Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes shodli na výrazném zvýšení obranných výdajů členských států i celého bloku. V reakci na ruskou agresi na Ukrajině se chtějí soustředit na posílení investic do společně vyvíjených nových obranných kapacit. EU by se také měla lépe připravit na hybridní hrozby a být schopna efektivněji bojovat proti kybernetickým útokům a dezinformacím, uvedli lídři v závěrečné deklaraci dvoudenního summitu ve francouzském Versailles. Podle šéfa Evropské rady Charlese Michela, jenž jednání řídil, jsou navíc země připraveny poskytnout 500 milionů eur (12,8 miliardy korun) na výzbroj pro Ukrajinu čelící ruskému útoku.

Lídři se dva týdny po zahájení ruské invaze sešli v zámku poblíž Paříže na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, jehož země nyní evropskému bloku předsedá. Macron patřil již dříve k vůdcům prosazujícím posílení společné evropské obrany, pod vlivem ruské hrozby se však k němu přihlásily i dříve skeptičtější státy sázející především na spolupráci v rámci NATO.

Šéfové států se shodli, že chtějí „podstatně zvýšit obranné výdaje s významným podílem pro investice, a soustředit se na strategické nedostatky“. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání prohlásila, že unijní exekutiva do května připraví analýzu slabých míst evropské obrany, kam by unie měla investovat.

Summit podpořil také další rozvoj společných obranných projektů členských zemí a společné nákupy vojenské techniky a vybavení. Český premiér Petr Fiala zdůraznil, že považuje za zásadní spolupráci EU s NATO a Spojenými státy, k níž se summit také přihlásil. Přínos nových evropských investic může být podle něj například ve společném vývoji či nákupech zbraní a techniky. „Bylo by dobré do budoucna více koordinovat třeba akvizice a další věci, aby byly armády jednotlivých evropských zemí více kompatibilní,“ řekl po jednání novinářům Fiala.

Podle Michela se lídři rovněž shodli, že poskytnou dalších 500 milionů eur (12,8 miliardy korun) na financování zbraní pro Ukrajinu. Stejnou částku z unijního obranného fondu již členské země schválily minulý týden, kdy se shodli na vůbec prvním společném poskytnutí zbraní mimounijnímu státu. Tento plán po summitu podpořilo několik lídrů včetně německého kancléře Olafa Scholze, jehož země před ruskou invazí odmítala komukoli poskytovat zbraně. Scholz stejně jako nizozemský premiér Mark Rutte však novinářům sdělili, že konečná dohoda o uvolnění dalších peněz nebyla uzavřena a že se o věci bude dále jednat.