Jistý Ital, na kterého se dnes vzpomíná jako na jednoho ze zakladatelů moderní astronomie, prý poté, co byl před inkvizičním soudem donucen odvolat svoje učení, na závěr poznamenal: „Eppur si muove.“ („A přece se pohybuje“; tradiční český překlad „A přece se točí“ je poněkud zavádějící.) Míněna byla Země kolem Slunce, což byl právě ten fakt, který jeho žalobcům a soudcům vadil.

Historka se nejspíš nezakládá na pravdě, protože ani veliký Galileo Galilei pravděpodobně neměl odvahu na to, dráždit tak mocného nepřítele; i když mu tou dobou bylo skoro sedmdesát, stejně se člověku nechce přijít o hrdlo jen kvůli pár vteřinám slávy. Pokud tu slavnou větu vůbec řekl, stalo se tak někde bezpečně mimo doslech inkvizitorů, až v domácím vězení. Ale příběh, i když patrně přikrášlený, je nadčasový. Na světě je spousta faktů, které nezmizí jen proto, že je někdo nechce slyšet. A absence diskuse na tom nic nemění.

Co se masové migrace z rozvojového světa týče, málokde v Evropě se na ni dnes vysloveně těší. Už i ve Švédsku byste původní „vítací“ nadšení našli jen sporadicky a státy jako Dánsko a právě Itálie, kde to nadšení nikdy nebylo velké (bylo-li vůbec), se posunuly k ještě větší skepsi. V nedávných italských volbách výrazně zvítězila strana Bratři Itálie, v jejímž programu hrálo přiškrcení migračních toků přes moře velmi prominentní roli. A že jsou to velké toky; jen během roku 2022 se v Itálii vylodilo přes 100 000 migrantů, tedy více než polovina počtu, který byl zaznamenán v rekordním roce 2016.

První opatření však zároveň ukazují, na jak obtížném právním poli se nová italská premiérka Meloniová pohybuje. Ani její vláda, která má na migraci z Afriky celkem jednoznačný názor, si netroufá úplně uzavřít přístavy lodím (převážně německých) neziskovek, které pendlují mezi africkým pobřežím a Sicílií jako neformální taxi. Maximální omezení, které zatím zavedla, je nutnost zamířit do přístavu hned poté, co naloží první „cestující“, a nevysbírat těch pašeráckých lodí třeba pět za sebou. I tomu se budou neziskovky právně bránit, protože logistika jejich provozu by se stala daleko finančně a časově náročnější.

Bohužel mohou uspět, protože stávající legislativa, zejména pak mezinárodní smlouvy o azylu, si o tento typ systematického zneužívání vysloveně říká. Soudy musejí rozhodovat podle práva a současné právo regulující azyl je postaveno na značně idealistických smlouvách uzavřených po druhé světové válce, které vůbec nereflektují současné poměry; ani skutečnost, že na světě je čtyřikrát více lidí než tehdy, ani to, že většina tohoto populačního boomu se odehrála v chudých státech, ani to, že evropské sociální státy musejí z pohledu běžného Afričana připomínat ráj; ani na to, že letenka přes půl světa dnes vyjde celkem levně. (Ze severní Afriky se do Itálie plaví mj. dost Bangladéšanů, příslušníků národa, který žije o několik časových pásem dále. Vzhledem k ekonomickému růstu Bangladéše v poslední době si tu cestu mohou dovolit.)

Je velká škoda, že uplynulé české předsednictví EU se tomuto tématu nevěnovalo. Toto kyselé jablko je potřeba nakousnout; bude to muset udělat někdo odvážnější nebo snad realističtější než Fialova vláda. Protože ať se o tom mluví, nebo ne: a přece připlouvají.