Enormní množství zásob munice i techniky proudící na Ukrajinu si už začíná vybírat daň i na zásobách Spojených států. Udržet přísun munice i zbraní bude přitom pro Ukrajinu i Západ jedna ze stěžejních výzev, zejména proto, že se zřejmě ukrajinská armáda bude snažit udržet Rusko pod tlakem i v zimních měsících. Podle analytiků by totiž opak vedl k tomu, že by ruská armáda dostala nerušenou šanci zkonsolidovat síly i vycvičit desítky či stovky tisíc nových vojáků.

Povaha konfliktu v posledních měsících vedla podle Zdeňka Petráše z brněnské Univerzity obrany nejen k únavě vojsk, ale pochopitelně i vyčerpání zásob zbraní a munice. „V současné době je znatelné snížení dynamiky vedení operace a tím pádem i iniciativy na straně Ukrajiny. Tuto skutečnost bude mít na svědomí značná únava vojsk a rovněž tak nedostatek zbraní a munice, hlavně pak munice pro dělostřelectvo a raketové vojsko,“ uvedl Petráš.

Ukrajina se však podle analytiků bude snažit pravděpodobně pokračovat v dobývání okupovaného území, ani počasí v zimních měsících by nemělo boje zastavit, může dojít spíše k jejich zpomalení v důsledku vyčerpání sil, prostředků či problémům s logistikou. Zimní počasí může pak podle amerického Institutu pro studium války ztížit situaci spíše hůře vybaveným ruským jednotkám.

K tomu ovšem bude Ukrajina potřebovat další zásoby munice i vojenské techniky. A jak se zdá, problém začínají dodávky činit i nejzásadnějšímu dodavateli, Spojeným státům. Podle zdrojů americké CNN dochází zemi postradatelné vysoce moderní zbraňové systémy a munice do některých zbraní.

Jeden ze zdrojů řekl CNN, že po devíti měsících zásobování Kyjeva se zásoby tenčí a že existuje „konečné množství“ nadbytečných zásob, které mohou USA poslat. Obavy panují zejména kolem toho, zda USA budou schopné dostát ukrajinským požadavkům na dělostřeleckou munici ráže 155 milimetrů a střely Stinger. Pochybnosti jsou i o dostatečně rychlé výrobě střel HARM, raket GLMRS pro systémy HIMARS a protitankových střel Javelin, byť USA výrobu těchto zbraní navýšily.

I přes snahu nastartovat výrobu panují obavy, že americký průmysl nedokáže držet s poptávkou krok. „Je to stále těžší. Mysleli jsme si, že ta válka skončí za několik dní, ale vidíme, že to mohou být roky. Jakmile se dodavatelské řetězce ztenčí, bude Západ těžko plnit požadavky,“ řekl Mike Quigley z výboru pro zvláštní informační služby Sněmovny reprezentantů.

Problémy s docházejícími zásobami se už dlouhodobě skloňovaly v Evropě. Někteří analytici tak delší dobu upozorňují na to, že by státy Evropské unie měly výrazně „nastartovat“ zbrojní výrobu, Rusko s tím už pravděpodobně začalo. Jak uvedl list The New York Times s odvoláním na analýzu bezpečnostní společnosti Janes, Rusko si dělalo značné zásoby zřejmě už s očekáváním války před únorem, nyní některé závody spojené s vojensko-hospodářským průmyslem pracují na tři směny včetně víkendů.

CNN upozorňuje, že po stažení z Afghánistánu a změně úkolů v Iráku USA poprvé po dvou desetiletích nejsou zapojeny do žádného konfliktu a nemají potřebu vyrábět množství munice. Připravenost USA k boji ale není ohrožena, protože zbraně posílané Ukrajině nepocházejí ze zásob určených k nepředvídatelnému zásahu americké armády.

Podle analytiků i pozorovatelů by však Ukrajina neměla propásnout situaci, v které se nyní nachází. „Zamrznutí“ konfliktu by totiž Rusku umožnilo řádně vycvičit desetitisíce nových vojáků, zatímco nyní jsou v poli i značně demotivovaní vojáci a nevycvičené jednotky.

Podle amerického Institutu pro studium války tak Ukrajina patrně využije síly, kterou získala osvobozením Chersonu, k posílení své protiofenzivy v Luhanské oblasti na ukrajinském Donbasu nebo k zahájení nových protiútoků jinde. Penzionovaný americký generál Ben Hodges, který býval velitelem amerických pozemních sil v Evropě, odhadl, že ukrajinské síly by do ledna příštího roku mohly osvobodit Melitopol a Mariupol a pustit se do osvobozování Krymu, tedy pokračovat v jižní ofenzivě.