Anne Franková a její rodina nebyli jediní. Před nacisty se v Nizozemsku za války ukrývalo na 28 tisíc židovských dětí i dospělých, z nichž šestnáct tisíc válku přežilo. Jak to bylo možné? Kdo jim pomáhal, když za přechovávání Židů byl trest smrti? Svědectví o tom podává v knize Ukrývané děti patnáct pamětníků. Před očima čtenáře se odehrává thriller: odloučení od rodičů, strach, nejistota, ukrývání, cesta někam a pak zase jinam. A někdy i prozrazení a zatčení. Jedna z žen zmiňuje, že se s Anne Frankovou a její sestrou Margot znaly ze školy a jely stejným transportem do Osvětimi....

Jenže ona na rozdíl od nich měla štěstí. Leni de Vriesová zas nemůže zapomenout na nehezké chování náhradní matky v ultraortodoxní protestantské rodině. Kniha nezakrývá, že motivací pro ukrývání Židů byly v řadě případů peníze. „Dům provozovali Jo a Jos, kteří na uprchlících pořádně vydělávali.“ Nebo o kus dál: „Mým rodičům se vedlo hodně zle. Ti lidé to dělali pro peníze, které dostávali prostřednictvím odboje. Po válce jim museli naši podepsat ještě uznání dluhu ve výši 1500 guldenů. Když bylo k večeři maso, házeli rodičům ohlodané kostičky...“ Odloučení malých dětí od rodičů ale také mohlo vést k fatálnímu odcizení. „První měsíce po válce byly pro rodiče těžké. Najednou měli doma čtyři děti, z nichž tři křičely: Já chci zpátky k mamince.“ To když se o děti postarali láskyplní lidé. Kniha je to drásavá a působivá. Čtenáři se vynoří otázka: A jak to vlastně bylo s ukrýváním Židů u nás za protektorátu?

Marcel Prins, Peter Henk Steenhuis: Ukrývané děti, překlad Veronika ter Harmsel Havlíková, Knihy Dobrovský, 2024, 288 str.

Stromy mají uši 

Alšova jihočeská galerie pod kurátorským vedením Miroslava Haľáka v současnosti prezentuje svou hlavní výstavu Let It GROW Again! navazující na úspěšnou výstavu Grow v Dolním Belvederu ve Vídni, která se uskutečnila na podzim v roce 2022. I pro českou variantu (přirozeně obohacenou o rozmanitost děl s přírodní motivikou v tuzemském umění) se stěžejním motivem stal symbol stromu, respektive jeho metaforické a symbolické prorůstání do výtvarného umění včetně ekologického kontextu. Kurátorským záměrem je výjev stromu nahlédnout nikoli jako pouhý emocionálně romantický instrument k vlastní představivosti, ale i jako svébytného dialogického partnera, který má svou vnitřní environmentální hodnotu nezávislou na uměleckém provedení. Výstavě se daří mezi těmito leckdy neslučitelnými interpretačními náhledy zdárně balancovat, a tedy se na úkor umělecké formy zbytečně neutápí v afektovaně angažovaných pozicích. Celková koncepce výstavy je důkazem známého výroku filozofa Ludwiga Wittgeinsteina, který prohlásil, že věta „Ten strom je krásný, tak ho poraz“ vybočuje z klasické logiky jazyka, čímž se oklikou vracíme k tomu, že environmentální i estetické se vzájemně podporují, což je současné společnosti často cizí. Zajímavý je i doprovodný program výstavy, který dané téma dostává mimo unifikované galerijní zdi. Například čtení českého environmentálního lyrika Radka Štěpánka. Ten v programu „Stromy v české poezii“ provede ukázkami děl básníků, kteří se ve své tvorbě věnovali stromům a lesu, Stanislava Vodičky, Jana Vrby, Františka Hrubína nebo Jakuba Demla.

Belvedere na Hluboké / Let It GROW Again!, Zámecká jízdárna, Hluboká nad Vltavou, do 10. listopadu 2024.

Detektivové geronti

Pokračujeme v tipech z nepravidelného cyklu „Co kupuji své babičce“. Čtveřice zapálených amatérských detektivů z britské vesničky pro seniory si brousí zubní protézy na další zapeklitý případ, nad kterým už policie zlomila hůl. Třetí kniha ze série Richarda Osmana nabízí osvědčený suchý britský humor.

Richard Osman: Střelba mimo cíl, OneHotBook, čtou Libuše Švormová a Jan Vlasák, 12 hodin 29 min.

Čas je plochý kruh

Lokální traumata, násilí, groteskní postavy a nehostinná krajina. Ne, teď nemluvíme o severu Čech. Vydáme se opačným směrem, na americký jih. Ten je s žánrem „gothic“ spjat již od 19. století a skrze tzv. gotický proud v literatuře od 30. let minulého století. Tentokrát se podíváme do nedávné minulosti, například na jeho vliv v seriálu True Detective.

Veronika Klusáková a kol.: Jižanská gotika v současných televizních seriálech, nakladatelství AMU, 192 str.