Stát v čele s hnutím ANO chce pouze vytahat peníze z kapes všech řidičů. Tak hodnotí poslanci návrh šéfa podvýboru pro dopravu Martina Kolovratníka (ANO), který navrhuje zvýšit maximální možnou hranici ceny dálniční známky na 2 tisíce korun. Opoziční poslanci hned Kolovratníka tvrdě zkritizovali. Podle nich nemá hnutí o výši poplatků uvažovat do té doby, dokud nebude stavět tempem 4 kilometrů nových dálnic za rok, jako tomu bylo loni. Poslanec Jan Skopeček (ODS) pak navrhuje, aby v příštím roce nemuseli motoristé za známky vůbec platit.

Návrh poslance hnutí ANO pobouřil jak většinu řidičů, tak opoziční poslance. Martin Kolovratník přednesl svůj pozměňovací návrh při projednávání zákona, který má přinést od roku 2021 možnost elektronických známek. „V tuto chvíli se pohybujeme na maximálním limitu, to je právě těch 1500 korun a ten limit byl zvyšován někdy v roce 2009. Já nově navrhuji maximální limit 2000 s tím, že poté bude na rozhodnutí vlády, jestli toto navýšení využije nebo ne,“ řekl Martin Kolovratník před poslanci. Dodal poté, že nezastírá, že vybraná částka by se použila na navýšení příjmů rozpočtu resortu dopravy.

Na jeho hlavu se však snesla kritika, která připomíná nechvalnou éru bývalého ministra dopravy Dana Ťoka a jeho výstavbu dálnic. „Je to další ze série důkazů nekompetence této vlády. Jsem z Uherského Hradiště a situaci na D1 znám velmi dobře. Třetina v rekonstrukci, zbytek připomíná spíš parkoviště. Do toho teď zmatky kolem rozšiřování plateb mýtného na jedničkách. Zdražit za takové situace dálniční známku o třetinu je ryzí drzost a výsměch nám všem, kteří jsme nuceni trávit nekonečné hodiny v kolonách. A kdyby stát ty dálnice aspoň stavěl. Bohužel nedělá ani to, kdy loňské 4 kilometry nových dálnic jsou dalším projevem neschopnosti,“ řekl pro Echo24 poslanec a člen podvýboru pro dopravu Stanislav Blaha (ODS).

Podobné argumenty zvolil i místopředseda dopravního podvýboru Ondřej Polanský. „Cena dálniční známky je v zásadě politické rozhodnutí, vybraná částka není ve srovnání s jinými veřejnými výdaji do dopravy až tolik významná. Z toho důvodu se stavím spíše proti navýšení, to je ospravedlnitelné pouze pokud kopíruje růst velikosti a kvality silniční sítě. O finálním rozhodnutí bude ale ještě jednat náš klub,“ řekl pro Echo24 Polanský (Piráti).

Návrh na navýšení částky přitom obsahoval už původní návrh z dílny ministerstva dopravy. Vláda však navýšení ceny za dálniční známku odmítla a zákon putoval do sněmovny bez této změny. Už v minulosti navíc proběhly snahy opozice zlevnit dálniční známku kvůli rozsáhlým rekonstrukcím. Už v lednu navrhoval ekonomický expert ODS Jan Skopeček usnesení, které by ukládalo vládě snížit částku za využívání dálnic. S podobným návrhem se o to pokusí znovu. „Když není stát schopen poskytovat veřejný statek v adekvátní kvalitě, nemůže za něj vybírat takové peníze a ještě zdražovat. Já jsem naopak podal pozměňovací návrh, který by na rok 2020 znamenal, že by motoristé nemuseli platit nic. Dokud nebude páteřní síť dálnic opravena, myslím, že to je správný krok,“ řekl pro Echo24 Skopeček.

Ten také dodal, že Kolovratníkův návrh je pouhou drzostí. „Lidé tráví v kolonách kvůli kvalitě infrastruktury tolik času navíc, že to má pro ně nemalé náklady,“ uvedl Skopeček.

Elektronické známky za dva roky

Od nových elektronických známek si stát slibuje snížení nákladů, které by do státní kasy přivedly na 220 milionů korun navíc. Náklady by pak měly klesnou na 120 milionů korun. 

Součástí návrhu je také osvobození nebo zvýhodnění od poplatků vozidel na alternativní pohon. Zdarma budou po dálnicích jezdit auta na elektrickou energii nebo vodík, případně hybridy, které v kombinaci s elektřinou nebo vodíkem používají ještě jiné palivo. Emise oxidu uhličitého však v takovém případě nebudou smět přesahovat 50 gramů na kilometr. Za poloviční sazby by pak měly jezdit auta poháněna zemním plynem a biometanem. Vozidel na zkapalněný ropný plyn se zvýhodnění netýká.

Stát chce také navíc vybírat peníze i od využívání silnic prvních tříd. Na ně by se mělo vztahovat nově mýto. „Rozšíření mýta na dalších silnicích první třídy se nevyhneme,“ uvedl ministr dopravy Vladimír Kremlík. Porušil tím memorandum podepsané tehdejším ministrem dopravy Danem Ťokem, který se na postupu dohodl s kraji. Ty nyní řeší, jak zamezit využívání silnic druhých a třetích tříd řidičům s kamiony. 

„Samozřejmě nechci, aby se po dvojkách a trojkách proháněly náklaďáky, které by objížděly trasy a ohrožovaly lidi na kolech nebo pěší. Budeme hledat cesty, jak tomu zamezit,“ řekl Kremlík. Na schůze spolu s představiteli Asociace krajů a Svazu měst a obcí představil návrh, že vznikne pracovní skupina na vyhodnocení provozu těžkých vozidel.