V pátek bez fanfár, ale to je od některých vlád včetně té české asi záměr, vstoupilo v platnost evropské nařízení DSA, tedy zákon o digitálních službách. DSA se zatím týká rozsáhlých online platforem typu Facebook, Twitter a vyhledavačů jako Google. Rozsáhlý znamená, že platforma na území Evropské unie získá aspoň 45 milionů uživatelů měsíčně, tedy že nějak pokryje alespoň deset procent unijního trhu.

Každé členské zemi vzniká povinnost zavést instanci digitálního koordinátora, ten v dalším tahu vybere „důvěryhodné“ oznamovatele jaksi udáníhodného obsahu na sítích. Tato druhá fáze zatím nenastala. Ale už teď může Evropská komise sama tlačit na onlinové giganty, aby mazaly tzv. nezákonný obsah, nejen ten skutečně nezákonný, jako jsou výzvy k vraždě či násilí, ale i obsah, jenž představuje „systémové riziko“, a tím je obsah dopadající na: duševní pohodu osob, na tělesnou pohodu, na veřejnou bezpečnost či veřejné zdraví, na občanský diskurz.

Psali jsme tu o DSA opakovaně, naposledy před měsícem s tím, že není vše ztraceno, poněvadž u nás ještě nebyl vybrán onen digitální koordinátor, který zase obratem bude vybírat nahlašovače. Vzhledem k tomu, že navrhovatelem digitálního koordinátora má být ministerstvo průmyslu, toho času vedené ministrem za STAN Jozefem Síkelou, a především vzhledem k tomu, že u nás o tom neproběhla ani za ten měsíc, natož předtím veřejná debata hodna toho názvu, je třeba se obávat. Pokrokovější složky v pětikoalici sebe a své koně prosazují častěji než přece jen konzervativnější křídlo, dnes asi přesněji křidélko.

V mezičase můžeme sledovat, co se bude dít mezi Evropskou komisí a X (Twitterem), konkrétně mezi komisařem pro vnitřní trh Thierrym Bretonem a Elonem Muskem. Američan letos v květnu chtěl svou firmu ze vznikajícího úředního dohledu nad svobodou projevu vyvázat, pak zřejmě pod tíhou možných pokut slíbil, že DSA bude i on dodržovat. Slíbil však taky něco publiku: že veškeré vládní žádosti o vymazání, blokaci nebo upozadění nějakého účtu zveřejní.

Síla Evropské komise je s ohledem na rozsáhlý, 450milionový trh velká i vůči americkým gigantům, dokonce zřejmě i pokud jde o obsah, který na těchto platformách bude uveřejněn v nečlenské zemi EU. Asi by si to s Komisí mohl rozdat jen americký prezident, pokud tedy příští rok nějakým zázrakem nedojde k výraznému posunu nového Evropského parlamentu. Svoboda aspoň na internetu bude bok po boku klimatické politice důležité pole, kde i pro nás může přinést zvrat k lepšímu vítězství Donalda Trumpa ve volbách příští rok. Do té doby, doporučuje rakouský autor David Boos, bude přece jen lepší nespoléhat se na náš osobní algoritmus, že nám vybere zprávy, jež potřebujeme znát, a příspěvky, jež potřebujeme číst. Máme k nim chodit takříkajíc organicky sami.