Věci, které se ještě před pár měsíci zdály nepředstavitelnými, se v současné době stávají realitou. Když byly schváleny první vakcíny proti čínskému koronaviru, zněla zmínka o covidovém pasu (tedy dokladu, který by otevíral těm, kdo se nechali naočkovat, volnou cestu k normálnímu životu, zatímco ostatní, kdo se očkovat z nějakého důvodu nechtějí, by ji měli omezenou) jako science fiction.

Mluvilo se o cestování, vstupu na hromadné kulturní akce, jako jsou koncerty a festivaly, nebo k některým službám. Dávalo to smysl. Přestože si většina západních zemí vyhodnotila čínský koronavirus za tak nebezpečný, že kvůli němu sáhla k naprosto bezprecedentnímu omezení života, jako je zavření škol, obchodů, zákazy vycházení nebo omezení územní volnosti pohybu, k povinnému očkování se nikdo neodhodlal.

V té chvíli to bylo rozumné. Vakcíny byly nové. V některých lidech rychlost jejich vývoje, kterou experti označovali za triumf vědy, vyvolávala obavy. Proto bylo rozumné při té váhavosti nejít silou, ale lidi k očkování motivovat. Tím, že jim to výrazně zjednoduší a zpříjemní život. Že na rozdíl od těch, kdo očkováni nebudou, budou moci bez omezení a jakýchkoli restrikcí dělat úplně všechno. Protože už ty ostatní nebudou ohrožovat. Nebudou ani přispívat k zátěži nemocnic, protože díky vakcíně u nich už nehrozí těžký průběh covidu, tedy takový, který přivádí pacienty na lůžka jednotek intenzivní péče.

Stal se opak. Především v zemích Evropské unie není problém nechuť lidí nechat se očkovat, ale naopak nedostatek vakcín. Je z nich prominentní žádané zboží, ke kterému se i pokoutní cestou snažily dostat celebrity, jako je například tenistka Dominika Cibulková. Nebo přímo podvodem, jak to provedl český miliardář Petr Sehnal.

Covidové pasy pro volnější život měly být motivací k očkování. Teď hrozí, že se kvůli nedostatku vakcín stanou tím, co bude společnost rozvracet. Evropská unie už covidové pasy pro volné cestování připravuje. Hospodářská komora s vládou na nich začínají pracovat i v Česku. Na první pohled to dává smysl. Máme už milion očkovaných lidí, kteří už nemohou být nikomu nebezpeční. Není žádný důvod, aby pro ně dál platily jakékoli vládní restrikce. Není žádný důvod, proč by se pro ně nemohly otevřít obchody, restaurace, sportoviště... A není ani důvod, aby tito lidé při cestování zbytečně vyhazovali peníze za PCR testy, když už jsou očkováni. Dává smysl, aby jim obchodníci mohli své služby nabídnout.

To všechno by výborně fungovalo, pokud by se každý, kdo by se očkovat chtěl, taky očkovat mohl. To dnes bohužel ani náhodou neplatí. V takové chvíli je ovšem zavedení zvýhodňujících covidových pasů dvojím metrem. Pro mladší generace je to nedosažitelné, protože stát jim není schopen obstarat vakcínu otevírající cestu ke svobodě.

Jenže – proč zároveň držet v restrikcích ty očkované, kteří už nikomu nejsou nebezpeční? A připravovat tím obchodníky a živnostníky zbytečně o zákazníky. Alternativou očkování pro volný život může být podle připravované evropské i české verze covid pasu doklad o prodělání nemoci. „Poznatky vědy činí zbytečným omezovat lidi, kteří covid prodělali a nejsou nebezpeční. Jako promořený říkám: neuměli jste nás ochránit, tak nás aspoň nechte na pokoji. Až se bude moci každý, kdo chce, ochránit očkováním, snad zanikne důvod omezovat kohokoli,“ napsal expert na zdravotní právo Ondřej Dostál. To už dnes evropská i česká verze covid pasů chce brát v úvahu. Covid prodělaný v posledních devadesáti dnech by měl být vstupenkou k volnému životu stejně jako očkování. Už dnes některé země, které žádají karanténu po těch, kdo přijíždějí ze zahraničí, dávají výjimky nejen očkovaným, ale i těm, kdo covid prodělali. To je třeba případ Švýcarska.

Jenže pak je tady ještě třetí skupina těch, kdo nemají šanci se nechat očkovat a covid neměli. Pro ně by měl být podle dosavadních návrhů alternativou test. Jenže tady se dostáváme do tradiční pasti české neschopnosti masově testovat, přesněji řečeno: vládní neochoty za ty testy platit. Otázky jsou zřejmé. Jak často by se člověk, který chce využít privilegií covid pasu, ale není ani očkovaný, ani promořený, musel testovat? Jakým testem? A hlavně, kdo by to masové testování platil? Stát se do financování testů, které je vedle očkování nejlepší veřejnou investicí proti šíření covidu, vůbec nehrne. Pro testování ve školách teď nakoupil nejlevnější antigenní testy, na něž dostal cenovou nabídku. Udělal to přitom ve chvíli, kdy se vede velká debata o přesnosti antigenních testů. Státem financované PCR testy ve školách ministr zdravotnictví Jan Blatný přímo odmítl. Prý ať si to školy, které to chtějí, financují samy. Návrh, že by stát platil „otevírací“ testy těm, kdo se zatím kvůli selhání státu při nákupu vakcín neměli šanci nechat očkovat, zatím nepadl.

Dát ale očkovaným covid pasy k volnému životu a na ostatní uvalit povinnost si z vlastního platit testy ke svobodě je naprosto neudržitelné. Epidemiolog Petr Smejkal, který vede mezioborovou skupinu expertů, jež vládě při zavírání a otvírání společnosti radí, přišel s nápadem, že by se očkovaným, tedy většinou starším lidem, měla cesta ke svobodě otevřít dřív než ostatním. Ti mladí by jim to prý měli přát. To je samozřejmě přímá pobídka k ostrému generačnímu střetu. Jestli je dnes někdo kvůli nekonečným lockdownům hodně frustrovaný, je to nejmladší generace. Covid ji zdravotně příliš neohrožuje – a přitom už rok sedí zavřená doma. Říct jí teď podle doporučení Petra Smejkala, ať tam sedí dál, nebo si za svobodu připlatí, je čistá arogance.

Covidové pasy mohou skutečně život otevřít. Nemá cenu s nimi otálet. Avšak těm lidem, kteří se k vakcíně chtějí, avšak nemohou dostat, by měl stát testy platit.