S imunoložkou Zuzanou Krátkou jsme už – přesně před rokem – interview pro Echo pořizovali. Doktorka Krátká, podporovatelka sdružení Zdravé fórum a zakládající členka SMIS (Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků), tehdy doporučovala očkovat s rozmyslem, tedy zaměřit se na staré lidi, kteří dosud covid neprodělali, upozorňovala, že vakcína zhruba po třech měsících přestává chránit a že data naznačují, že covid se poněkud nečekaně stává epidemií očkovaných. Volala (marně) po tom, aby ministerstvo zdravotnictví konečně začalo uznávat protilátky a zrušilo diskriminaci neočkovaných, tedy zákazy návštěv ve službách a restauracích lidem bez průkazu bezinfekčnosti.

Covid pasy dnes už v České republice nikdo nevyžaduje, některé mezinárodní studie ukazují, že vakcína na covid nejenže nedokázala ochránit před přenosem infekce, ale hlavně způsobuje vedlejší účinky častěji, než se nám na začátku tvrdilo. A přece český stát právě za asistence herce Petra Čtvrtníčka spustil kampaň k očkování posilovací dávkou. U drtivé většiny z těch, kdo na ni přistoupí, bude už čtvrtá. Jaká rizika imunoložka Krátká vidí teď?

Včera jste za Zdravé fórum měli soud s Českou televizí, která vás loni z kraje prosince zařadila mezi dezinformátory. Proč vám to tak vadí?

Loni v prosinci v pořadu ČT Newsroom bylo Zdravé fórum označeno za antivaxerskou skupinu a šiřitele nesmyslů a dezinformací. V pořadu jsme byli zobrazeni já a advokát Tomáš Nielsen. Redaktorka zmiňovala můj tehdy měsíc starý článek o třetích dávkách očkování z Parlamentních listů. Bohužel si v České televizi vůbec nedali práci článek přečíst, stačilo jim přečíst titulek, který navíc pochopili špatně. Článek se zabýval třetí dávkou, já navrhovala dávat ji pouze lidem starým nebo rizikovým. Redaktorům ČT vadilo, že zpochybňuji rozhodnutí ministerstva zdravotnictví. Přitom stejné věci jsem řekla předtím i do Echa a taky jsem je loni na podzim publikovala v několika lékařských časopisech, kde musely projít recenzí. Ale kdosi z redakce ČT tyto názory klidně označí za dezinformaci a mně neposkytne žádný prostor, abych se k tomu vyjádřila. Právě na to upozornila Rada ČT, která se nás opakovaně zastala a od ředitele chtěla nápravu. K žádné nedošlo. Právníci ČT se proti nám odvolávají zejména na názory neziskovky Manipulatori.cz. A to bylo pro mě asi nejhorší zjištění, to poznání, o expertizu jakých lidí se ve své publicistice Česká televize opírá. Protože jestli takhle kvalitně zpracovávají i jiná témata, tak potěš pánbůh.

Uznala ČT, že zašla moc daleko?

Nikdy, ani včera.

Když si vzpomenu, že před rokem by nás bez průkazu bezinfekčnosti ani nepustili do této restaurace, tak proti tomu je současnost přece jen klidná. Nežene vás dnes do vystoupení a soudů trochu nostalgie válečníků, jakási nechuť slézt z barikády?

To opravdu ne. Pro nás je dnes vinou té štvanice proti údajným dezinformacím situace ještě těžší; a musím říci, že na mé kariéře se pověst potížistky významně podepsala. Před rokem tažení proti dezinformacím sotva začínalo, ještě za to člověku nehrozil trestní postih. A podívejte, co se děje dnes, kdy se lidi kvůli svým informacím a názorům ocitnou před soudem. Nedávno se řešil třeba případ Jakuba Netíka, který mimo jiné upozorňoval na problémy spojené s vakcinací.

To byla jedna žaloba, druhá se týkala jeho názorů na válku na Ukrajině a tady si vysloužil žalobu za veřejné schvalování zločinu proti míru.

