První kolo prezidentských voleb vyhraje Zeman, shodují se čtyři průzkumy veřejného mínění. Neví se, kolik přesně dostane hlasů, ale může to být někde mezi třiceti a 43 procenty. Druhý bude Drahoš. Jen není jisté, jestli překročí metu dvaceti procent, případně zda se dokonce nepřiblíží třicítce. Třetím kandidátem, který by teoreticky ještě mohl proniknout do druhého kola, mohou být podle různých předpovědí Michal Horáček, Mirek Topolánek či Pavel Fischer. Pak přijde druhé kolo – a tady to podle dvou dostupných průzkumů vypadá, že v něm mají Zeman i Drahoš, případně Horáček podporu okolo 45 procent.

Mýlil se ten, kdo si myslel, že chaos v předpovědích pro říjnové volby nelze opakovat, nebo dokonce překonat. Tehdy, jak známo, nepublikovaly zavedené agentury dlouho vůbec žádné průzkumy a prázdný prostor zaplnily svým věštěním společnosti, které využívají předvolební čas pro laciný marketing. Pokud nějaké průzkumy vyšly, nedaly se navzájem srovnat, protože používaly rozdílné metodiky. Jednou se publikovaly voličské preference, jindy volební model, nechyběly ani odhady na základě zveřejněných průzkumů. Běžní občané, experti a vlastně ani většina politiků neměli až do poslední chvíle představu o tom, jak si strany před volbami stojí. Nepřehledná situace pomohla favorizovanému hnutí ANO čelit aférám svého lídra Andreje Babiše. Není náhodou, že vznikl nepřehledný parlament, který bude jen těžko skládat vládu. Lidé by možná volili účelově, aby bylo možné sestavit většinový kabinet, neměli však nejmenší šanci tento účel sledovat.

Francie: na desetinu přesně

V prezidentských volbách by to horší být nemělo, protože zjišťovat popularitu konkrétních lidí bývá jednodušší. Svědčí o tom francouzské prezidentské volby, které proběhly loni v dubnu. Tehdy sedm agentur zveřejňovalo jednou týdně volební modely. V týdnu před volbami se jejich prognózy u čtyř hlavních kandidátů navzájem lišily maximálně o dvě procenta a skutečný výsledek byl uvnitř dvouprocentních koridorů. Asi v tom bylo i štěstí, že se nejúspěšnější předpověď agentury Elabe lišila od výsledku o setiny, pouze v případě Marine Le Penové o dvě desetiny procenta. V Česku nikdo takovou přesnost nežádá, přesto mohly agentury nabídnout alespoň základní obrys toho, jak to dopadne.

Pro první kolo je k dispozici jediný volební model, tedy odhad konečného výsledku. Pro Českou televizi ji zhotovily agentury Kantar a Median. Předpověď vypadá jednoznačně. První kolo vyhraje současný prezident Miloš Zeman se 43,5 procenta, vyzývatelem v druhém kole se stane Jiří Drahoš s 28,5 procenta. V dvoukolových volbách bývá spíše výjimečným jevem, že se ve druhém kole pořadí obrátí, ale podařilo se to v roce 2004 na Slovensku, kde Ivan Gašparovič porazil Vladimíra Mečiara, vítěze prvního kola s 33 procenty. Unikátní výjimkou pak bývá, že prohraje ten, kdo v prvním kole překročí čtyřicetiprocentní hranici. Přihodilo se to v roce 1996 senátnímu kandidátovi ODS v Ostravě. Přesto Kantar a Median Zemanovy vyhlídky relativizují. Kromě volebního modelu uvádějí i „potenciál“, tedy podíl těch, kdo o daném kandidátovi vůbec uvažují, a zároveň výsledky možných soubojů druhého kola. V obou případech se dovídáme, že Zeman to nemá jisté, protože o něm uvažuje 45–48 procent lidí, jen o málo víc než o Drahošovi nebo Horáčkovi. To potvrzuje i analytická skupina Kdovyhrajevolby.cz.

Existují ovšem i další průzkumy, které nepublikují volební model, nýbrž voličské preference. V nich se počítá i s těmi, kdo ještě nejsou rozhodnuti, a jednotliví kandidáti tedy dostávají menší podíl než ve volebním modelu. Společnosti CVVM a STEM/MARK dávají Zemanovi 32–34 procenta, Drahošovi těsně přes dvacet, Horáčkovi jedenáct, respektive šestnáct. Bulvární média využívají průzkum společnosti Phoenix, kde se Topolánek skoro vyrovná Drahošovi. Zábavný rozměr má průzkum společnosti STEM/MARK, který uvádí jakousi „podporu“ jednotlivým kandidátům, zřejmě obdobu „potenciálu“ od Kantaru a Medianu. Drahoš v tomto parametru poráží Zemana a na třetím místě je se 40 procenty Fischer, v letech 2015–17 ředitel společnosti STEM.

Řeknu ti, koho máš zvolit

Průzkumy neříkají nic jistého, přesto nahrávají oběma nejčastěji citovaným kandidátům a fakticky konzervují stav, který nastal už před půlrokem. Nastolují otázku: „Může vůbec někdo konkurovat Zemanovi?“ Tím pomáhají stávajícímu prezidentovi, a ještě přispívají k dojmu, že vedle Drahoše mu nikdo konkurovat nedokáže. S minimem seriózních informací omezují prostor, kde se mohou občané svobodně rozhodnout. Pokud by někdo chtěl zařídit v Česku řízenou demokracii, dělal by to stejně.

Pro nepořádek se těžko hledá viník. Není snadné vyčítat agenturám neschopnost, nakonec se standardní průpravou může připravit kvalitní průzkum jen trochu pečlivý sociolog. Průzkumy také obvykle bývají k dispozici. Potíž je v tom, že se jejich tvůrci nedokážou dohodnout na společné metodice a zároveň neexistuje mezi těmi, kdo průzkumy platí, dohoda o termínech zveřejnění. Zvláště agentury Kantar, Median a STEM se dnes chlubí, že se ve sněmovních volbách v zásadě trefily. V případě Kantaru byl rozdíl proti konečnému výsledku v průměru procento u každé strany, Median a STEM měly rozdíl do dvou procent. Problém byl v tom, že jenom Median publikoval své odhady jednou měsíčně. STEM prodal výsledky iDnes.cz a televizi Nova, přitom pouze Nova něco zveřejnila v posledním týdnu před volbami. Výsledky Kantaru Česká televize nepublikovala. Ani dnes nelze vyloučit, že se některý z průzkumů trefí, to ale už nic nezmění na tom, že před volbami opět způsobily chaos.