Automobilový průmysl v Evropě to má nahnuté. A to až tak, že Danuše Nerudová navrhuje ustavit jakéhosi evropského zmocněnce pro automobilový průmysl, který by, napsala na svém účtu na síti X, „koordinoval co nejrychlejší pomoc tomuto průmyslu“. Česká ekonomka/europoslankyně tomu zmocněnci říká Avenger. S vervou ji podpořil i ministr průmyslu Lukáš Vlček, také on ze STAN.

Nerudová nám krásně poslouží jako příklad, proč tento druh politiků, tento politický směr, nebrat vážně. Ve čtvrtek dostal Manfred Weber, předseda frakce evropských lidovců, kam český STAN i s Nerudovou patří, dopis několika členů frakce vedených Luďkem Niedermayerem (TOP 09). Je to interní lidovecké žalování na část frakce EPP, že odpadá od volebního programu a s pravicí v europarlamentu, kam patří i ODS, chce rušit zákaz spalovacích motorů do roku 2035. A že ta odchylující se část bere příliš velké ohledy na automobilky, které zaspaly přechod na elektromobilitu a je to jejich vina.

Pro náš text je důležité, že původně patřila k signatářům Niedermeyerova psaní také Danuše Nerudová – než si to z nějakých důvodů rozmyslela.

Evropské automobilky nepotřebují úpravu cílů, potřebují jejích zrušení: odvolat zákaz spalovacích motorů k roku 2035, revidovat i jen lehce zmírněnou normu Euro 7 tak, aby platila norma předchozí, už tak přísná Euro 6.

Ti i ti jsou stiženi slepotou. Rozumově vědí, že téma aut je výbušné, ale nevidí, jak moc. Připomenout si to můžeme zrovna dnes. Na české pravici se už konalo několik pokusů ustavit parlamentní stranu napravo od ODS, ale zatím bezúspěšně (naposledy Trikolora). Aktuální pokus Motoristů, kteří se právě v Praze scházejí k prvnímu kongresu, může ještě pětkrát zakopnout, ale teď má dosud málo známá strana slušná čísla v průzkumech a drive včetně přílivů kýžených „mladých“.

Mezi Motoristy se vedou úvahy, jestli se do sněmovních voleb nezbavit partnerství s Přísahou. Formace Roberta Šlachty Motoristům ještě před půl rokem sloužila jako výtah před eurovolbami, mezitím získali vlastní dynamiku. A to jenom proto, že jednoduchá úvaha demonstrovat náklady Green Dealu a klimatické politiky na něčem tak hmatatelném a důvěrně známém, jako je osobní auto, byla také správná.

Od lidí jako Nerudová nebo i Krutílek, kteří jeden týden hlasují pro novou Komisi včetně komisaře pro dopravu i po jeho čestném varování, že v automobilové politice EU nic měnit nebude, nemá smysl čekat nic převratného. Oni jsou ancien régime, bez ohledu na to, jak dlouho ještě potrvá.