V Bruselu se za zavřenými dveřmi diskutuje o plánech na založení nového unijního fondu podobného národnímu plánu obnovy po epidemii koronaviru. Namísto zelených investic mají ale tentokrát miliardy eur téct do zbrojení. Panují totiž obavy, zda vydrží klíčová americká vojenská podpora Ukrajiny a bezpečnostní záruky Spojených států i po prezidentských volbách příští rok.

Návrh na vytvoření miliardového zbrojního fondu předložila na nedávném summitu EU estonská premiérka Kaja Kallasová, podle níž je potřeba přijmout opatření pro případ, že v budoucnu ochabne americká pomoc Kyjevu. Washington je totiž, pokud jde o velikost vojenské a finanční pomoci, nejštědřejším podporovatelem Ukrajiny. V této souvislosti zmínila premiérka možnost návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. „Protože čím dříve budeme jednat, tím lépe,“ řekla podle deníku Handelsblatt Kallasová, která se nedávno přihlásila o místo budoucí generální tajemnice NATO.

Německý deník upozorňuje, že návrh je nyní diskutován za zavřenými dveřmi a panují obavy, jaký vliv bude mít na americké bezpečnostní záruky případné znovuzvolení Trumpa americkým prezidentem. Právě Trump by měl v listopadu 2024 opět kandidovat proti Joe Bidenovi. A zatím je favoritem. Například průzkum vypracovaný pro The New York Times rok před volbami ukazuje, že současný prezident Biden aktuálně ztrácí v preferencích na svého možného soupeře Trumpa v pěti ze šesti států, jež by mohly rozhodnout volby.

Trump dříve kritizoval způsob, jakým se Spojené státy v konfliktu na Ukrajině angažují. Během uplynulých měsíců dokonce opakovaně prohlašoval, že pokud by byl prezidentem, ukončil by válku na Ukrajině během 24 hodin. Naposledy v létě v rozhovoru pro stanici Fox News, kdy naznačil, že by konflikt chtěl řešit diplomatickou cestou. „Znám Zelenského velmi dobře a znám také Putina velmi dobře, dokonce ještě lépe. A mám velmi dobrý vztah s oběma. Řekl bych Zelenskému: Takhle ne. Musíte udělat dohodu,“ řekl Trump v rozhovoru pro stanici Fox News.

Zároveň ale dodal, že pokud by Putin na dohodu nepřistoupil, poslal by Ukrajině zbraní ještě víc, „Řekl bych Putinovi, pokud neuzavřeš dohodu, dáme jim toho hodně. Dáme Ukrajině víc (zbraní), než kolik kdy měli, pokud budeme muset. Měl bych uzavřenou dohodu během jednoho dne. Jednoho dne,“ opakoval. Vojenskou pomoc musí v každém případě schvalovat Kongres a jeho zástupci jsou v této otázce stejně jako veřejné mínění stále více rozdělení.

Není jasné, do jaké míry by měl diskutovaný evropský zbraňový fond řešit otázku zabezpečení a modernizaci vlastních unijních armád a nakolik by měl případně suplovat pomoc ze Spojených států, pokud by byla v budoucnu omezena. Brusel už plán na vojenský balíček v hodnotě 20 miliard eur (více než 492 miliard korun) zveřejnil letos v červenci. Pomoc má do země proudit v následujících čtyřech letech. Některé země s velikostí balíčku ale nesouhlasí, mezi nimi například Německo nebo Maďarsko.