Krize opět hrozí dopadnout na české žáky a studenty. Po dvou letech pandemie, kdy děti v Česku patřily mezi ty nejdéle sedící doma z Evropy, se politici zaklínali tím, že další přechod na distanční výuku nedopustí. Tedy alespoň v souvislosti s covidem. Distanční výuka má totiž prokazatelné dopady na vzdělání i budoucí výdělky žáků, stejně jako dopady do státního rozpočtu. Nyní se však hrozba návratu k distanční výuce vrátila. A pro studenty by mohla znamenat i značné náklady navíc.

Energetická krize přináší zcela bezprecedentní dopady do rozpočtů českých univerzit. Pro ilustraci Masarykova univerzita zaplatila loni za elektřinu asi 81,5 milionu korun a za letošek odhad vychází na částku 201 milionů. „Predikce na rok 2023 hovoří dokonce o 543 milionech Kč,“ uvedl mluvčí univerzity Radim Sajbot. Za plyn podle něj univerzita loni uhradila devět milionů korun, letos to bude asi 35 milionů a příští rok může být 89 milionů.

Zástupci vysokých škol tak začínají uvažovat o tom, že pokud jim stát s výdaji na energie nepomůže, budou muset v krajním případě zvážit návrat k distanční výuce, případně spojené, například i s posouváním semestru. Podle odhadů se totiž jejich náklady na energie podle současného vývoje cen v příštím roce zvednou proti loňsku z 1,5 miliardy korun přibližně na osm miliard.

To pro některé studenty vysokých škol, kteří nastoupili s vypuknutím či během covidové pandemie, může znamenat už prakticky celé studium pouze „z domova“ u počítače. Nehledě na to, že v případě trávení výuky „doma“ by zřejmě došlo k přenášení nákladů za energie naopak na studentské rozpočty. V případě pedagogů pak zůstává ne zcela jednoznačná legislativa, podle které by však měli mít jako zaměstnanci nárok na hrazení nákladů spojených s prací z domova. I kvůli přesnější úpravě otázky nákladů nyní ministerstvo práce pracuje na novele zákoníku práce.

Někteří přednášející se však k takové myšlence staví vyloženě kriticky. „Slibuji všem svým studentům, že pokud k tomuto dojde, budu pořádat prezenční výuku na vlastní náklady,“ komentoval na sociálních sítích situaci například ekonom Petr Bartoň. Za dobré řešení nepovažuje návrat k výuce na dálku ani předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček. V případě středních škol se však podle něj o ničem takovém zatím neuvažuje.

„Podle platné legislativy v případě základních a středních škol není přechod na distanční výuku z důvodu vysoké ceny energií možný. Pouze ty školy, která pilotně ověřují možnost kombinovaného studia, by to teoreticky udělat mohly. Osobně to nepovažuji za dobré řešení,“ uvedl pro deník Echo24 Jiří Žáček s tím, že by to bylo velmi nešťastné zejména pro praktickou výuku.

„Pokud vím, nikdo z kolegů o této možnosti neuvažuje a ani v rámci asociací o tom zatím nejednáme,“ dodal Jiří Žáček. Ve hře to pak není ani v případě gymnázií. „Tuto možnost nezvažujeme a doufáme, že nenastane,“ uvedla pro deník Echo24 předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.

Podle ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) resort s podporou škol kvůli energiím počítá. Rozhodnout se o tom má však až v polovině září, o návrzích se totiž stále jedná. „Počítá se s tím, že prostřednictvím zřizovatelů budou školy získávat finanční prostředky právě proto, aby zvýšenou sazbu energií zvládly. Nebude to program studená sprcha či otužování do škol, ale skutečně podpora energií. Zvládnutelné by to být mělo,“ uvedl ministr.

„Je lépe podpořit školy, je to ekonomicky a energeticky méně náročné než držet děti doma. Domácnosti tak nemusí topit. Je logická úvaha podpořit děti, aby zůstaly ve škole. Tímto směrem se budou ubírat i kroky vlády,“ uvedl Balaš. Zmínil, že podporu by měly získat základní, střední a také vysoké školy. Ty podle ministra zvažují i další opatření. Rektoři diskutují třeba o posunutí semestru do teplejších měsíců, dřívějším zahájení výuky či přesunu zkouškového období, přiblížil ministr.

Na vzdělávání na vysokých školách jde letos z rozpočtu ministerstva školství zhruba 28,6 miliardy korun. Rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš už v červnu uvedl, že rektoři budou požadovat pro příští rok přidání kolem pěti miliard. Vzhledem k dalšímu razantnímu růstu cen od té doby by ale nyní podle předsedy Rady vysokých škol Milana Pospíšila měla být potřebná částka asi kolem devíti miliard. Vysoké školy přitom podle něj počítají s tím, že část nákladů na zdražování zaplatí ze svých rezerv.