komentář daniela Kaisera

Průmyslový stát v rukou agrárnické lobby. ČR 2020

komentář daniela Kaisera
Průmyslový stát v rukou agrárnické lobby. ČR 2020

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

České opozici, která je frustrovaná dlouhodobě neúspěšnou snahou oslabit Andreje Babiše, se nabízí příběh, jímž by mohla premiéra a hnutí ANO vážně oslabit. Zatím ji zrazuje slovník a příliš předpojatý pohled na Evropskou unii. Jedná se tu pochopitelně o ságu s unijními dotacemi pro Agrofert.

Včera byl pohyb na dvou dějištích současně. Sněmovna měla rozpravu o tom, proč se česká vláda rozhodla žalovat Evropskou komisi kvůli proplacení dotace pro Agrofert ve výši několika milionů korun. Souběžně server iROZHLAS přinesl zprávu o tom, že minulý týden čeští diplomaté v Bruselu podali žádost o smírčí řízení kvůli sankcím za chybně vyplacené dotace. Naše ministerstvo zemědělství tedy zatěžuje naši diplomacii bojem za soukromé zájmy premiéra.

Kolik z oněch 1,6 miliardy korun požadovaných Bruselem nazpátek připadne na dotace pro Agrofert, se neví, budou to ale řády stamilionů. Existují také kvalifikované odhady, že bez evropských (a českých) dotací by hospodaření Agrofertu, od roku 2016 na sestupné trajektorii, přepadlo do ztráty. Pro Babiše tedy zemědělské dotace, i ta jejich výseč, o kterou se povede smírčí řízení, představují problém jiného kalibru než 50 milionů z Čapího hnízda. Tady nemůžeme čekat na odiv stavěnou účinnou lítost a vracení peněz.

Byť by to pro premiéra dávalo smysl politicky, ekonomicky už je to pro něj riskantní. A tak se vláda i státní aparát státu angažují za byznys předsedy vlády. Jako bychom si v roce 2020 brali to horší z první republiky, což byl také vysoce průmyslový stát, jehož zahraniční politiku úplně paradoxně omezovaly zájmy agrárnické lobby. Dnes by republika všechnu svou energii v EU měla nasazovat k tomu, aby ovlivnila konečnou podobu Zeleného údělu Ursuly von der Leyenové. To je plán s ambicí změnit ceny v ekonomice, návyky a každodenní život 450 milionů obyvatel EU, a tedy samozřejmě i 10 milionů Čechů. Ale Praha se vysiluje bojem o proplacení dotací pro pana premiéra.

Opozice podstatu skandálu naprosto správně pojmenovává v tiskových zprávách. Proč to nezabírá? Nebude to jistě celé vysvětlení, nicméně pravda je taková, že tato pravda nezabírá z tzv. eurohujerských pozic. Miroslav Kalousek, včera přední řečník proti Babišovi ve sněmovně, je aspoň verbálně regulérní eurofanatik. Dokonce i občanští demokraté, o dalších stranách tzv. demokratické opozice ani nemluvě, mají poslední roky potřebu bez vyzvání, neustále zdůrazňovat: Patříme na Západ, do Evropy, do Evropské unie. On někdo relevantní navrhuje czexit?

Důraz na takové triviální samozřejmosti možná někomu umožní klidnější spánek, ale takové vystupování významně snižuje ochotu Babišových voličů a nejen jich naslouchat v tuto chvíli opozici. Propagandistická divize ANO přebásní spor o dotace na střet „našince“ s Bruselem a opozice se v takovém výkladu stává žalobníčkem proti „našim“. Že to je objektivně nehoráznost, že se tu schválně zaměňuje přirozený odpor k peskování z centrály s obranou finančních zájmů predátora, který tu centrálu pumpuje o peníze určené původně pro někoho jiného, jako by neměl kdo přednášet.

Přitom „institut aktivního zemědělce“, o nějž ve sporu o 1,6 miliardy jde, znamená, že dotace určené pro zemědělce nemají pobírat podnikatelé, jejichž těžiště podnikání, většina zisku je jinde (řekněme v chemickém a potravinářském průmyslu). Stejně tak by Babiše a řadu dalších příjemců dotací při striktním výkladu diskvalifikoval takzvaný princip propojených podniků, který má vyloučit, aby menší nebo středně velká zemědělská firma čerpala, pokud patří do velkého holdingu.

V České republice ale ovládá dotační systém lobby velko- a kvaziagrárníků. Pokud by zrovna odtud měla přijít nějaká nová vlna euroskepticismu, nebude to euroskepticismus motivovaný ideově, ale nenažraností.