Ruský ministr obrany Sergej Šojgu navrhl západním zemím, aby přispěly ke snížení napětí tím, že přestanou vyzbrojovat Ukrajinu. Kyjev a většina západních států v čele s USA naopak pokládají vojenskou pomoc Ukrajině, včetně dodávek zbraní a munice, za důležitou součást odstrašení Ruska od napadení sousední země. U ukrajinských hranic Moskva soustředila desítky tisíc vojáků.

„Ze své strany bychom chtěli navrhnout, abyste také přispěli svým vkladem ke snížení tohoto napětí zastavením dodávek zbraní Ukrajině. Ze všech stran se to děje, dělá se to veřejně. Dělá se to demonstrativně. Dost dobře není jasné, kvůli čemu. Také bychom chtěli pochopit, proč Británie poslala své speciální síly na Ukrajinu a dokdy tam budou?“ řekl Šojgu podle agentury TASS během dnešního setkání s britským ministrem obrany Benem Wallacem v Moskvě.

Šojgu si také postěžoval, že vzájemná spolupráce mezi Moskvou a Londýnem „je téměř na nule a brzy klesne pod tuto hranici“. Wallace naopak řekl svému ruskému protějšku, že jejich moskevská schůzka by mohla posloužit k vyřešení mnoha problémů prostřednictvím diplomacie. „Doufám, že tím, že si dnes promluvíme a zahájíme vztah, který byl na nule, dokážeme vyřešit řadu nastolených problémů,“ řekl na úvod setkání britský ministr. Podle agentury Reuters přitom opět zdůraznil význam diplomacie a opatření na budování vzájemné důvěry.

Wallace před cestou do Rusku uvedl, že situace na rusko-ukrajinských hranicích je čím dál napjatější, připomněla agentura TASS. Dodala, že v západních zemí a v Kyjevě se hovoří o možném vpádu Ruska na Ukrajinu. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov označil taková tvrzení za prázdná a za neopodstatněné zvyšování napětí. Zdůraznil, že Rusko nikoho neohrožuje. Peskov nevyloučil pravděpodobnost provokací, které by měly dokázat oprávněnost podobných prohlášení a výstrah. Varoval, že případný pokus silou vyřešit konflikt mezi Kyjevem a proruskými separatisty na východě Ukrajiny by měl ty nejvážnější následky, uvedůa agentura TASS.

Západ naopak varuje Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo povstání separatistů na východě Ukrajiny, že případná invaze na Ukrajinu by vedla k dosud nevídaným sankcím a důsledkům.

Šéf norské zpravodajské služby, viceadmirál Nils Andreas Stensoenes dnes podle agentury AFP odhadl, že z operačního hlediska je vše připraveno pro široké spektrum ruských vojenských operací proti Ukrajině, a zdůraznil, že rozhodnutí je pouze věcí Kremlu. „(Rusové) mají vše, co potřebují, aby zvládli vše, od menší invaze na východě, menších útoků všude po celé Ukrajině až po velkou invazi a případnou okupaci Ukrajiny či jejích částí,“ řekl. „Nyní je primárně na prezidentu (Vladimiru) Putinovi, aby si vybral, co chce udělat,“ dodal. Moskva má podle viceadmirála u hranic s Ukrajinou více než 150.000 vojáků, nejmodernější zbraně i veškerou potřebnou logistiku. „Je těžké říci, zda (útok) je či není pravděpodobný, protože rozhodnutí je výlučně na ruském prezidentovi,“ poznamenal.

AFP připomněla, že před reálným rizikem nového konfliktu dnes varoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a že podle šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena by ruská invaze na Ukrajinu mohla začít kdykoliv.