I tak je otázka, jak daleko můžeme toto celospolečenské tažení proti lidem s opačným názorem nechat zajít a odkdy se musíme začít bránit. Já jsem odborník s více než dvacetiletou praxí v klinické neboli laboratorní imunologii. Mám doktorskou a atestační zkoušku z imunologie. V disertaci jsem se věnovala slizniční imunologii. Čtyři roky jsem pracovala ve farma byznysu. Jsem spoluautorkou tří impaktovaných publikací o covidu a dalších deseti článků pro české lékaře – a přesto si na mne troufnou lidé ze státem podporovaných neziskovek, ve kterých příslušné vzdělání nemá nikdo. Takže to prostě nejde. Důsledkem těchto kampaní je, že špičkoví odborníci jako infektolog profesor Beneš, imunoložka profesorka Bartůňková, intenzivista profesor Balík, lidé, které jste mohl slyšet ještě někdy v lednu 2021, teď už v mainstreamu nevystupují, protože veřejná tažení proti své osobě nemají zapotřebí. A přitom podobné hlasy chybějí právě dnes, kdy se ukazuje, jaký obrovský – ačkoli skrytý – problém nežádoucí účinky po očkování proti covidu představují. Musí se o tom mluvit, musejí se vyhodnocovat data, nesmí se to zamést pod koberec; přitom dneska skoro není, kdo by po těchto analýzách volal. A profesoři mlčí, protože nemají zapotřebí nechat si nadávat do dezinformátorů.

Vy voláte?

Napsali jsme za Iniciativu 21 a SMIS otevřený dopis ministru zdravotnictví panu Válkovi, v němž ho žádáme o data a formulujeme sedm bodů k otázce bezpečnosti této vakcíny. Válkovo ministerstvo mezitím v souladu s Českou vakcinologickou společností spustilo kampaň za čtvrtou dávku, ale v databázi ÚZIS je vidět, že už přibývá i lidí s pátými, dokonce i šestými dávkami. Bohužel imunita po vakcinaci se zlepší jen na několik měsíců. Já nejsem vakcinolog, ale imunolog a vidím, že očkování neplní funkci ochrannou, jakou by správně očkování mělo plnit, tedy nebrání infekci a zřejmě už tak dobře nechrání ani před hospitalizací. Potřebovali bychom kvalitní data, abychom to spočítali. O ta data opakovaně, déle než rok, žádáme ÚZIS, ředitel Dušek na nich rok sedí a v potřebné kvalitě je neposkytne.

Jaká konkrétně data žádáte?

Anonymní data všech pojištěnců například VZP, ze kterých bychom měli v jednom daném řádku údaje od jednoho člověka. Věděli bychom například, že je to žena určitého stáří. Chceme o ní vědět, jestli byla někdy očkovaná a kdy, nebo jestli nebyla očkovaná vůbec. Chceme o ní vědět, jestli prodělala covid a kdy. Chceme vědět, jestli zemřela a kdy, jestli byla hospitalizovaná a s čím, například zda měla kardiovaskulární onemocnění. Chceme ta data za určité časové rozpětí. A vzniklá tabulka by v každém řádku měla jednoho pojištěnce a v sloupečcích jednotlivé informace. Z těchto dat jsme pak schopni spočítat účinnost vakcín i napříč věkovými skupinami a zároveň jsme schopni určit rizika vzniku příslušných zdravotních problémů. Jenže prý žádáme natolik citlivá data, že nám je nechce vydat ani ÚZIS, ani VZP.

Zkoušeli jste zákon o svobodném přístupu k informacím?

Jistě, taky. Jednání proběhlo několik, ale pořád nám argumentují ochranou osobních dat, ačkoli žádná osobní data nežádáme – ani jméno, ani adresu, ani rodné číslo. Druhý jejich důvod zní, že jakmile by nám ta data vydali, museli už by je pak vydat komukoli. A já se domnívám, že tento druhý důvod je pro ně závažnější. Otázka je, proč se nám data bojí vydat, jestli jsou tak špatně připravená a nedohledatelná – o čemž pochybuji –, nebo jestli se bojí toho, že bychom to my pak spočítali jinak než skupina statistiků z ÚZIS. A co kdybychom zjistili některé problémy s vakcínou, které podle nich jsou bezvýznamné? Ale vlastníkem dat přece není ÚZIS, nýbrž daňoví poplatníci.

Pojďme tedy k těm problémům. Jaké jsou podle vás nejvýznamnější?

