Premiéři a prezidenti členských zemí Evropské unie na summitu v Bruselu přivítali novou dohodu, jejímž cílem je dodat v příštích 12 měsících Ukrajině milion kusů dělostřelecké munice. V přijatých závěrech také potvrdili odhodlání podporovat zemi napadenou Ruskem, dokud to bude potřeba. Dále například vyzvali k vystupňování boje proti obcházení protiruských sankcí a přivítali "reformní úsilí" Kyjeva, k dalšímu vývoji cesty Ukrajiny do EU se však ve společném prohlášení nevyjádřili.

Přelomovou dohodu o společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu dotáhly členské země EU do konce v pondělí, přičemž na tento účel vyčlenily dvě miliardy eur ze společných fondů. Unie tím reagovala na opakované požadavky Kyjeva o vystupňování vojenské pomoci a také na problémy ukrajinské armády s nedostatkem dělostřelecké munice.

Podle závěrů Evropské rady bude iniciativa kromě dělostřelecké munice pokrývat také dodávky dalších střel země-země a též raket, přijde-li z ukrajinské strany takový požadavek. EU bude "dál poskytovat silnou politickou, ekonomickou, vojenskou, finanční a humanitární podporu Ukrajině a jejím lidem tak dlouho, jak bude potřeba", píše se v textu.

Unijní lídři v něm také vyzývají ostatní země, aby materiálně ani jinak nepodporovaly ruskou agresi, aniž by ovšem zmiňovali konkrétní státy. V poslední době se v této souvislosti soustředí pozornost na kroky Číny, která podle Spojených států zvažuje dodávky vojenské pomoci Rusku, ale zatím se pro takový postup nerozhodla.

Unie nevylučuje zavedení dalších sankcí ve snaze oslabit schopnost Ruska vést válku, podrobnosti ale výstup ze summitu nepřináší. Zdůrazňuje potřebu efektivně aplikovat existující postihy a bránit jejich obcházení. Lídři sedmadvacítky se také zabývali snahou dohnat Moskvu k odpovědnosti za válečné zločiny, přičemž přivítali nedávnou dohodu na zřízení mezinárodního střediska pro stíhání zločinu agrese proti Ukrajině (ICPA). Nakonec v textu závěrů neuvítali vydání mezinárodního zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina, Evropská rada tento vývoj pouze "vzala na vědomí".

Na začátku diskuse o Ukrajině se k unijním lídrům na dálku připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který mimo jiné usiluje o rychlé zahájení přístupových rozhovorů s EU. Summit v tomto směru přivítal "odhodlání Ukrajiny a reformní úsilí" a "podtrhl význam ukrajinského přístupového procesu", aniž by ale nastínil jeho další vývoj.

Další východoevropskou zemí, která usiluje o členství v unii, je Moldavsko, kterému dnes unijní lídři slíbili další bezpečnostní, ekonomickou či energetickou podporu. Vyzvali při tom Evropskou komisi, aby připravila návrhy takové pomoci do příštího summitu, který je plánovaný na červen.