavirem nebyl stát schopen za celou dobu epidemie dát dohromady. Odhady se pohybují od půl milionu (imunolog Jaroslav Svoboda) přes dva miliony (exministr zdravotnictví Roman Prymula) po dva a půl milionu (imunolog Václav Hořejší). Zdaleka ne všichni z těch rizikových jsou senioři. Dá se ale odhadovat, že obě skupiny dohromady mohou čítat až tři miliony lidí. K nim je potřeba připočíst zdravotníky. Stát ale jasně neříká, zda se prioritně mají očkovat všichni, nebo jen někteří. Vakcíny od Pfizeru je potřeba dát dvě dávky. Takže je zřejmé, že prvních pět milionů, které avizuje ministr Blatný, nebude stačit pro všechny.

Britové a Dánové prosazují povinné očkování

Protože velmi silně hrozí, že vláda u očkování znovu selže, jako už selhala u testování a ochrany rizikových, stojí za to podívat se pro inspiraci po Evropě. V řadě států se už živě diskutuje a připravují se strategie na všechny tři pilíře očkování. Většina zemí chce zatím zůstat u toho, aby bylo očkování proti čínskému koronaviru dobrovolné, hrazené zdravotními pojišťovnami. Stejný plán má zatím i ministr Blatný.

V Evropě jsou ale přinejmenším dvě země, kde se vážně debatuje o tom, že očkování proti covidu bude povinné. První z nich je Velká Británie, která si zatím v koronavirové krizi vybírá to nejhorší ze všech scénářů. Navrhuje to tam ministr zdravotnictví Matt Hancock. Ten řekl, že se podívá, „jak na to bude společnost reagovat, a podle toho se rozhodne“. Jeho výroky už vyvolaly ostrou debatu o tom, jaké postihy budou hrozit lidem, kteří se očkovat odmítnou. Konzervativní poslanec Tom Tugendhat navrhuje, aby jim byl zakázán vstup na pracoviště.

Speciální epidemický zákon o povinném očkování se připravuje v Dánsku. Tedy v zemi, která zatím zvládala epidemii nejlépe v Evropě. Některé pasáže jsou velmi kontroverzní, protože přinášejí velký zásah do osobní svobody. Nový návrh počítá s tím, že lidé nakažení „nebezpečnou nemocí“ mohou být i proti své vůli lékařsky vyšetřeni, hospitalizováni, léčeni a uzavřeni do izolace. Není to tak neobvyklé. I u nás se takto postupuje v případě nebezpečných chorob, jako je otevřená tuberkulóza. Dánský zákon počítá také s tím, že jejich zdravotní regulátor bude mít právo vybrat skupiny lidí, které musejí být povinně očkovány, aby se zabránilo šíření nebezpečné nemoci. Lidé, kteří to odmítnou, k tomu mohou být fyzicky přinuceni za asistence policie. Dánští lékaři mají pocit, že stát tímto novým zákonem získává příliš mnoho pravomocí nad svobodou lidí. „Myslím, že tyto regulace jdou příliš daleko a musejí se změnit. Je to přehnané prolomení osobních práv,“ řekla pro The Local prezidentka Dánské lékařské asociace Camilla Rathckeová.

Francie naopak počítá s dobrovolným očkováním a vláda chce lidi masivní kampaní přesvědčovat, proč je vakcína zásadní pro ukončení éry čínského koronaviru. Přestože je tam připraveno se očkovat (59 procent populace) výrazně víc lidí než v Česku, francouzská vláda je přesvědčena, že je to málo. „Obávám se, že se nenechá naočkovat dostatečný počet Francouzů,“ říká premiér Jean Castex. Český ministr zdravotnictví Jan Blatný tvrdí, že pro ukončení koronavirové éry je potřeba očkovat 65 až 70 procent lidí. O desítky procent víc, než je zatím podle průzkumů vůči očkování otevřených.

Operace vakcína je ještě výrazně náročnější než předchozí operace testování a ochrana nakažených, v nichž česká vláda selhala. Evropská debata ukazuje, že jiné země jsou mnohem dál. Ten, kdo v očkování selže, se bude při současné mentalitě zavírání, která panuje ve většině Evropy, topit v restrikcích výrazně déle než ti schopnější.

Text vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky