Rusko dostává zbraně a munici z Íránu a Severní Koreje a je ochotné zaplatit mnoho lidských životů za každý drobný úspěch na ukrajinském bojišti. Během jednání ministrů zahraničí členských zemí NATO v Bruselu to řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Podle něj musí spojenci Kyjevu poskytnout dlouhodobou, více předvídatelnou a robustní pomoc, kterou má více koordinovat NATO. Na dvoudenním jednání se řeší mimo jiné Stoltenbergův nástupce v pozici generálního tajemníka.

„Vidíme, že Rusové dostávají munici a zbraně ze Severní Koreje a Íránu. A vidíme, jak je Moskva ochotna zaplatit velmi vysokou cenu v podobě lidí a materiálu za drobné úspěchy na bojišti na Ukrajině, mají nulový respekt k lidskému životu,“ uvedl Stoltenberg po jednání.

Podle něj má pomoc Ukrajině více koordinovat právě NATO a převzít tak do jisté míry roli kontaktní skupiny pro Ukrajinu, kterou nyní vedou Spojené státy. Stoltenberg přichystal návrh, který hovoří o vzniku takzvaného ukrajinského fondu ve výši 100 miliard eur na pět let. Jeho vznik by měl zabránit tomu, aby se Kyjev neocitl bez pomoci, jestliže by se na podzim stal americkým prezidentem Donald Trump. Panují totiž obavy, že Trump nebude Ukrajinu podporovat.

Šéf NATO ke svém návrhu neposkytl detaily. „Musíme vytrvat v naší pevné podpoře Ukrajiny, jakékoli odklady či zpoždění mají vážné dopady na situaci na bojišti,“ prohlásil Stoltenberg. Podle generálního tajemníka NATO musí aliance „změnit dynamiku“ poskytování podpory Ukrajině. „Musíme zajistit spolehlivou a předvídatelnou pomoc Ukrajině v dlouhodobém horizontu, abychom se méně spoléhali na dobrovolné příspěvky a více na závazky NATO. Méně na krátkodobé nabídky a více na víceleté přísliby,“ dodal Stoltenberg.

Německá ministryně zahraničí označila návrh za „správný a důležitý“. Pomoc Ukrajině by měla být vyplácena prostřednictvím „spolehlivých, dlouhodobých struktur“, uvedla Annalena Baerbocková. Návrh ocenil i šéf lotyšské diplomacie, fond na pomoc Ukrajině by podle něj mohl být financován jednotlivými členskými státy NATO. Příspěvky by se přitom mohly odvodit podle HDP jednotlivých zemí, řekl Krišjánis Kariňš novinářům.

Naopak problém s tímto návrhem má například Maďarsko. Ministr zahraničí Péter Szijjártó dal jasně najevo, že nepodpoří žádný návrh NATO, který by zatáhl alianci více do války nebo by znamenal její změnu z obranné na útočnou koalici,“ uvedl na sociální síti X vládní mluvčí Zoltán Kovacs.

Během setkání v Bruselu se řeší mimo jiné červencový velký summit NATO, který se bude konat ve Washingtonu. A také to, kdo nahradí Stoltenberga v pozici generálního tajemníka aliance, neboť jeho mandát v říjnu skončí. Favoritem je nizozemský premiér Mark Rutte, který má podporu 28 z 32 členských zemí aliance. Podporuje ale podporu všech. Proti se zatím staví Maďarsko a Rumunsko. Naopak podporu Ruttemu vyjádřila i estonská premiéra Kaja Kallasová, o níž se také hovořilo jako o možné uchazečce o tuto pozici.

Potřebujeme více peněz, říká Lipavský

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v Bruselu uvedl, že na českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu je potřeba více peněz. K iniciativě se podle údajů české vlády a tisku dosud připojila zhruba dvacítka zemí. Lipavský dříve řekl že Praha zatím od spojenců získala prostředky na nákup prvních 300 000 kusů munice a o dalším půl milionu kusů se jedná. Ministerstvo obrany nyní uvedlo, že z peněz zatím přislíbených pro českou iniciativu lze nakoupit zhruba 500 000 kusů dělostřelecké munice.

„Potřebujeme více peněz. Potřebujeme více peněz na munici. Potřebujeme více munice pro Ukrajinu,“ řekl Lipavský při příchodu na jednání ministrů zahraničí NATO. Rusko je podle něj stále schopné vyrobit mnohem vice munice a „ve válce bohužel na této matematice záleží“. „Chceme, aby se Ukrajina byla schopna bránit ruské agresi. Právě k tomu má pomoci i naše iniciativa. Proto vyzývám v podstatě všechny, aby se připojili a přislíbili peníze,“ dodal šéf české diplomacie.

K iniciativě se přihlásily mimo jiné Kanada, Německo, Polsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Belgii, Finsko, Portugalsko, Švédsko, Norsko, Dánsko, Nizozemsko, Lucembursko, Island a Slovinsko. Česko podrobnosti o příspěvcích jednotlivých zemí nesděluje. Samotné země ale postupně zveřejňují, jakou částkou přispěly či kolik přislíbily. V součtu a v přepočtu tyto příspěvky činí zhruba 35 miliard korun. To odpovídá odhadu britského listu Financial Times – ten koncem února napsal, že nákup avizovaný Českem by měl přijít na 1,5 miliardy dolarů (asi 35 miliard korun).