Praha se s předsednictvím Evropské unie loučí způsobem, který i největšího sympatizanta Fialovy vlády nenechá na pochybách o tom, jak s tím předsednictvím po celou dobu nakládala. Předsednictví bylo pasivní a nevýbojné, naše vláda připomínala střelu s plochou dráhou letu: mezi startem (1. července) a cílem (31. prosince) nízko nad zemí víceméně kopíruje terén, jen při dopadu místo exploze nastala imploze.

Summit ve dnech 16.–18. prosince, pravda, dotlačil Němce k přijetí mechanismu umožňujícího zastropovat podle okolností ceny plynu. Po celý podzim pochybovači doma tvrdili, že přes Němce to prosadit stejně nepůjde. Současně je však strop na ceny zoufale netržní nástroj, který nakonec stejně povede k vyšším cenám (přes nižší investice v oboru), nebo k vyšší inflaci, nebo k obojímu. Obhájit ho lze, jenom když nám koupí čas a my ho využíváme k odstraňování příčin krize. Co je ta imploze? Ve chvíli, kdy venku mrzne a lidé, tentokrát speciálně nájemníci, s napětím očekávají vyšší zálohy za elektřinu a plyn, se EU dohodne na... dražším vytápění budov. To je nejpravděpodobnější důsledek summitu, na němž se „podařilo“ rozšířit obchod s emisními povolenkami, tedy jinou formu uhlíkové daně, nově i na vytápění, osobní a lodní dopravu. Protože důležité přece je, aby se meta bezuhlíkové ekonomiky v roce 2050 jevila dosažitelná, což by nešlo, pročež musíme dosáhnout etapového cíle v roce 2030.

Ministr práce (a úřadující ministr životního prostředí) Marian Jurečka se v neděli k dohodě hrdě přihlásil (vykřičníky a velká písmena jeho): „Dosáhli jsme dohody na zpřísnění fungování trhu s emisními povolenkami! Je to dobrá zpráva nejen pro klima, ale hlavně pro skupiny lidí, které jsou změnou klimatu ohroženy nejvíce, tedy nízkopříjmové domácnosti, senioři, malé děti, zemědělci. Jde o další skvělý úspěch českého předsednictví. (...) Systém se bude vztahovat i na vytápění i dopravu. NEZNAMENÁ to ale, že vytápění a doprava budou dražší.“ Samozřejmě to znamená, že vytápění a doprava budou dražší, smysl Zeleného údělu přece spočívá v tom, aby lidem vytápění, dopravu, konzumaci zboží a jiných než digitálních služeb prodražil natolik, aby sami přecházeli na zelené, dosud citelně dražší zdroje. Kdyby vytápění touto dohodou nemělo zdražit, proč tedy ve stejném twitterovém vláknu pan ministr a předseda strany lidové zdůrazňuje, že se nám povedlo vyjednat pro teplárenství 30 procent přidělených povolenek zdarma?

Tento závěr českého předsednictví je také ve vážném rozporu s tím, co Jurečkův vládní předseda Petr Fiala razil loni na podzim před volbami: svému předchůdci Andreji Babišovi, poněvadž zrovna zuřila Babišova drahota, doporučoval na nic nečekat, jet do Bruselu a tam vyjednat rozvolnění trhu s povolenkami. Loni 22. září, tři týdny před volbami, Fiala zcela správně dovozuje: „Když se podíváme na ceny energií, hrozí, že pro řadu lidí to začne být vážný problém. Myslím si, že příští vláda se musí soustředit na ceny emisních povolenek, neboť za tunu CO₂ se nyní platí nějakých 59 eur, přičemž v lednu to byla polovina. (...) Chce to tedy i aktivní evropskou politiku, abychom dokázali hájit naše zájmy a ceny energií neletěly do výšin, kde si to lidé nebudou moci dovolit.“ Aktuální cena za tunu CO₂ nepadá pod 80 eur. Ale v tom nově zřizovaném trhu s povolenkami, pro vytápění a dopravu, bude strop, heč, 45 eur za tunu tam, kde dosud je nula.

Tato změna má nabíhat za tři až pět roků, souběžně s tím vstoupí v platnost klimatické clo, jímž nám v EU podraží cement, hnojiva, ocel nebo hliník vyráběné všude tam, kde se neupsali bezuhlíkové utopii.

Před rokem si pod změnou systému asi nikdo nepředstavoval další utužení a rozšíření obchodu s povolenkami, ale naopak jeho rozvolnění, fanoušek svobodné ekonomiky pak zrušení bez náhrady. Pokud si Jurečka skutečně myslí, co dnes píše, kandidoval loni pod špatným programem. Ale ono je to spíš tak, že lepší program maskoval, jací pod ním kandidují politici.