Maroko jako první africká země dodá vojenské vybavení Ukrajině, která od února čelí ruské invazi. Konkrétně se má jednat o náhradní díly pro tanky T-72. Podle informací afrických médií se Maroko k tomuto kroku odhodlalo poté, co k němu bylo v podstatě dotlačeno Spojenými státy. Africké země obecně zaujímají v souvislosti s konfliktem na Ukrajině spíše neutrální postoj.

Marocká vláda původně podpořila neutrální postoj afrických zemí, nicméně podle tamních médií nyní podlehla tlaku ze strany Spojených států. Server Military Africa nebo server Africa Intelligence hovoří o tom, že by měl Rabat dodat Ukrajině součástky na tanky T-72. USA podle médií na pomoc z Maroka tlačily i proto, že se kapacity evropských továren začínají po téměř deseti měsících konfliktu vyčerpávat. Minulý týden se zároveň konal americko-africký summit ve Washingtonu.

Spojené státy hledaly další zdroje vojenského vybavení mimo Evropu na žádost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Maroko má k USA historicky blízko, jako jeden z prvních států například uznalo vznik Spojených států, od roku 2004 je pak Marocké království ze strany USA označováno jako „klíčový spojenec mimo NATO“.

Maroko má několik desítek tanků T-72B/BK, které si země pořídila mezi lety 1999 až 2001 z Běloruska. Země se obává pokračující ruské podpory regionálního rivala Alžírska, také proto se podle zmíněných médií rozhodlo poslat zbraně do Kyjeva, aby uškodilo Moskvě. Maroko prokázalo svou dříve neutrální pozici tím, že se zdrželo hlasování během hlasování Valného shromáždění OSN v březnu 2022, které odsoudilo ruskou agresi na Ukrajině. Maroko patřilo mezi 25 z 54 afrických států, které se v této rezoluci OSN zdržely hlasování nebo nehlasovaly.

Země se ale následně na setkání s NATO a spojenci Spojených států v Německu, kde se jednalo o zvýšení vojenské pomoci Ukrajině, vyslovila pro „respektování územní celistvosti, svrchovanosti a národní jednoty všech členských států OSN“.

Krátce poté, co se představitelé Marockého království summitu zúčastnili, navštívil Alžírsko ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který prohlásil, že si Rusko a Alžírsko „zcela rozumí ve všech klíčových otázkách mezinárodní politiky“. Napětí mezi Alžírskem a Marokem v poslední době narůstá, což vyústilo v přerušení diplomatických styků mezi oběma zeměmi v srpnu 2021. Zmíněné severoafrické země se mimo jiné neshodnou na politickém statusu Západní Sahary.

Ukrajinský prezident Zelenskyj v červnu v projevu před zástupci Africké unie označil Afriku za rukojmí ruského válečného běsnění. Na mysli měl především blokádu ukrajinského vývozu obilí, která způsobila nedostatek obilí a hnojiv a ohrozila miliony lidí hladem.

„Afrika je vlastně rukojmím… těch, kteří rozpoutali válku proti našemu státu,“ řekl ve svém projevu Zelenskyj. „Tato válka se vám a vašim zemím může zdát velmi vzdálená. Ale ceny potravin, které katastrofálně rostou, již válku přinesly do domovů milionů afrických rodin,“ řekl Zelenskyj v červnu. Od té doby blokáda na vývoz obilí povolila.

Podle informací deníku Právo by navíc na Ukrajinu měly zamířit tanky od společnosti Excalibur Army, která sídlí ve Šternberku a spadá pod holding Czechoslovak Group (CSG). Tanky měl mít objednané nejmenovaný africký stát, ale díky vlivu USA a Evropské unie a také vyjednávání českého ministerstva obrany se rozhodl tanky přenechat Ukrajině. Zda se jedná o Maroko nicméně společnost nepotvrdila. Za zakázku měly zaplatit vlády právě USA a také Nizozemska částku ve výši 2,2 miliardy korun.

„Zákazník souhlasil, že to bude jeho forma pomoci Ukrajině,“ řekl Právu obchodní ředitel zbrojařské firmy Excalibur Army Richard Kuběna. Podle něj si místo tanků objedná jinou techniku, kterou vyrábí konsorcium CSG. Minulý týden mělo být předáno prvních pět kusů, do konce roku by společnost chtěla expedovat celkem 18 kusů. Na Ukrajinu by celkově chtěli 90 tanků poslat příští rok, Ukrajina má opci ještě na dalších 30.

Skupina podnikatele Jaroslava Strnada, kterou dnes vlastní a řídí jeho syn Michal, patří k největším obchodníkům se zbraněmi u nás. Má se podílet také na společných podnicích s ukrajinským státním koncernem Ukroboronprom, který přesune část výroby do ČR a na Slovensko. Počet dodaných kusů těžké techniky z Česka na Ukrajinu překročil od začátku roku stovku. Šlo o bojová vozidla pěchoty, tanky, raketomety a samohybné houfnice, řekl pro Echo24 mluvčí Czechoslovak Group (CSG) Andrej Čírtek.

Spojené státy se zároveň minulý týden zavázaly, že v příštích třech letech poskytnou Africe 55 miliard dolarů (1,27 bilionu korun). Podle agentur to během americko-afrického summitu ve Washingtonu, který se konal minulý týden, uvedl bezpečnostní poradce prezidenta Joea Bidena Jake Sullivan. Prostředky mají směřovat do ekonomiky, zdravotnictví a bezpečnosti afrických zemí.

„V úzké spolupráci s Kongresem poskytnou Spojené státy v příštích třech letech Africe 55 miliard dolarů na řešení klíčových problémů naší doby v různých odvětvích,“ uvedl podle agentury DPA Sullivan. Bližší podrobnosti k finančnímu programu nesdělil.

Sullivan dále oznámil, že vláda Spojených států jmenuje zvláštního vyslance pro Afriku, který bude dohlížet na plnění amerických závazků vůči Africe. Washington rovněž nebude finanční pomoc Africe podmiňovat příslibem podpory Ukrajiny napadené Ruskem, dodal poradce.

Mezi priority spolupráce mezi USA a Afrikou řadí Washington i „bezpečnost a mír.“ „Vedoucí úloha Afriky má zásadní význam pro řešení současných klíčových výzev v oblasti globálního míru, bezpečnosti a demokratické správy věcí veřejných,“ uvádí Bílý dům na svých stránkách.

„Pro rozvoj a udržení demokracie a zvýšení bezpečnosti je nezbytný vyvážený a komplexní přístup, který zahrnuje obranu, diplomacii a rozvoj a integruje africké hlasy,“ píše Bidenova administrativa. Od doby, kdy se Biden chopil prezidentského úřadu, Spojené státy investovaly a ještě hodlají poskytnout dohromady více než 6,5 miliardy dolarů na podporu míru, bezpečnosti, demokracie, lidských práv a správy věcí veřejných v Africe.