Začněme třeba poklesem porodnosti, který se objevil v letošním roce v mnoha státech. V České republice od ledna 2022 činí pokles porodnosti kolem deseti procent oproti dlouhodobému normálu. A teď my nevíme, jestli je dán změněnou ochotou lidí mít děti v době, kdy se začalo očkovat, jak tvrdí například v Německu. Anebo jestli bylo víc potratů, což tak podle statistik ČSÚ nevypadá. Anebo jestli je to tím, že se ženám nedařilo otěhotnět. V takovém případě bychom postupně měli zaznamenat nárůst počtu neplodných párů, které budou vyhledávat služby asistované reprodukce. ÚZIS data o asistované reprodukci každopádně shromažďuje, i když je vydává se značným zpožděním. Tady připomenu, že apelovat na těhotné ženy, aby se nechaly očkovat, se začalo tak v květnu, červnu 2021, předtím se řešili senioři a rizikoví lidé. Tlak kulminoval loni na podzim, a to přesto, že Česká vakcinologická společnost i nadále považuje gravidní ženy za rizikové osoby. Takže teď oficiálně platí názor, že očkování v graviditě je bezpečné. Ovšem z mého pohledu jde o postup, u kterého nemáme žádnou jistotu, že bude bezpečný i z dlouhodobého pohledu. To budeme moci tvrdit, až když se ukáže, že se děti očkovaných žen dobře vyvíjejí. V jedné polské studii se například ukázalo, že očkování v prvním trimestru zvyšuje produkci prozánětlivých cytokinů. Ty by asi stouply i po infekci, otázka je, jestli o tolik. Každopádně očkováním ženu plánovaně vystavujeme vlivu antigenu. Je to podobné, jako kdybyste těhotnou ženu schválně nakazil, jen u očkování ji nakazíte – oni říkají imunizujete – regulovaně. Já jsem v tomto ohledu konzervativní, myslím si, že těhotné ženy se prostě očkovat nemají.

Pokud by nižší porodnost s tou vakcínou nedejbože souvisela, můžete popsat mechanismus, jak by k ní vakcína přispěla?

Z měření hladiny protilátek u zdravotníků proti S-proteinu víme, že očkovaní lidé mají hladiny protilátek velmi vysoké a že vysoká hladina u nich přetrvává dlouhodobě. Dodnes u většiny z nich významné poklesy protilátek nevidím, a to ani třeba u lidí očkovaných naposledy druhou dávkou v březnu, dubnu loňského roku. Oproti lidem, kteří prodělali jenom infekci, si očkovaní lidé drží hladinu mnohonásobně vyšší. No a když potom dotyčný očkovaný chytne virovou infekci, tak jeho protilátky reagují s těmi miliony virových částic. Z viru a protilátky se vytvoří jakýsi shluk, mikrosraženina, kterou nazýváme imunokomplex. Tyto mikrosraženiny se hromadí a mohou ucpávat cévní systém v základu placenty, takzvaném trofoblastu. Špatné prokrvení vede k potratu. Ale časté jsou po očkování i poruchy menstruačniho cyklu, velmi silné krvácení, u mužů byl zjištěn pokles koncentrace a pohyblivosti spermií. Neboli může být problém otěhotnět. To všechno se po prvním očkování do několika měsíců může upravit, jenže my očkujeme třikrát, čtyřikrát během dvou let... A tam pak ta obnova už může trvat déle. Navíc další ženy očkujeme v prvním trimestru těhotenství. Žena by mohla mít zdravotní problémy i při covidu, ale ten chytit nemusí. My očkováním těhotné ženy vystavujeme riziku sami od sebe. A očkovat těhotnou ženu s už vytvořenou imunitou po covidu je úplný nesmysl.

Nemohou imunokomplexy vznikat už samotnou infekcí koronavirem?

Mohou. Jenže člověk, který je infikován a předtím nebyl očkovaný, si imunitní reakci reguluje podle virové nálože. A zpravidla v jeho těle vznikne právě tolik protilátek, kolik on potřebuje. Nemá ničeho extrémně moc. Pokud naopak po očkování máte dlouhodobě extrémně vysokou hladinu jednoho typu protilátek, a ještě ty protilátky nepasují dobře na novou mutaci viru, nedojde ke zneškodnění respektive neutralizaci viru. Imunokomplexy se tvoří v nadbytečném množství a ještě jsou málo funkční.

