Rozpoutání války, izolace, ekonomické sankce. Ruský prezident Vladimir Putin si i za této situace udržuje výraznou podporu obyvatelstva. Jak napovídají průzkumy ruského nezávislého centra Levada, důvody jsou nasnadě: Rusové z většiny věří, že jde o „operaci“ na záchranu ruskojazyčných obyvatel Ukrajiny, konzumují informace především z prorežimních televizí a věří v optimistickou budoucnost s tím, že se sankce projeví jen krátkodobě.

Podle březnových dat Levady podporuje „speciální operaci“, jak Kreml nazývá válku proti Ukrajině, až 81 % respondentů. To je jen o dvě procenta méně, než podporuje samotného ruského vůdce Vladimira Putina. Akce ruské armády v sousedním státě pak u 51 % z nich vyvolávají pocit pýchy na svůj stát, pro téměř třetinu však také pocity úzkosti či strachu.

Při bližším pohledu na důvody, které k podpoře vedou, lze bezpečně rozeznat narativ, který Kreml od začátku konfliktu používá. Pro 43 % lidí podporujících invazi k ní došlo kvůli ochraně Rusů na Ukrajině, podle čtvrtiny pak také kvůli prevenci útoku na Rusko, pro 21 % je pak třetím z nejvíce zmiňovaných důvodů potřeba denacifikovat Ukrajinu a vyčistit ji od nacionalistů.

To zřejmě souvisí i s přístupem k informacím, jak ukazuje další z čerstvých průzkumů Levady. Ačkoliv přes dvě třetiny respondentů denně využívá internet, hlavním zdrojem zpráv pro 70 % respondentů zůstávají televize, sociální sítě či internet pak jako zdroj uvádí kolem třetiny respondentů. Jenže zatímco informacím z těchto zdrojů, které mohou nabízet alternativu k oficiálnímu proudu, věří pouze zhruba třetina lidí, v případě televize jde o 54 %. Důvěra v televizní vysílání pak podle Levady od ledna získala na úkor internetu a sociálních sítí o 10 procentních bodů více.

Rozdíl v přístupu k informacím lze konkrétně sledovat v případě protiválečných protestů, které se odehrávaly v ruských městech. Celkem 58 % respondentů Levadě sdělilo, že o protestech proti „speciální operaci“ slyšelo. „Nejinformovanější jsou nejmladší respondenti ve věku 18-24 let, z nich o protiválečných akcích slyšelo 72 %. U respondentů starších 55 let je situace opačná, jen něco málo přes polovinu o protestech slyšelo, ale 48 % o nich neví vůbec nic,“ uvádí Levada k průzkumu.

A jak ukazuje srovnání podle zdrojů, odkud respondenti získávají informace, nejlépe si vedou právě uživatelé služby Telegram, zatímco nejméně obeznámení s protesty jsou lidé sledující televizi či tištěná média. Generační rozdíl spojený s využíváním alternativních zdrojů informací se pojí i s pochopením motivů protestujících. Zatímco mladší lidé získávající informace z internetových zdrojů vidí v protestech častěji snahu ukázat nespokojenost s válkou i situací v zemi, lidé ze starších generací sledující televizi či poslouchající rádio se častěji kloní k tomu, že jde o zaplacené figuranty, dodává Levada. Takový názor má celkem 32 % respondentů a patří tak mezi ty nejzastoupenější.

Patrné jsou pak generačně i rozdíly v dalších ohledech, například ve zmiňovaných pocitech z kroků ruské armády. Zatímco u starších ročníků dominuje jako nejčastější pocit zmiňovaná pýcha, u lidí mezi 18-24 lety je na prvním místě strach. Přesto však podle březnových dat Levady roste procento respondentů, kteří vidí budoucí situaci optimisticky. I přes to, že v březnu došlo k výrazným zásahům do ekonomické sféry i konzumního způsobu života. „Opakuje se tak situace z roku 2014: nárůst optimismu směrem do budoucna a současné problémy lidé vidí jako dočasné,“ uvádí Levada.