Příběh vlády, která se před rokem rozhodla strašit

Zvací dopis 2020

Příběh vlády, která se před rokem rozhodla strašit
Zvací dopis 2020

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Známou nevýhodou týdeníku je malá možnost rychle reagovat na vývoj, ale zase to nabízí výhodu odstupu. A tak dnes můžeme čtenáři oznámit těžko uvěřitelnou věc: Před deseti dny v německém nedělníku Welt am Sonntag vyšel výbušný text o tom, jakým způsobem spolková vláda loni v březnu uměle zvyšovala a šířila strach z covidu mezi občany. Fungovalo to tak, že si vláda objednala analýzu od navenek nestranných vědeckých ústavů se zadáním, že odhady mají být co nejkatastrofičtější. Vědecké ústavy dodaly požadované zboží.

Zajímavé pro český kontext je stěžejní účast Institutu Roberta Kocha (RKI) v celé aféře, i u nás díky jménu zakladatele infektologie a díky svému vysokému standardu považovaného za příklad seriózní, nepředpojaté vědy. Přesto o aféře přinejmenším do pondělka 15. února, tedy déle než týden, žádná česká redakce neztratila jediné slovo. Polehčující okolností je, že ani v Německu s tímto objevem ostatní média skoro nepracovala. Snad že při klesajících počtech nových infekcí a případů v nemocnicích mají dost práce s udržováním atmosféry výjimečného stavu, v níž vláda prodlužuje svá opatření.

Příběh je následující: v polovině března 2020 se ke spolkovému ministru vnitra Horstu Seehoferovi objednávají dva muži z Kochova institutu, tvář německého boje s epidemií koronaviru Christian Drosten a ředitel Institutu Lothar Wieler. Varují před rychlým rozvolněním, mají strach z prudkého šíření infekce a přetíženého zdravotnictví. Seehofer souhlasí, ale jako politika a zástupce vlády ho to staví před otázku, jak z toho plynoucí tvrdou linii, lockdown a různé zákazy prodat. Pověřuje tedy svého státního tajemníka Markuse Kerbera delikátní misí.

Kerber rozesílá hromadný e-mail šéfovi RKI Wielerovi, vědcům z Leibnizova institutu pro hospodářský výzkum, Nadace pro vědu a politiku (SWP), Německého ekonomického institutu (IW) a několika univerzit s následující žádostí: Potřebujeme matematický model, který nám (tedy spolkové vládě) pomůže rozvrhnout další „opatření preventivní a represivní povahy“. To vše kvůli „udržení vnitřní bezpečnosti a stability veřejného pořádku“. Tajemník Kerber adresáty své pošty prosí o naprostou diskrétnost, a protože kdoví, jak dlouho budou ještě „tyto sítě“ spolehlivé, mají mu obratem zaslat čísla svých mobilů a privátní e-mailové adresy, přes které s nimi ministerstvo bude komunikovat nadále. Část dokumentace se díky této předvídavosti skládá z pouhých zápisů o telefonních konferencích, jejichž obsah se nezachoval.

„Věda“ pochopila, že objednávka zní na nejhorší možný scénář (worst case scenario), a požadovaný výsledek během několika dní dodala: Bez uzávěr si prý covid v Německu vyžádá přes milion životů. Vědci tu ministrovi dokonce radí, jak dosáhnout „plánovaného šoku“ ve vědomí veřejnosti: tím, že vláda lidem do jejich hlav dostane nejhroznější představy. „Mnoho těžce nemocných, které rodinní příslušníci přivezou do nemocnice, bude odmítnuto, načež zemřou v útrapách, lapajíce po dechu doma.“ Redakce nedělníku má k dispozici celou korespondenci čítající 200 stran. Dokumentaci vydalo ministerstvo vnitra po několikaměsíční při na základě zákona o svobodném přístupu k informacím jednomu berlínskému advokátovi, který ji nedělníku poskytl.

Fascikl obsahuje i politické postřehy konkrétních vědců – jako že to ministr Seehofer dělá dobře, když uprostřed šířícího se pocitu bezmoci dává lidem dojem „silného státního intervencionismu“. Pikantní je nakonec i odhad známého údaje smrtnosti koronaviru. Samotný RKI odhadoval 0,56 procenta, což ale ministerstvo označilo za odhad „velmi konzervativní“ a přidalo k němu vyšší odhad Leibnizova institutu – 1,2 procenta. Příslušný vědec z Leibnizova institutu, kam se mimochodem ráda jezdí radit kancléřka Merkelová, v korespondenci píše, že teď je přece nutné argumentovat s ohledem na cíl, a tím je „ukázat potřebu akce“. Neboli staré známé Účel světí prostředky.

Čtyři dny od hromadného e-mailu státního tajemníka Kerbera do institutů a na univerzity je „vědou“ společně vypracovaný scénář zařazen do režimu Důvěrný – pouze pro služební potřebu a po několika dalších dnech rozšířen do médií. Vláda uzávěru prodlužuje, preference kancléřky Merkelové a dalších hardlinerů, především bavorského premiéra Markuse Södera, neustále rostou. Tedy loni na jaře, v posledních měsících naopak jejich hvězdná popularita s tím, jak se návrat k normálu odkládá, rychle klesá.

Vědecko-politický komplex

Můžete namítnout, že aféra není tak hrozná, když přece na jejím startu byla intervence vědců Drostena a Wielera, takže tu vlastně politika následovala vědu. Ovšem v tomto případě nešlo nutně o vědecké špičky, ale spíš vědecké funkcionáře. RKI je spolkový úřad podřízený ministerstvu zdravotnictví, což by se v klidnějších dobách nevylučovalo s vědeckou neutralitou. Jeho současné vedení podporuje každou aktuální metu kancléřky Angely Merkelové, nejnověji nápad posunout hranici pro rozvolňování z 50 případů infekce na 100 tisíc obyvatel za týden kamsi dolů, aktuálně k deseti případům, a tím návrat k normálu odsunout do nedohledna.

Touto aférou se reálné nebezpečí nemoci covid-19 jistě nezmenšilo. Nicméně v naší současné krizi se jeden druh škody a neštěstí hasí jinými druhy škody a neštěstí. Je zásadní být v obraze, umět si porovnat zisky a náklady. Psychologické operace na zasévání strachu do řad obyvatelstva k reálnému pohledu vést nemohou. Z velmi podobného rozdmýchávání paniky byly už loni usvědčeny vlády Británie či Rakouska. Kupodivu všechno jsou to státy, jejichž úředními odhady a politikou se inspiruje i česká debata o boji s covidem.

Stojíme před otázkou, do jaké míry můžeme důvěřovat „vědě“, přesněji řečeno technokratům, kteří provozují jedinou přípustnou politiku a odvolávají se na jedinou přípustnou vědu. Ano, správnou odpovědí je návrat k politice, která podpoří naprosto otevřenou vědeckou rozpravu. Byť oni tomu budou říkat kapitulace před populismem.

 

 

17. února 2021