Přesun peněz

Země střední a východní Evropy přijdou o 30 miliard eur, EU chce peníze poslat na jih

Přesun peněz
Země střední a východní Evropy přijdou o 30 miliard eur, EU chce peníze poslat na jih

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Brusel plánuje přesunout více jak 30 miliard eur (771 miliard Kč) z evropských fondů pro střední a východní Evropu na podporu jihoevropských států. Česká republika bude moci mezi roky 2021 až 2027 vyčerpat přibližně 18 miliard eur (bezmála 460 miliard Kč). Je to asi o čtvrtinu méně než v období stávajícím. Vyplývá to z informací získaných The Financial Times před dnešním jednáním Evropské komise.

V současném finančním období byly pro Českou republiku vyčleněny prostředky ve výši téměř 24 miliard eur. Podle informací The Financial Times čeká v dalším období Českou republiku, ale i například Estonsko nebo Litvu snížení o 24 procent. Právě na tuto úroveň bude totiž podle všeho stanoveno maximální možné snížení peněz proti stávajícímu finančnímu období – horní hranice, tedy o kolik si země mohou polepšit, má přitom představovat nejvýše osmiprocentní nárůst.

Baltské státy a země tzv. Visegrádské čtyřky přijdou v následujícím období zhruba o 37 miliard eur, zatímco peníze vyčleněné pro jižní státy zasažené finanční krizí – Portugalsko, Španělsko, Itálie, Řecko a Kypr – EU navýší o 3,7 miliard eur.

Na celou tuto oblast má být v novém víceletém rozpočtu o desetinu méně než v tom stávajícím, snížení ale souvisí především se zlepšující se hospodářskou situací Česka a jeho regionů, základem pro výpočet částky totiž zůstává hrubý domácí produkt (HDP).

Komise chce ovšem v návrhu vzorce pro jednotlivé země nyní v menší míře zohlednit i nezaměstnanost mládeže, určitá ekologická kritéria, míru vzdělanosti populace a zatíženost regionu migrační krizí. Více než nyní by tak z těchto fondů měly po roce 2020 čerpat Bulharsko, Rumunsko, ale také Řecko, Itálie či Finsko.

Celkem je pro celou EU v návrhu komise ve dvou hlavních z několika takzvaných strukturálních a investičních fondů pro roky 2021 až 2027 počítáno s 273 miliardami eur (bezmála sedm bilionů Kč) v Evropském fondu pro regionální rozvoj a soudržnost (ERDF) a 101 miliard eur (asi 2,6 bilionu Kč) v Evropském sociálním fondu (ESF+). Komise nově slibuje jednodušší rámec a méně byrokracie pro příjemce finančních prostředků či individuálnější přístup k regionálnímu rozvoji.

V praxi by se měla pro čerpající země zvýšit v rozvinutějších regionech míra spolufinancování. Méně by mělo být klíčových priorit, kterými se stanou investice do výzkumu a vzdělávání, podpora malých firem, pomoc při přechodu na nízkouhlíkové hospodářství

, , nin