KOMENTÁŘ Lenky Zlámalové

Koronavirus jako alibi

KOMENTÁŘ Lenky Zlámalové
Koronavirus jako alibi

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Kdo si dá malý cíl a potom ho dokáže překonat, často ze sebe dělá borce. Všechno je věc očekávání. Koukněte, nakonec ten schodek státního rozpočtu v čase koronavirové pandemie nebyl ohlášených a schválených 500, ale jen 367 miliard korun. Výsledky státního rozpočtu za minulý rok, které zveřejnilo ministerstvo financí, ale ukazují úplně jiný příběh. Vláda Andreje Babiše totiž do značné míry využila čínský koronavirus jako maskování svého rozhazování.

Čísla to jasně ukazují. Kdyby byl největší schodek v historii Česka výsledkem koronavirového vypnutí ekonomiky, podepsal by se na něm výpadek příjmů státu kvůli hospodářskému ochabnutí. Nižší výběr daní a sociálního pojištění kvůli vypnuté a oslabené ekonomice. A pak přímé kompenzace, které stát zaplatil firmám a lidem, kteří byli poškození zákazem podnikání. Nic jiného se do covidového účtu počítat nedá. Všechno ostatní jsou výdaje, které s epidemií přímo nesouvisejí.

Dobrou zprávou je, že příjmy z daní se propadly méně, než se na startu koronavirového vypínání společnosti očekávalo. Celkem se příjmy z daní včetně sociálního a zdravotního pojištění snížily loni oproti roku 2019 jen o 3,9 procenta. Ukazuje to, že zásah české ekonomiky nebyl tak velký, aby lidé a firmy nezvládali platit daně a pojistné. Celkově se vybralo o 72 miliard korun méně než před rokem. V samotném státním rozpočtu byl pokles 57,8 miliardy korun. Rozdíl je dán tím, že zdravotní pojištění nejde přes státní rozpočet, ale přímo přes zdravotní pojišťovny. Rozpočet tedy celkově přišel oproti předchozímu roku jen o těch 57,8 miliardy korun. Celkový pokles příjmů byl díky vyšším dotacím z Evropské unie nižší jen o 47 miliard korun. Tento výpadek daní a pojistného se dá kompletně označit za covidový.

Pak je tady přímá pomoc státu zasažené ekonomice. Ta nakonec namísto na jaře slibovaného bilionu korun vyšla podle samotného ministerstva financí státní rozpočet jen na 137 miliard korun. Do této částky je úplně nesmyslně zařazen jednorázový příspěvek pět tisíc korun důchodcům. Ten nemá s epidemií vůbec nic společného. Důchodci byli spolu se státními zaměstnanci jedinými skupinami, pro které koronavirové vypínání země neznamenalo žádnou finanční nejistotu. Peníze jim spolehlivě ve stejné výši chodily každý měsíc, ať ekonomika právě slábla, nebo sílila. Tento jednorázový bonus přišel státní pokladnu na 15 miliard korun. Takže po jeho odečtení vychází státní pomoc koronavirovým vypínáním zasažené ekonomice jen na 122 miliard korun. Pozoruhodné je, že jednorázová dávka pro důchodce svou výší překonává všechny druhy pomoci zasaženým podnikatelům. S jedinou výjimkou. Na kompenzace platů lidem ve firmách, kterým stát zavřel podnikání, známé jako Antivirus, šlo 23 miliard korun. Druhou nejnákladnější pomocí byl kompenzační bonus pro osoby samostatně výdělečně činné ve výši 13,3 miliardy korun. Celé ošetřovné pro zaměstnance i živnostníky, kteří museli zůstat doma s dětmi kvůli zavřeným školám, přišlo na 12 miliard korun. Opět nižší částka než nesmyslný, populistický bonus pro důchodce.

Mezi covidovou pomoc vláda počítá i 11,1 miliardy korun, částku, kterou lidé ušetřili na dani z převodu nemovitostí. Dále 7,4 miliardy korun, které ušetřili na pojistném živnostníci díky odpuštění minimálních záloh za pět měsíců. A také 13,4 miliardy odpuštěného sociálního pojištění. To, že stát lidem nechal peníze, bylo tou nejlepší covidovou pomocí. Projevuje se ale už nižšími příjmy na daních a pojistném, takže je do covidového dopadu na státní rozpočet započítáno už v nižších příjmech. Od zmíněných 122 miliard korun je potřeba odečíst dalších 32 miliard korun. Přímý vliv covidové pomoci na rozpočet tak vychází na 90 miliard korun. Dalších 54,8 miliardy korun stály zvýšené výdaje ve zdravotnictví. Od odměn zdravotníků před oddlužení nemocnic po vyšší platby za státní pojištěnce zdravotním pojišťovnám.

To je všechno, co se dá započítat jako dopad covidu na státní rozpočet. Čínský koronavirus přišel státní rozpočet na 202,6 miliardy korun. Schodek rozpočtu je ale 367 miliard korun. Zbývá tedy 165 miliard. A těch 165 miliard korun se epidemií vysvětlit nedá. Je to účet za rozhazování Babišovy vlády. Přesně jako ten výše citovaný jednorázový bonus pět tisíc korun pro důchodce. Vysvětlení obřího schodku se skrývá ve vládních výdajích. Zatímco příjmy klesly jen o výše citovaných 3,1 procenta, výdaje narostly o 18,8 procenta. Stát v roce 2020 utratil o 291 miliard korun víc než v předchozím roce. Andrej Babiš se rád chlubí, jak jeho kabinet investoval, aby pomohl vládním vypínáním zasažené ekonomice. Investice se ale oproti předchozímu roku zvýšily jen o 33 miliard korun. Těch 257 miliard korun jsou běžné výdaje. Je zajímavé sledovat, které útraty za covidový rok nejvíc narostly.

Nejvyšší meziroční růst o 84,3 procenta zaznamenaly „neinvestiční transfery podnikatelským subjektům“. Pod tímto technicistním pojmem se skrývají státní dotace firmám. Ty vzrostly v roce 2020 o 48,4 miliardy korun. To je ještě větší částka než vzestup penzí, který přišel na 47,7 miliardy korun. Masivně rostly útraty za sociální dávky, které se celkově (včetně důchodů) zvýšily o 85 miliard korun. Největší porce nesouvisí s covidem. Kromě zvýšení důchodů se na prudkém zvýšení výdajů podepsalo zvýšení rodičovského příspěvku.

Čísla samotného ministerstva financí ukazují, že za rekordní schodek rozpočtu je koronavirové vypínání ekonomiky zodpovědné jen zčásti. Vláda Andreje Babiše hlavně využila covidu jako alibi a maskování pro zvyšování dotací a sociálních dávek. To po celou dobu jejího vládnutí byly její skutečné priority.