V posledních hodinách přibývá západních státníků tvrdících, že ruský prezident Vladimir Putin už se rozhodl pro invazi na Ukrajinu. Ujišťují, že stále věří v diplomatické řešení. Francouzský prezident Emmanuel Macron se snaží zprostředkovat osobní setkání Vladimira Putina s americkým prezidentem Joem Bidenem někde v Evropě. Ještě v pondělí, když odcházelo toto vydání Týdeníku Echo do tiskárny, ale Kreml v přímém rozporu s prohlášeními z Elysejského paláce dementoval, že by se Putin na nějaký takový summit chystal.

Pro případ, že by se Moskva rozhodla k jakémukoli agresivnímu kroku, ale už Západ hrozí velmi tvrdými sankcemi. Vypadá to navíc, že po prvotním lavírování začínají být západní země soudržné. Už i Německo je soudě podle prohlášení premiéra Scholze a jeho ministryně zahraničí na tvrdé sankce připraveno.

To je velmi důležitý bod. Když Vladimir Putin uvěří, že odpověď v podobě opravdu tvrdých sankcí přijde, ví, že ekonomicky ztratí nesrovnatelně víc než Západ. Ten zatím odmítá uvažovat o nejtěžším kalibru. Vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT. Bez něj by fakticky z Ruska nešla odeslat ani tam poslat jediná platba. A výrazně by se zkomplikoval i obchod uvnitř země. Pro ruskou ekonomiku by to byla obrovská rána. Když byl v roce 2012 vyřazen při sankcích ze SWIFT Írán, přišel o 40 procent svého obchodu. SWIFT je ale zatím považován za „atomovou zbraň“, na niž je zatím brzo. Vladimir Putin to moc dobře ví.

Alternativou může být zákaz jakýchkoli dovozů z Ruska a vývozů tam. O nejtvrdších ekonomických sankcích v případě napadení Ukrajiny už se jedná jako o reálné variantě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pondělí ohlásila nejtvrdší sankce v rozhovoru pro německou televizi ARD. „Pokud Vladimir Putin zahájí válku, odpovíme nejsilnější pákou, kterou máme a která zasáhne Rusko na nejslabším místě: ekonomickými a finančními sankcemi,“ řekla Von der Leyenová.„Finanční sankce pro Kreml znamenají, že pokud zahájí vojenskou agresi proti Ukrajině, bude Rusko prakticky odstřiženo od mezinárodních finančních trhů. Hospodářské sankce se týkají všech produktů, které Rusko nutně potřebuje, aby modernizovalo a diverzifikovalo svoje hospodářství, ale vyrábíme je my a Rusko je neumí nahradit,“ řekla von der Leyenová, podle níž na přípravě sankcí v uplynulých týdnech Evropská komise úzce spolupracovala s USA, Británií a Kanadou.

Reálnou variantou je, že Rusko v odpovědi na sankce zastaví prodej plynu a ropy do Evropy. Různé země jsou na ruských dodávkách surovin rozdílně závislé. EU má ale analýzu, podle které by se všechny členské země bez ruského plynu obešly. Lídři EU to řešili minulý týden v Bruselu. „Mohu prohlásit, že v případě úplného přerušení dodávek z Ruska tuto zimu překonáme,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Zároveň upozornila, že ruská státní plynárenská společnosti Gazprom už v posledních šesti měsících dodávala jen ty nejmenší možné objemy plynu, jaké jí smlouvy umožňují. „Mají smlouvy, podle kterých musí platit, nebo doručovat plyn. Často si vybírají platbu místo dodávek plynu.“

Prakticky to znamená, že i ty země, které jsou dnes na ruském plynu závislé, jsou za pomoci ostatních západních zemí schopny využít plyn od jiných dodavatelů. Evropa se na tuto situaci po anexi Krymu v roce 2014 připravovala. Plynovody mají takzvaný reverz, což znamená, že jsou schopny přepravovat plyn oběma směry. Kromě toho vyrostly nové terminály na zkapalnělý plyn LNG, kam mohou připlouvat tankery z celého světa.

Pro Rusko by to byla tvrdší rána. Přišlo by o čtyři pětiny ze svých příjmů z plynu. Státní vývozce Gazprom v roce 2021 udělal 78 procent všech svých obchodů s evropskými zeměmi a Tureckem. Jen do střední Evropy mířilo 22 procent vývozu Gazpromu.

Prodej surovin je přitom páteří ruské ekonomiky. Kdyby se obchod s Evropou zastavil, bude to mít fatální následky. Rusko nebude schopné pro svůj plyn najít nové zákazníky a nemá ani infrastrukturu, jak ho k nim dostat. Přesměrování obchodu na Čínu, která se staví do role strategického partnera Ruska, nejde udělat za dne na den. Číňané mohou Putinovi pod sankcemi pomoci penězi, těžko mu ale okamžitě nahradí ztráty na trhu v Evropě.

Pro žádnou z evropských zemí není Rusko tak důležitým obchodním partnerem, aby na něm byla závislá. V případě Německa, které je dlouhodobě k Moskvě nejvstřícnější, je Rusko na žebříčku nejdůležitějších exportních trhů až čtrnáctkou. Míří tam zboží v polovině hodnoty, která se vyváží z Německa do České republiky. My jsme na žebříčku jedenáctka. Před Ruskem jsou i Maďaři, Poláci, Rakušané nebo Belgičané. Také na německém žebříčku dovozců je Rusko za námi, Poláky, Belgičany.

Ostatní země jsou na obchodu s Ruskem závislé ještě méně než Německo. Na celkovém vývozu z České republiky mělo Rusko v roce 2020 podíl pouhá 2,4 procenta. V předchozím roce, který ještě nebyl ovlivněn covidovými lockdowny, to bylo ještě méně. Za posledních deset let role Ruska nikdy nepřekročila 3 procenta českých vývozů. I pro nás je Rusko méně důležitý obchodní partner než třeba Belgie. Kompenzace za zmařené obchody, které už slíbil pro případ sankcí premiér Petr Fiala, se dotknou jen malého počtu firem.

Z dat je zřejmé, že Moskva v případě přerušení obchodu sankcemi ztrácí výrazně víc než Západ. Spojené státy a Velká Británie už navíc řekly, že v případě ruské agrese odříznou Moskvu od všech obchodů v dolarech a librách. To je taková light verze vypojení z mezinárodního systému SWIFT. Toto mohou Londýn a Washington udělat samy za sebe. Jde o jejich měny.

Rusko je na Západu závislé víc než on na něm. Sankce ho poškodí citelněji. Je to stejné jako před pár lety ve chvíli, kdy se rozjela obchodní válka mezi USA a Čínou. Bylo zřejmé, že Peking může ztratit výrazně víc. Podle toho se choval.