Řada zemí v Evropě hlásí větší nadúmrtnost. Souvisí i ta s vakcínou?

Nejen v Evropě, vysokou nadúmtrnost hlásili i ze Spojených států. Pro Evropu Eurostat uvádí, že v červenci 2022 byla nadúmrtnost 16 procent, podle jiných údajů na Islandu dosáhla 55 procent, ve Španělsku 37 procent, v Řecku 31 procent. Velmi se diskutují nadúmrtí ve Velké Británii a Německu. U nás v současnost nadúmrtí hlášena nemáme, což tedy na mě při porovnání s daty z jiných zemí působí trochu zvláštně. Většinou se nadúmrtnost vysvětlovala letošním horkem, ale těžko za to bude moci horko, když v roce 2015 byla horka v Evropě srovnatelná, a žádná vysoká nadúmrtnost je nedoprovázela. Nadúmrtnost by bylo potřeba počítat ve věkových skupinách. Nápadně často se nám totiž objevují případy lidí, kteří zemřou náhle třeba v pětapadesáti. Uvádějí se různé příčiny: infarkt, mozková mrtvice, pád ze schodů, zvláštní, takzvaná nevyjasněná úmrtí. Nikde se ale nezveřejňuje, jestli zemřelý byl, nebo nebyl očkovaný. To je tabu. I tu nadúmrtnost uvádím jako jeden z příkladů, proč bychom potřebovali data – abychom případně mohli vyvrátit domněnku, že za nimi je očkování. Ono se klidně může ukázat, že zrovna za nadúmrtnost vakcína nemůže, ale chceme, ať se data vyloží na stůl.

Loni prosakovala informace, že ve fotbalových soutěžích pod značkou UEFA se počet náhlých úmrtí nebo kolapsů na trávníku zvýšil řádově.

Ano, rizikoví jsou sportovci, často jsou to maratonci nebo třeba triatlonisté. Když jste ve stresu, srdce pracuje mnohem intenzivněji. A pokud bylo poškozeno zánětem, pokud není prokysličeno tak dobře, jak by mělo, může u vás ve stresu při závodě dojít k infarktu, k poruchám srdečního rytmu a podobně. I u nás, přesněji řečeno v Olomouci, se lékaři zaměřili na sledování výskytu myokarditid u lidí očkovaných a po infekci. Ale tento typ studií není příliš podporován ministerstvem zdravotnictví.

Nadúmrtí může také souviset nikoliv s vakcínou, ale s celým třeštěním z covidu, kdy se zanedbávaly jiné diagnózy. Třeba už jsme začali sklízet plody.

A v tomto směru dávám velký díl viny na politiky a média, kteří šířili tak velkou paniku mezi lidmi, že ti se báli chodit k lékaři s mnohem většími problémy, než byl covid. Například paní doktorka Gandalovičová, kardioložka z Všeobecné fakultní nemocnice, mi vyprávěla, že v první době měla problém do nemocnice dostat lidi na pravidelnou výměnu baterií v kardiostimulátorech. Pacienti se báli do nemocnice dorazit, a přitom jim šlo o život. O zpoždění potřebných kontrol by mohli vyprávět i onkologové a další specialisté. Takže ano, do nějaké míry s nadúmrtností zanedbaná prevence může souviset také.

Před chvílí už jsme vlastně probrali jeden dost ošklivý vedlejší efekt této vakcíny: myokarditidu, zánět srdce. Jaká vidíte další rizika?

