Povstání ministrů životního prostředí
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
V pondělí přibyl do unijní legislativy důležitý kus, tzv. právní rámec o obnově přírody. Ten členským státům nařizuje uvádět přírodu ve větším rozsahu do původního stavu, kamsi před modernu. Cílovým stavem je mít takto opravených 20 procent plochy EU, což je i po započítání nedotčených kusů přírody dnes – u nás typicky částí pohraničních hor – hodně. Řekám se budou rozvolňovat koryta; z lesů se bude méně než dnes odklízet ztrouchnivělé dřevo a soušky, aby se zvětšil „životní prostor“ zvířat, bude se dbát na pestrou skladbu stromů a monitorovat výskyt lesního ptactva; na louky se mají vracet houštiny, mokřady, kde to půjde, se obnoví rašeliny... Asi i leckoho z těch, kdo věří na obnovu panenské přírody, může zarazit šibeniční termín, rok 2030.
Jak je špatným zvykem, o tomto významném nařízení bychom se snad ani nedozvěděli, kdyby nevzbudilo politický rozruch v jiných členských státech, v tomto případě na Slovensku, v Belgii a v Rakousku – trojici zemí, kterou bylo potřeba v jejich odporu zlomit, aby nařízení prošlo tzv. kvalifikovanou většinou.
Případ názorně ukázal občasný sklon ministrů životního prostředí považovat se za něco víc, za jakési nadlidi v politice. Známe to i z české vlády. Za Petra Fialy to bylo nejprve hlasování ministryně Aleny Hubáčkové (KDU-ČSL) o zákazu spalovacích motorů před dvěma lety touto dobou, který podpořila, ačkoliv od premiéra mandát hlasovat pro neměla. Na druhou stranu je třeba přiznat, že Fiala se svou opozicí k zákazu spalovacích motorů téměř tajil a ani po radě ministrů Hubáčkové zpětně nevyhuboval. Dnešní ministr životního prostředí Petr Hladík (i on KDU-ČSL) teď pro „obnovu přírody“ hlasoval s otevřeným hledím, a ještě se v kuloárech chlubí tím, jak se podílel na ponoukání kolegů z Belgie, Slovenska nebo Rakouska k tomu, co je vládní rebelie.
Měl Hladík mandát? Na schůzi vlády se o této dalekosáhlé normě podle našich informací vůbec nehlasovalo, tedy stačilo normu prohnat meziresortním řízením, a když se žádné z ministerstev, jichž se „obnova přírody“ bude taky týkat, neozvalo, mohl Hladík do Bruselu jet s vědomím mandátu. Důležité, dalekosáhlé věci se ve Fialově vládě nechávají na rozhodnutí ministrů – v tomto případě za ministranu, jejíž podpora v průzkumech veřejného mínění je tak nízká, že po započítání statistické chyby se limitně blíží nule. Máme vládu resortního samospádu a národní apatie.