Dosluhující vláda dnes má jednat o odpuštění poplatků domácnostem za obnovitelné zdroje, její předseda Andrej Babiš nadhazuje i dočasně zrušit, nebo aspoň výrazně snížit DPH na energie. To jeho nástupce Petr Fiala nechce. V České televizi nadhodil vyšší příspěvek na bydlení, tedy cílenou pomoc nízkopříjmovým vrstvám. Klube se z toho sprosté přerozdělování od středních vrstev dolů a nahoru. Do solárních parků mohli investovat jen boháči. Fiala aspoň včera v ČT na myšlenku odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje domácnostem nereagoval.

Příští premiér tuto situaci nevytvořil, ale zdědil. Přesto je pro budoucnost, pro účty českých domácností zneklidňující, že se zatím vyhýbá pojmenování hlubších příčin toho, co se děje. Tady nejde v první řadě o málo ostražitý Energetický regulační úřad. To je komunální satira pro éru nového socialismu, který je dnes doktrínou EU.

Předseda ODS v televizi správně zmínil cenu emisních povolenek, ke kořenům však ani on nesestoupil. Protože ceny porostou zřejmě dlouho, a to i když se cena za plyn z několikanásobku ceny před rokem vrátí na cenu vyšší „pouze“ o desítky procent, je potřeba neustále zdůrazňovat příčiny toho zdražování. Tažení proti uhlí, expanze dražších obnovitelných zdrojů, současně odpojování atomových elektráren po Německu a tušené komplikace ze strany Evropské komise, až se ke stavbě nových reaktorů odhodláme my nebo třeba Poláci, to všechno nutně vede k větší poptávce po plynu. Klimatické tažení a lockdowny, dvě politiky, vůči nimž se strany naší budoucí vlády nepostavily, jsou dva důležité faktory hrozící energetické krize.

Toto Fiala není ochoten, možná ani schopen říci napřímo, raději používá obrat „kam až vláda nechala ceny plynu zajít“. Kdyby byl upřímný, musel by totiž Václavu Moravcovi a jeho divákům sdělit, že to, co se děje a co bezprostředně pocítí statisíce zákazníků Bohemia Energy, jimž se plyn přes DPI může prodražit třikrát až čtyřikrát, je plodem zeleného mainstreamu, který ovládá dnešní Západ.

Obyvatelstvo západních zemí je teď poprvé konfrontováno s dramatickými dopady této politiky na svůj blahobyt. Další vývoj závisí na tom, do jaké míry se dogmatikům klimatické politiky podaří odpoutat pozornost od skutečných příčin. V prvním kole, v září, ukazovali na Rusko. Vznikal dojem, že snad přímo Vladimir Putin schválně omezil tok plynu do Evropy, protože je zlý. Ve skutečnosti Gazprom dodává, co bylo nasmlouváno. Čtyřicet poslanců europarlamentu před měsícem napsalo Komisi, aby zahájila vyšetřování Gazpromu pro manipulaci s cenami plynu. Tentýž Evropský parlament letos v lednu po zatčení opozičního politika Alexeje Navalného schválil rezoluci, která mj. žádá zablokovat dostavbu plynovodu Nord Stream 2.

Máme tu environmentální aktivisty a také mezitím dosti početnou lobby obnovitelných zdrojů. Jejich argument zní, že obnovitelných zdrojů je pořád málo, proto jsme závislí na výkyvech ceny plynu. Ale čím víc zelené energie, tím víc musí být drahých plynových elektráren, aby ji nahrazovaly, když nesvítí a nefouká.

A máme tu konečně západní Evropu. Autorovi této poznámky před několika dny vysoký německý diplomat dosti nediplomatickým slovníkem vyvracel názor, že zdražování plynu souvisí s unijní politikou, která našla svůj pomník v Green Dealu. Cena plynu je údajně věcí trhu.

Role EU, pro niž je „boj za klima“ raison d’être, zůstává ve většině českého veřejného prostoru příslovečným slonem v místnosti. Například komentář bývalého zmocněnce české vlády pro jádro Jaroslava Míla, z větší části realistický soupis chyb dogmatické politiky na evropské úrovni, je opatřen zcela zavádějícím titulkem „Moskva? Brusel? Ne, viníci drahé elektřiny a plynu sedí v Praze“. Prý si čeští politici v Bruselu měli dupnout a klimatické potrhlosti vetovat. To měli, ale potrhlosti nevznikají až tím, že je někdo odmítne vetovat. Vznikají předtím, než se o nich hlasuje.

Za dva týdny vypukne ve Skotsku další klimatická konference OSN. Ta dvoukolejnost reálného dění a abstraktního světa emisních cílů, do něhož se zavřela politická třída, je i vysvětlením neustálého zamlouvání kořenů naší energetické mizérie. Prvním krokem k nápravě bude, tak jako vždy, vyslovit pravdu.