Tak klidně pojďme k imunitě, což je moje odbornost. Neuběhly ještě ani dva roky, co se očkuje – a už se podávají čtvrté dávky. A mluví se o pátých a šestých dávkách. To opravdu není normální. Je to podobné, jako kdyby se lidé čtyřikrát pětkrát tím koronavirem nakazili. A já nevím o případech, kdy by neočkovaní prodělali víc než dvě, vzácně tři symptomatické infekce koronavirem. Velmi často mají za sebou symptomatickou infekci jen jednu. Opakované očkování může pro organismus být hodně silná zátěž. Já vím, vakcinologové to tak neberou, ale zase já jako imunolog to tak beru. A vůbec, poptejte se sám ve svém okolí, jak lidé očkování snáší. Málokdo vám řekne, že dostal tři čtyři dávky a všechny zvládl úplně v pohodě. Problém je, že vakcínou nejen aktivujete tvorbu protilátek proti koronaviru, ale aktivujete imunitní systém celkově. Vybudíte krátkodobý stav podobný zánětu. Ten pak může vést k aktivaci jiných onemocnění, s nimiž se léčíte dlouhodobě. Nemusíte si toho všimnout hned, ale třeba s odstupem několika týdnů až měsíců. Měl jste třeba zaléčenou artrózu, na kterou dlouhodobě berete léky, ale onemocnění bylo v klidu. Po očkování se vám onemocnění kloubů znovu rozjede a léky zabírají špatně. Podobně se vám mohou aktivovat potíže třeba se štítnou žlázou, diabetes, reaktivují se onkologická onemocnění a podobně. A ačkoli většině očkovaných se to nestane, a když se to stane, tak může být rozhozená imunita dána souhrou více faktorů, je potřeba si dávat pozor. Jestli jste už po druhé dávce měl problémy, dejte si to do souvislosti a na třetí dávku spíš už nechodťe, o čtvrté ani nemluvě. Každá dávka zvyšuje pravděpodobnost, že se problém může zhoršit. Je třeba řešit očkování individuálně, poradit se s lékařem.

Druhou věc související s imunitou pozorujeme u lidí, kteří jsou nebo v mládí byli náchylní k respiračním infekcím. Častěji se u nich v době po vakcinaci objevují různé respirační obtíže. Vidím na lidech ve svém okolí, že v následujícím roce najednou místo jedné infekce prodělají infekcí několik. Necítí se fit, trpí větší únavou, sportovci ztrácejí výkonost.

Je pravděpodobné, že ty potíže zase odezní?

Já doufám, že ano. Ale nejsem příznivcem teorie vakcinologů, že se máme pravidelně očkovat každý rok, a teď málem třikrát do roka. Jediné, co poskytuje dlouhodobou ochranu, jsou prodělaný covid a po něm nastavení slizniční imunity. Sama jsem byla svědkem, že očkování před omikronem neochránilo půlku naší rodiny. Neočkovaní členové se nakazili jen o týden dřív než ti očkovaní, průběh byl stejný.

Zmiňovala jste pátou a šestou dávku. Kdo ten nápad razí?

Poslouchejte Válka s Chlíbkem. SMIS má i své zástupce v Národním institutu pro zvládání pandemie, kde už se tuším koncem srpna v jedné pracovní skupině otázka páté a šesté dávky probírala. Teď se sice masově podává teprve – teprve v uvozovkách – dávka čtvrtá, ale i počty pátých a šestých dávek rostou. My, respektive lidé z naší skupiny, jsme u páté a šesté dávky samozřejmě byli proti, ale stejně se to schválilo. Lid to chce, lid to má. V Americe už je dnes pátá dávka normální.

Co se může stát, když je moc protilátek – proč se toho obáváte?

Máme obavy z jevu, kterému říkáme ADE, Antibody-dependent enhancement, česky a lidově antigenní hřích. Problém spočívá v tom, že očkováním navodíme tvorbu velkého množství protilátek, které nefungují proti viru, ale naopak je virus použije pro sebe jako výhodu, aby se dostal do buněk a v nich se začal dělit. Mechanismů, jak může virus využít protilátky ve svůj prospěch, je několik. To, čeho se bojíme, je, že očkovaní lidé budou mít horší odolnost vůči novým formám viru než lidé neočkovaní. A přibývají práce, které právě toto potvrzují.

Můžete přiblížit, jak by to virus dokázal, jak by se po té vakcíně mohla zhoršit imunita?

