Rusové možná kráčí do pasti a zřejmě ani nemají příliš na výběr. Ukrajina v posledních týdnech přejala iniciativu a dávala hlasitě najevo, kam povede svůj očekávaný protiútok, což vedlo Rusko k výrazným přesunům techniky a dalších tisíců vojáků do Chersonské oblasti. A za nimi teď postupně ukrajinská armáda „zavírá vrata“.

Situace na bojišti tak vyvolává řadu spekulací mezi analytiky i dalšími pozorovateli na sociálních sítích. Rusko se totiž podle spekulací mohlo nechat vlákat do pasti, při které hrozí nejen minimálně částečné odstřižení možná až desítek tisíc ruských vojáků i jejich zásobování od zbytku Ruskem okupovaného území, ale také potenciálně velmi tvrdá rána pro ruskou armádu, která podle posledních odhadů mohla nasbírat ztráty až kolem 80 tisíc vojáků.

Objevuje se více variant scénářů, kam Ukrajina svým halasným odkrýváním plánů protiofenzivy míří. Podle vojenského analytika Philipse O‘Briena z univerzity St. Andrews ve Skotsku může Ukrajina sledovat tři cíle. Prim hraje ve všech zmíněná koncentrace ruských sil v Chersonské oblasti.

Snaha donutit Rusko k přesunu sil může podle O‘Briena znamenat rozmělnit síly na východě Ukrajiny a naopak začít s protiofenzivou tam. Dalším cílem pak může být právě snaha přilákat co největší množství ruských jednotek na západní břeh Dněpru, zničením mostů a dalších logistických kanálů pak poskytuje přirozenou přírodní bariéru, která ruské jednotky odstřihne od zbytku okupovaného území. V posledním případě pak může podle O‘Briena hrát roli zkrátka snaha střetnout se s Rusy v prostředí, které je pro Ukrajinu výhodnější, než bojiště na východě.

Been trying to think of the different reasons that the Ukrainians have been trying to persuade the Russians to send mass reinforcements to Kherson (because clearly they have). I think there are 3.

— Phillips P. OBrien (@PhillipsPOBrien) August 5, 2022

Jako nejpravděpodobnější pak vidí kombinaci druhé a třetí varianty. Podle vojenského analytika a spolupracovníka redakce Lukáše Visingra lze očekávat, že se Ukrajina bude snažit i kvůli časovému tlaku dosáhnout co nejdříve nějakého jasného vítězství. „Je jasné, že přes zimu intenzita bojů výrazně poklesne, takže oni budou chtít dosáhnout řekněme nejpozději do konce října nějakého velkého, jednoznačného úspěchu. Což by mohlo být rozdrcení Rusů v Chersonské oblasti či její osvobození. To neznamená dobíjet Cherson jako město, to by znamenalo nutně dělat to, co Rusové se Severodoněckem, tedy srovnat ho z 90% se zemí,“ řekl deníku Echo24 Visingr s tím, že budou chtít spíše „generální střet“ s ruskou armádou.

Situace Rusů jako v bitvě u Slavkova

„Ukrajinci využili geografie, která tam je, zlikvidovali mosty, které propojují tu oblast se zbytkem území, Rusové se tak dostali do situace, kdy je velmi obtížné tam dodávat posily a zásoby a současně je velmi obtížné provést nějakou evakuaci nebo spořádaný ústup v případě ukrajinské ofenzivy. Je to prostě problém,“ dodal Visingr. Rusové se podle něj snaží své postavení vylepšit například pomocí pontonových mostů, ty však znamenají také násobně menší kapacitu. Ruská armáda je navíc podle něj výrazně logisticky závislá na železnici.

Současnou situaci a možnou taktiku Ukrajiny podle něj někteří odborníci přirovnávají k napoleonské bitvě u Slavkova. „V podstatě využít terénu a dostat Rusy do situace, že budou mít za zády vodu a nebudou schopní efektivně ustupovat. Což je v kostce to, co se stalo u Slavkova, kdy Napoleon využil terénu tak, že Rakušany a Rusy zničil a znemožnil jim spořádaný ústup,“ řekl Lukáš Visingr.

Některé odhady mluví až o více než 20 tisících ruských vojácích, kteří se v současnosti nacházejí na pravém břehu Dněpru. V červenci odhadovalo ukrajinské vedení počet vojáků v Chersonské oblasti až na 15 tisíc. Podle Visingra je sice jasné, že Rusové v oblasti posilují a staví obranu, ale skutečný počet jednotek je spíše spekulativní.

Ukrajina pokračuje v útocích na mosty a infrastrukturu

Ukrajinské ozbrojené síly vyřadily podle posledních zpráv v okupované Chersonské oblasti na jihu země z provozu Kachovský most. Po pondělním poškození Antonivského mostu v Chersonu ukrajinskou palbou se tak dále zkomplikuje zásobování ruských vojsk na pravém břehu Dněpru. „Naše palebná kontrola nad dopravními a zásobovacími cestami na dočasně okupovaných územích Chersonské oblasti vedla ke konsolidaci statusu mostu u Kachovské vodní elektrárny jako nepoužitelného. Zásah byl přesný a účinný,“ uvedlo ukrajinské velitelství Jih v komuniké.