Na Ukrajině bojuje v řadách zahraniční legie přibližně 20 tisíc dobrovolníků z více než 50 zemí světa. Až několik stovek jich může být i z Česka. Žádná oficiální evidence ale neexistuje. Prezident Miloš Zeman zatím dosud schválil 124 žádostí o vstup do ukrajinské armády. Řada dobrovolníků ale odjela do války i bez jeho souhlasu.

Zákon českým občanům službu v armádách cizích států zakazuje. Bezprostředně po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu koncem letošního února se ale otevřela diskuze, jakým způsobem se mohou Češi do pomoci Ukrajině přímo na frontové linii zapojit.

Povolení musí, s výjimkou lidí s dvojím občanstvím a těch, kteří chtějí vstoupit do ozbrojených sil členského státu NATO, v každém jednotlivém případě udělit prezident republiky, který je podle Ústavy vrchním velitelem ozbrojených sil.

Žádosti nicméně obvykle vyřizuje ministerstvo obrany, které spolu s ministerstvem vnitra a zahraničí žadatele posoudí vydá k němu stanovisko souhlasné, nebo negativní stanovisko, které doručí prezidentovi ke konečnému rozhodnutí. Miloš Zeman podle mluvčího Jiřího Ovčáčka obdržel k začátku listopadu celkem 415 žádostí.

„Jednalo se o 412 mužů a 3 ženy ve věkovém rozpětí od 19 do 68 let. Na základě přiložených doporučujících či nedoporučujících vyjádření zúčastněných ministerstev (nejvíce těch negativních dosud předložilo Ministerstvo vnitra) vydal prezident republiky 124 kladných rozhodnutí, která byla následně kontrasignována předsedou vlády, a zbývajícím 291 žádostem nevyhověl,“ odpověděl Ovčáček na dotaz Echo24.

Zeman policisty, vojáky a vězně odmítnul

Mezi odmítnutými žadateli jsou například vězni a vazebně stíhané osoby, kterým by se tím naskytla jedinečná příležitost, jak alespoň na čas trest přerušit, nebo si jeho část odpykat mimo celu. Podle Ovčáčka to řada z nich uvádí přímo v textu žádosti. Jejich žádosti jsou ale zamítány. Druhým a posledním důvodem pro odmítnutí byl podle prezidentova mluvčího „vztah žadatele k ozbrojeným silám nebo bezpečnostním sborům České republiky“. Nesouhlasné stanovisko ke vstupu policistů a vojáků vydalo jak ministerstvo vnitra, tak obrany. A netýká se to pouze vojáků z povolání, ale také těch v aktivních záloze.

Počty českých dobrovolníků, které poskytl Hrad, ale rozhodně nejsou definitivní. Někteří odcházejí bojovat i bez oficiálního souhlasu. Beztrestnost jim v případě trestního stíhání přislíbil spolu se Zemanem premiér Petr Fiala (ODS).

Senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost navíc začátkem listopadu došel k jednomyslné shodě, že Češi, kteří se vydali bojovat na straně ukrajinské armády nebo tamních jednotek, jednali v zájmu České republiky a její bezpečnosti.

O život zatím přišli dva Češi

Konflikt na Ukrajině má podle dostupných informací na svém kontě smrt dvou českých občanů. V květnu bylo v masovém hrobě poblíž Kyjeva objeveno tělo českého řidiče kamionu, který odjel na Ukrajinu po začátku ruské invaze jako dobrovolník. V červnu pak ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) potvrdil zprávy o smrti prvního českého dobrovolníka, který padl na donbaské frontě u Charkova. Česká televize uvedla, že zemřel po zásahu minometným granátem a na Ukrajině působil několik měsíců. Ruská tisková agentura TASS ve stejné době informovala, že Rusové u Charkova zničili shromaždiště „zahraničních žoldnéřů“. Na Ukrajině mělo přijít podle posledních informací o život už také 20 dobrovolníků z Gruzie, 15 z Běloruska nebo 8 ze Spojených států.