Virus měl původně protilátkami z vakcíny být neutralizován, tedy zneškodněn. Dnes jsou ale protilátky z toho očkování funkční tak málo, že už virus nedokážou pevně obalit, zneutralizovat. Virus naopak používá protilátky trochu jako Harry Potter kouzelný plášť, kdy se pod nimi schová a s jejich pomocí vstoupí do buňky, kde se protilátek zbaví, protože vazba není pevná. Načež se jeho RNA uvnitř buňky nerušeně zmnoží. Vznikají nové virové částice. Tím procesem se pochopitelně zhoršuje průběh infekce. Ve výsledku jste nemocný i přesto, že máte vysoké hladiny protilátek. Potřeboval byste si vytvořit protilátky jiné, bezpečně zneškodňující virus, a potřeboval byste zaktivovat buněčnou imunitní reakci. Jenže skrze tu záplavu nekvalitních protilátek to imunitní systém včas nepozná. Než si uvědomí, že něco nefunguje, virus se mu mezitím v těle namnoží, a pak může být pozdě, infekce se rozjede a trvá dlouho, než se z covidu vylížete. Uvedený příklad je jen jedna z možností, zatím ty možnosti jsou na úrovni hypotéz, taky si všimněte, že vám to netvrdím s jistotou. Jenže my vědci musíme pátrat a klást si kritické otázky, například jestli náhodou očkování paradoxně nezvyšuje počty nově infikovaných osob v očkované populaci, a pokud by to tak bylo, jak musíme změnit strategii, aby budoucí vlny epidemie covidu nezůstávaly pořád vysoké.

Loni na jaře nám zastánci vakcinace líčili, že Pfizer a další výrobci budou schopni vakcínu upravovat podle nových mutací, a v řádu týdnů ji dodávat na trh. Na jakou mutaci byla vyvíjena vakcína, která se u nás píchá ve čtvrté a páté dávce?

Je to bivalentní vakcína jak na původní kmen, tak na omikron, a aplikuje se všem těm, kdo už absolvovali dvě dávky základního očkování. Nepíchají tedy tu bivalentní vakcínu lidem, kteří by se teď rozhodli dát očkovat úplně prvně. Moc takových není, ale najdou se. Bivalentní vakcína vznikla tak, že vědci vzali mRNA blízkou omikronu, tu přidali k starší wuchanské mRNA, čímž vznikl koktejl mRNA. Ten otestovali na velmi malém počtu myší, totiž osmi, aby zjistili, jestli a jaké se tvoří protilátky. Mezi těmi osmi myškami byly v produkci protilátek mimochodem docela významné rozdíly. Načež tím koktejlem vakcinovali, pokud se dobře pamatuji, kolem 600 lidí, změřili jim hladinu protilátek proti omikronu a původnímu wuchanskému viru. A udělali i takzvaný virus-neutralizační test, aby zjistili, jak jednotlivé kombinace vakcín fungují. Z takto miniaturního vzorku usoudili, že tato vybraná vakcína bude fungovat nejlíp. Co se efektivity a bezpečnosti týče, žádné klinické zkoušky neproběhly. Tady se domluvili výrobci s FDA (americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv – pozn. red.), že klinické zkoušky už nejsou třeba, že je to tentýž preparát jako ten původní wuchanský, aplikovaný mnoha milionům lidí. Tedy že čekat na další klinické testy není nutné. A začali jí plošně očkovat.

Z toho, co říkáte o novém koktejlu, bych soudil, že kdo jde na posilovací dávku, riskuje.

Kdo jde na posilovací dávku, má vakcínu zdarma a stává se dobrovolnou součástí klinických testů. My zatím nevíme, jak účinně nový koktejl chrání před současnou formou viru, příslušná data teprve budou. Ale žádný zázračný pokles výskytu infikovaných osob v proočkovaných státech se nekoná. Ani před původní vakcínou se sice nečekalo, až se dokončí klinické zkoušky, ale před masovým nasazením vakcíny se testů účastnilo kolem 36 tisíc lidí. Tentokrát žádné zkoušky nebyly. A to je právě to šílené, že vědci si vůbec nepřipustí, že by nějaký problém mohl vznikat. Uvidíme. O neočkované se nebojím, většina z nich už je po infekci. Zachytila jsem zprávu o nové mutaci viru v Německu, říkají jí pekelný pes, opět předpovídají, že bude kosit lidi. Na to odpovídám: U nás v republice už nejspíš řádit nebude, protože u nás už je tolik lidí s imunitou po infekci, že by i setkání se vzteklým pekelným psem měli zvládnout. Naopak u očkování by bylo záhodno si uvědomit, že vakcína je opravdu zásah do naší imunity. Nejsou to lentilky, proto k vakcinaci přistupujme s rozvahou. Ono by to toho Čtvrtníčkova Ivánka mohlo hodně bolet.