Trh hypoték v příštím roce klesne, dopad regulací hypoték, ke kterým sáhla ČNB, ale nebude dramatický. V rozhovoru pro deník Echo24 to říká ředitel Hypoteční banky Jiří Feix. Celkový trh úvěru na bydlení za letošní rok navíc dle něj bude silnější než loňský. „Hypotéky sice za celý rok 2018 oproti loňským několik miliard ztratí, ale úvěry ze stavebního spoření rostou tak významně, že díky nim celkový trh úvěrů na bydlení bude několik miliard korun silnější než loňský."

Na koho říjnová regulace ČNB nejvíc dopadá?

Primárně na lidi, kteří žádají o hypotéku sami, protože když jsou žadatelé dva, podíl příjmů a splátek se dává lépe dohromady. Samozřejmě má větší dopad, čím mladší je žadatel a čím nižší má plat. U dvou žadatelů může znamenat problém dočasně snížený příjem, když je například jeden z partnerů na rodičovské dovolené. Tyto skupiny klientů mají větší pravděpodobnost mít problém, ale nedá se říct, že všichni z nich podmínky nesplní.

Takže se podle vás nestane hypotéka nedostupným zbožím?

Já si myslím, že se to obecně přehání. Že dopad regulací nebude tak dramatický. Ano, trh nových hypoték v příštím roce pravděpodobně klesne, ale ne o 50 procent. Hypotéky dál budou fungovat, a pokud se situace na trhu cen nemovitostí uklidní, tak se situace může i zlepšovat. Banky mají zájem hypotéky poskytovat a mají dostatek peněz. Většina klientů, kteří si požádají o hypotéku, ji dostane.

I s těmi novými regulacemi?

I s těmi. U spotřebních půjček je podíl schválených žádostí taky nadpoloviční, ale u hypoték naprostá většina žadatelů na hypotéku dosáhla. Teď to sice bude o něco méně, ale pořád to bude naprostá většina. Když jsou splněny základní podmínky, LTV 80 procent a rozumné příjmy, regulace ČNB není až tak drakonická. Rozhodně DTI (poměr celkové výše zadlužení a ročního příjmu) nedopadá na tolik lidí. DSTI (poměr výdajů na splátky úvěrů a čistého příjmu) už samozřejmě víc.

Jaký má dosud omezení hypoték ČNB dopad na jejich čerpání?

Už v červenci vešlo v povědomí, že se bude regulovat. Začalo se to projevovat ve zvýšeném zájmu o hypotéky, než bude omezení platit, který vrcholil v srpnu a září. Tím zpožděním, než je hypotéka chválena a uzavřena, reálně nejvyšší čísla banky vykázaly v říjnu. Ten se tak stal druhým nejsilnějším v historii z hlediska objemu sjednaných hypoték. (Lidé si v říjnu sjednali hypotéky v nejvyšších objemech za letošní rok, a to v objemu 24,284 miliardy korun – pozn. red.).

Může se takový objem někdy v budoucnu opakovat?

Objem lze těžko předpokládat, vliv může mít zase nějaké doporučení ČNB, které vyvolá paniku, nebo jiný výrazný faktor. Ale za předpokladu normálního vývoje trhu se to v dohledné době pravděpodobně opakovat nebude.

Listopad a prosinec můžou být taky tak silné?

Oproti říjnu čísla v listopadu a prosinci klesnou určitě. Nemyslím, že dramaticky. V prvním kvartále nového roku ale očekávám, že bude hypoték ve srovnání s předchozími roky méně. Částečně to bude i tím, že řada lidí urychlila rozhodnutí vzít si hypotéku, ještě než začala platit omezení. Předpokládám, že hypoteční trh se stabilizuje až v dubnu a květnu. Až druhý kvartál ukáže, zda k poklesu hypotéku skutečně dojde. K mírnému, myslím, ano.

Jak budou vypadat čísla za celý rok 2018 z hlediska úvěrů na bydlení?

Celoročně bude rok 2018 v úvěrech na bydlení pravděpodobně ještě silnější než předchozí, který byl rekordní. Povzbuzen bude především tím třetím kvartálem. Hypotéky sice za celý rok 2018 oproti loňským několik miliard ztratí, ale úvěry ze stavebního spoření rostou tak významně, že díky nim celkový trh úvěrů na bydlení bude o několik miliard korun silnější než loňský.

Například hypotéky klesaly v prvním pololetí meziročně o 11 procent, ale naopak úvěry ze stavebního spoření rostly o 20 až 30 procent. A když se to sečetlo, úvěry na bydlení klesaly v prvním pololetí asi jen o pět procent. A když se k tomu přidají další čtyři měsíce druhého pololetí, které byly v hypotékách a stavebním spoření výrazně silnější, trh nakonec k říjnu roste o téměř pět procent.

Což není příznivá zpráva pro ČNB, jejímž cílem bylo úvěry na bydlení omezit. Předpokládám, že dopady se ale naplno projeví až během prvního pololetí příštího roku a že ČNB na vyhodnocení skutečných dopadů do té doby počká.

Porostou v příštím roce úrokové sazby?

V říjnu byly průměrné úrokové sazby hypoték dle Hypoindexu 2,66 procenta. Banky ale během posledních týdnů oznámily úrokové sazby hypoték, které jsou vesměs vyšší než tři procenta. Dovolím si tedy předpovědět, že v prvním kvartále 2019, kdy se budou dokončovat obchody dle aktuálních nabídkových sazeb, překročí sazby reportované v Hypoindexu tři procenta.

A potrvá rostoucí trend po celý rok?

To je velká otázka. Hodně záleží na vývoji ekonomické situace, jak se bude vyvíjet inflace, HDP, kurs koruny a podobně. A zda a kdy bude ČNB přistupovat ke zvyšování reposazeb. Pokud ČNB nebude sazby zvyšovat tak rychle jako v teď ve druhém pololetí, což předpokládám, mohl by se růst sazeb po prvním kvartále zmírnit. Že by ČNB v příštím roce začala úrokové sazby snižovat, ale opravdu nečekám.