Vysoké ceny energií, které dusí nejen Evropu, byly jedním z hlavních témat summitu lídrů zemí EU. Evropská komise (EK) však nadále odmítá, že by se na neudržitelném zdražování elektřiny velkou měrou podepisovaly vyšponované ceny emisních povolenek. Za krizi podle Bruselu může nedostatek plynu a pocovidové obnovení ekonomik, povolenky tak naopak z trhu stahuje a ještě více tím utahuje šrouby. Dosluhující premiér Andrej Babiš (ANO) nyní sám sebe označuje za bojovníka proti povolenkovému systému, když tvrdí, že EU české požadavky vyslyšela. Jeho kritici ale namítají, že Babiš se raději rozhodl hájit svůj chemický byznys a zcela upozadil svůj původní plán zrušit daň z energií.

Emisní povolenka se stala nástrojem Evropské unie, kterou si kupují podniky a firmy, jejichž emise mají znečišťovat planetu. Evropská unie navíc pro omezení skleníkových plynů vydávala každým rokem méně povolenek, takže jejich cena rostla. Může za to také jejich volná obchodovatelnost a fakt, že se stala velmi oblíbenou u spekulantů. I s jejich přispěním se cena jedné povolenky, která umožňuje uvolnit jednu tunu CO2, vyšplhala z loňských 25 eur na současných zhruba 60 eur.

Emisních povolenek by se mělo do oběhu dostat více, aby byl možný pokles jejich přemrštěných cen, EK je však naopak z trhu stahuje, a tím cenovou krizi energií ještě prohlubuje.

„Vysoká cena je důsledkem snahy politiků rozšířit emisní obchodování na další odvětví, což motivuje spekulanty ke skupování povolenek. Stal se z toho výnosný byznys, který udělal 13násobek za posledních 5 let. To lze srovnávat snad jen s vývojem v kryptoměnovém světě, kde však není politické jištění, které růst ceny emisních povolenek do značné míry předurčuje,“ uvedl k tomu pro Echo24 hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

„Lidé jsou z vývoje pochopitelně znepokojeni, a to zatím ještě zdražování energií nepocítili ve svých peněženkách naplno. Obávám se, že v tomto ohledu to evropští politici přehnali a minimálně vůči chudším zemím ve východní Evropě se zachovali necitlivě. Určitě bychom měli přibrzdit a znovu se zamyslet nad tím, kam se evropská energetika řítí,“ domnívá se Křeček.

Babiš na jednání Evropské rady nejdříve zablokoval přijetí závěrů kvůli požadavku na regulaci trhu s povolenkami a následně tvrdil, že to byl on, kvůli němuž EK slíbila problémy na energetickém trhu, kam právě obchodování s povolenkami spadá, prověřit. Tak to přitom není, protože komise to sama navrhla už v minulém týdnu.

Do Babiše se tak pustil například pravděpodobný příští premiér Petr Fiala (ODS), podle kterého Babiš nevyjednal na summitu vůbec nic. „U emisních povolenek bude třeba řešit jejich vysokou cenu. Tak, jako je Evropská komise uměle stahuje z trhu, když je jejich cena příliš nízká, tak by měla naopak povolenky na trh emitovat tehdy, když neudržitelně rostou. Jejich smyslem má byt motivace k postupnému přechodu k bezuhlíkové ekonomice, nikoli likvidace evropského průmyslu. Ale tento krok je nutné dopředu předjednávat, nikoli jej navrhovat až na poslední chvíli na summitu,“ uvedl Fiala.

Šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza si zase myslí, že Babiš upřednostnil svůj vlastní byznys před pomocí lidem s vysokými účty. „Chcete-li na Evropské radě něco prosadit, musíte si vybrat jednu věc a za tou jít. Babiš měl dvě možnosti: nulová sazba DPH na energie, tedy pomoc občanům, nebo úpravy systému povolenek, tedy pomoc velkým firmám Vybral si povolenky, jejichž cena drtí jeho chemičky. A nakonec nezískal nic,“ tvrdí Prouza.

S plánem na odpuštění DPH za dodávky energií za listopad a prosinec přišla Babišova ministryně financí Alena Schillerová. Vedle toho chce prosadit i novelu zákona, která má elektřiny a plynu osvobodit od daně na celý příští rok. Z materiálů Legislativní rady vlády je přitom zřejmé, že Schillerová si je vědoma toho, že její postup je v rozporu s unijním právem, které prominutí DPH ani osvobození dodávek od DPH neumožňuje. Opakuje se tak postup ministerstva, kterým byla plošně prominuta daň z přidané hodnoty z dodaných respirátorů.

„Evropská rada preferuje opatření, která zmírní dopady růstu cen energií na nejzranitelnější skupiny obyvatel. Plošné snížení DPH na energie se však týká všech skupin obyvatel včetně nejbohatších. Jde tedy o nepřesně zacílené opatření. Snížení DPH na energie na jedné straně pomáhá lidem, kteří to nepotřebují, protože mají zafixované nízké ceny energií. Na druhé straně dostatečně nepomáhá lidem, kterým se účty za energie zvýší výrazně více než o odpuštěnou daň,“ uvedl k tomu Křeček.

Před postupem resortu financí varuje i Unie daňových poplatníků. „Vše nasvědčuje tomu, že ze vskutku mimořádného opatření reagujícího na bezprecedentní dopady covidové pandemie, se stává norma“, uvedl pro deník Echo24 člen rady unie Ondřej Moravec s tím, že ukládání daní je v právním státu vyhrazeno zákonu a nikoli výnosu ministryně. Schillerová tak podle něj sociálně citlivou událost řeší zásahem a nedomýšlí důsledky.

Hrozí totiž například to, že dodavatelé elektřiny a plynu budou k promíjení daně přistupovat odlišně. „Tím vznikne obrovské množství sporů, které v jednotlivých daňových řízeních bude muset rozhodnout správce daně, což může výkon správy daní zcela paralyzovat“, dodal Moravec.