Lex Babiš poevropsku. Brusel řeší střet zájmů při čerpání dotací
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Evropský parlament začátkem července v prvním čtení schválil nová pravidla pro střet zájmů při čerpání dotací. Nařízení nově zakazuje politikům v exponovaných funkcích pobírat dotace, nařízení ale ještě musí schválit i Rada EU. Předpis se týká i českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Bude muset doložit, že neovládá svěřenský fond, kam loni kvůli českému zákonu o střetu zájmů, tzv. lex Babiš, převedl holding Agrofert. Podle toho by se ale opatření Agrofertu dotknout nemělo, protože Babiš není ovládající osobou ani skutečným majitelem svěřenských fondů.
Nová pravidla počítají s tím, že zákaz střetu zájmů se bude vztahovat nejen na úředníky, kteří o proplacení evropských dotací přímo rozhodují, ale na veškeré národní orgány na všech úrovních a osoby, které v nich působí. Tedy včetně premiéra a ministrů, jejichž ministerstva jsou odpovědná za vyplácení dotací z fondů EU. Na nová pravidla upozornil v pondělí server Neovlivní.cz.
Nařízení připravila šéfka kontrolního výboru Evropského parlamentu Ingeborg Grässleová, která už v minulosti kritizovala Babiše jako tehdejšího ministra financí a majitele Agrofertu za vážný střet zájmů. Rozhovor deníku Echo24 s Grässleovou čtěte ZDE.
Členem stejného výboru jako Grässleová je i český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Podle něj nová pravidla reagují na to, že střet zájmů je napříč Evropou vykládán různě a vůči různým subjektům. „Nařízení uvádí, že střet zájmu lze používat pouze ve spojitosti s osobami nebo subjekty odpovědnými za plnění rozpočtu, audit nebo kontrolu nebo úředníky nebo zaměstnance orgánu EU nebo vnitrostátního orgánu na jakékoli úrovni. To je tedy vymezení osobní působnosti nařízení ve smyslu střetu zájmu a cílí určitě na situace, kdy existuje v procesu zadávání veřejných zakázek či pobírání dotací protichůdný profesní zájem,“ uvedl Zdechovský pro deník Echo24.
Nařízení by se tak mělo vztahovat i na premiéra Andreje Babiše. Ten se mimo jiné podílí na schvalování operačních programů, přes které unijní peníze míří do Česka. Podílí se i na přípravě plnění a správě rozpočtu EU. Premiérův holding Agrofert, dnes spravovaný jeho manželkou Monikou a právníky ve svěřenském fondu, je významným příjemcem státních dotací. Babiš bude muset prokázat, že nečerpá dotace a nijak neovládá podniky, které do svěřenského fondu uložil, upozornil dále server Neovlivní.cz. Pokud to nedoloží, bude se muset vzdát funkcí, nebo firma přijde o dotace, dodal server. Podle mluvčího koncernu Karla Hanzelky by se ale opatření Agrofertu dotknout nemělo, protože Babiš není ovládající osobou ani skutečným majitelem svěřenských fondů.
Návrh musí schválit i Rada
V rámci unijního legislativního procesu nyní nová finanční pravidla míří na Radu EU. Ve chvíli, kdy se i tento orgán usnese na návrhu podaném europarlamentem, bude přijat. „V opačném případě půjde věc zpět do Evropského parlamentu, který projedná postoj Rady ve druhém čtení a následně se uvidí, zda bude návrh schválen,“ uvedl europoslanec Zdechovský. Pokud bude nařízení schváleno i Radou, bude přímo aplikovatelné a vymahatelné v členských státech EU.
„Je nepřípustné, aby členové vlády, kteří jsou z hlediska své funkce garanty řádného využívání evropských fondů, měli z těchto fondů prospěch a navíc mohli ovlivnit způsob jejich přidělování a využívání,“ uvedla europoslankyně podle Neovlivní.cz před časem. „Je důležité vzít v potaz, že to budou čeští daňoví poplatníci, kdo zaplatí za to, když nebudou dodržována pravidla o zadávání veřejných zakázek i další předpisy,“ dodala Grässleová. Babiš o ní opakovaně prohlásil, že nemá ráda Česko a vede proti němu cílenou kampaň.