Tak drahé české potraviny včetně piva nebyly nikdy, upozornila agentura Bloomberg. Nutno dodat, že před zdražováním Čechy nezachrání ani to, že dotují zemědělce nejvíc v Evropské unii. Je to pravý opak toho, co dlouhá léta tvrdí zemědělští lobbisté, ovšem podle údajů Evropské unie podporujeme agrární sektor nejvíc s jedinou výjimkou Finů, kteří hospodaří v krušných podmínkách za polárním kruhem.

Vojtěch Filip si před týdnem postěžoval v České televizi, že zdejší zemědělci to mají opravdu těžké. „Ty dotace, které nám jdou z Evropské unie, jsou malé. Já to říkám úplně na rovinu. Je to jedna z nejhůř vyjednaných kapitol při vstupu do Evropské unie, protože zemědělci v zahraničí, zejména v Holandsku, Německu, v Belgii dostávají dotace vyšší na hektar půdy a na tu jednotku,“ sdělil divákům šéf komunistické strany, na jejíž podpoře stojí současná vláda.

Už předtím ovšem publikoval Nejvyšší kontrolní úřad evropská data, která například ukazují, kolik je dotován průměrný zemědělec v každé z členských zemí EU. Údaje zpracované NKÚ končí rokem 2016, ovšem pohled do evropské databáze potvrzuje, že ani předloni se nic nezměnilo. Jak připomíná předseda Filip, důležitá je dotace na tzv. dobytčí jednotku. Tento obskurní termín označuje třeba jednu průměrnou krávu, tři průměrná prasata, pět ovcí nebo 300 slepic. Pokud se tedy sečtou evropské i národní dotace a odečtou se od nich daně, inkasují tuzemští zemědělci při produkci mléka na jednotku – tedy na dojnici - ročně přes 900 eur. To je po Finsku nejvíc. Stejnou pozici mají chovatelé masného skotu, kteří ovšem na jednotku berou 1100 eur. V tzv. smíšené zemědělské výrobě se před nás kromě Finů dostalo ještě Lotyšsko, ve společné statistice drůbeže a vepřů jsme po Finech, Slovincích a Rakušanech čtvrtí.

Evropa sleduje také výši dotací přepočtených na hektar využívané zemědělské půdy. Z tohoto pohledu dotujeme ze všech nejvíc nejvíc chovy prasat a drůbeže, v ostatních parametrech jsme okolo sedmého místa. V celkovém přehledu to znamená, že kromě Finů na tom jsou lépe ještě Rakousko a Slovinsko, tedy dvě alpské země, a vyprahlá Malta, která se rovněž potýká s nedostatkem zemědělské půdy. Pro předsedu Filipa je třeba dodat, že v žádném z osmi zmíněných parametrů před námi nebyli Němci, Belgičané ani Francouzi, Holanďané pouze v jednom případě. Dotace rostou postupně od roku 2004, jak nabíhají eurodotace a jak k nim český rozpočet přidává stále víc ze svého.

Soběstačnost, a jak k ní nedojít

Tuzemští politici zdůvodňují svou zemědělskou politiku tradičně tím, že je třeba udržet potravinovou soběstačnost. Proto se Nejvyšší kontrolní úřad v citované zprávě o živočišné výrobě ptá, proč se přesvšechny dotace Česká republika nepřiblížila ke svému cíli. Soběstačnost v základních potravinách průběžně klesá, u vepřového k padesáti procentům, u drůbeže pod tři čtvrtiny, u brambor pod dvě třetiny a u čerstvé zeleniny na třetinu tuzemské spotřeby. Není divu, že se pak všechno dováží za ceny, které nikdo zdejší nemůže ovlivnit.

Právě v této souvislosti stojí za pozornost Finové, kteří si vzhledem k zeměpisné poloze na okraji komunistického bloku tradičně cení potravinové soběstačnosti. V zemi s krátkou vegetační dobou a nutností mnohem intenzivnějších a dražších pěstitelských zásahů, které by urychlily dozrávání plodin, se proto dlouho držely ceny potravin vysoko nad evropskou úrovní. Po vstupu do unie je cizí konkurence snížila o třetinu, Finové proto pro své zemědělce vymohli mimořádné dotace právě s ohledem na drsnou přírodu. Za tuto cenu si severská země drží, možná zbytečně, soběstačnost ve většině komodit včetně mléka, vepřového, brambor, a většiny místních druhů zeleniny včetně okurek.

Tím vzniká otázka, kam mizí všechny peníze z dotací pro české zemědělce. Ještě nejlepší možností je výklad, že tuzemské zemědělské podniky jsou sice velké, zato málo efektivní. Dotace těžko mohou pomoci, pokud je velkoagrárníci jenom přelijí do svých stále rostoucích zisků. Právě při rostoucích cenách jídla nastává čas pro úvahu, že bychom za své peníze proměněné v dotace mohli od zemědělců také něco požadovat.