Brusel plánuje přesunout více jak 30 miliard eur (771 miliard Kč) z evropských fondů pro střední a východní Evropu na podporu jihoevropských států. Česká republika bude moci mezi roky 2021 až 2027 vyčerpat přibližně 18 miliard eur (bezmála 460 miliard Kč). Je to asi o čtvrtinu méně než v období stávajícím. Vyplývá to z informací získaných The Financial Times před dnešním jednáním Evropské komise.

V současném finančním období byly pro Českou republiku vyčleněny prostředky ve výši téměř 24 miliard eur. Podle informací The Financial Times čeká v dalším období Českou republiku, ale i například Estonsko nebo Litvu snížení o 24 procent. Právě na tuto úroveň bude totiž podle všeho stanoveno maximální možné snížení peněz proti stávajícímu finančnímu období – horní hranice, tedy o kolik si země mohou polepšit, má přitom představovat nejvýše osmiprocentní nárůst.

Baltské státy a země tzv. Visegrádské čtyřky přijdou v následujícím období zhruba o 37 miliard eur, zatímco peníze vyčleněné pro jižní státy zasažené finanční krizí – Portugalsko, Španělsko, Itálie, Řecko a Kypr – EU navýší o 3,7 miliard eur.

Na celou tuto oblast má být v novém víceletém rozpočtu o desetinu méně než v tom stávajícím, snížení ale souvisí především se zlepšující se hospodářskou situací Česka a jeho regionů, základem pro výpočet částky totiž zůstává hrubý domácí produkt (HDP).

Komise chce ovšem v návrhu vzorce pro jednotlivé země nyní v menší míře zohlednit i nezaměstnanost mládeže, určitá ekologická kritéria, míru vzdělanosti populace a zatíženost regionu migrační krizí. Více než nyní by tak z těchto fondů měly po roce 2020 čerpat Bulharsko, Rumunsko, ale také Řecko, Itálie či Finsko.

Celkem je pro celou EU v návrhu komise ve dvou hlavních z několika takzvaných strukturálních a investičních fondů pro roky 2021 až 2027 počítáno s 273 miliardami eur (bezmála sedm bilionů Kč) v Evropském fondu pro regionální rozvoj a soudržnost (ERDF) a 101 miliard eur (asi 2,6 bilionu Kč) v Evropském sociálním fondu (ESF+). Komise nově slibuje jednodušší rámec a méně byrokracie pro příjemce finančních prostředků či individuálnější přístup k regionálnímu rozvoji.

V praxi by se měla pro čerpající země zvýšit v rozvinutějších regionech míra spolufinancování. Méně by mělo být klíčových priorit, kterými se stanou investice do výzkumu a vzdělávání, podpora malých firem, pomoc při přechodu na nízkouhlíkové hospodářství