Andrej Babiš je nejvíc polarizující, odpor většiny společnosti vyvolávající figurou, jakou česká politika po roce 1989 zažila. Tím, že se rozhodl kandidovat v přímé volbě hlavy státu ve většinovém dvoukolovém systému, se v ostrém světle obnažilo, co dlouhodobě ukazovaly průzkumy. Míra odporu vůči němu neklesala. V kampani se naopak jeho ostrou hrou s vyvoláváním strachu z války začala hrotit. Dávno pryč byl smířlivý strýc Andrej Babiš, jak se snažil prezentovat po ohlášení prezidentské kandidatury. Na scéně řádí Andrej Babiš, tak jak ho všichni znají od nástupu do politiky. Útočný člověk, který nezná hranice a nezastaví se před ničím. Každá další televizní debata, do nichž na radu Miloše Zemana před druhým kolem začal chodit, tu podstatu ukazovala víc a víc. A tím, že není zrovna zdatný rétor, se do svých výroků opakovaně zaplétal.

V poslední debatě, která se odehrála před odchodem tohoto vydání Týdeníku Echo do tiskárny v pondělí 23. ledna, Andrej Babiš v České televizi zpochybnil kolektivní obranu NATO, když řekl, že bychom nepřišli na pomoc napadenému Polsku nebo pobaltským zemím. „Ne, určitě ne. Já chci mír, nechci válku. A v žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války,“ odpověděl na otázku, jestli by jako prezident souhlasil s vysláním českých vojáků na obranu napadené země. Moderátor se Babiše ještě zeptal, jestli ví, na čem je založena kolektivní obrana NATO. A připomněl, že ostatní pomáhají tomu, kdo je napaden. „Já vím, ale my máme zabránit válce. Vy chcete válku? To vypadá, že vy dva chcete válku. Já nechci válku. Já chci mír.“

Ironií osudu je, že tyto výroky Babiš vypustil jen den předtím, než se měl prezident Miloš Zeman sejít se svým polským protějškem Andrzejem Dudou. Už dlouho česká vnitřní politika tak nerezonovala na prvních místech zpravodajství nejen v Polsku, ale i v Lotyšsku, Litvě, Estonsku. Frontových státech, které se cítí velmi silně ohrožené Ruskem. Reakce obzvlášť z Polska byly velmi ostré. Europoslanec za polskou vládnoucí národně-konzervativní stranu Právo a spravedlnost Ryszard Czarnecki o Babišovi na Twitteru napsal, že „plácá páté přes deváté“. Vzkázal mu, „ať si panáček přečte mezinárodní smlouvy, které Česko podepsalo“. Popřál mu „příjemné počtení a důstojnou porážku“. Tím, že debaty naplno odhalují, jak Andrej Babiš plácá páté přes deváté a často nad tím vůbec nemá kontrolu, trefil podstatu. Babiš si okamžitě začal na sociálních sítích stěžovat, že jeho výrok o Polsku média překroutila. To je dost těžko možné, protože šlo o živé vysílání v přímém přenosu a každý má okamžitě před očima důkaz.

Ostří Poláci vymazali dobrý dojem z Macrona

Babiš jen velmi nemotorně hraje v kampani se strachem z války, což bezelstně v rozhovoru pro Deník N přiznala šéfka jeho kampaně Tünde Bartha. Nese výstižný titulek: Nevyvoláváme strach. Odpovídáme na hlas lidu. Asi s tím umím žít, říká šéfka Babišovy kampaně. „My jsme vycházeli z analýz a nezapomeňte, že jsme sbírali dotazníky,“ odpovídá Bartha na otázku, proč straší zatažením České republiky do války. „Máme zhruba tři a půl tisíce dotazníků. Pečlivě jsme seděli nad tím, co nám lidé píšou. Máme k tomu analýzy. Naše společnost je vystrašená z války. Ale opravdu jsme vycházeli z toho, co společnost trápí a čeho se bojí. Je to strach z války.“ Tak čisté přiznání populismu a cynického surfování na strachu lidí se v české politice těžko hledá.

Andrej Babiš tím dokonale rozbil svůj největší úspěch, který se mu podařil v kampani před prvním kolem, kdy ho pár dní před ní přijal francouzský prezident Emmanuel Macron a nejbohatší muž světa Bernard Arnault. Nepřekonatelný odpor voličů se snažil prorazit esem mezinárodní politiky. Chtěl dát najevo, jak je mezinárodně respektovanou figurou. To rychle rozmetal zpochybněním kolektivní obrany NATO. Naší bezpečnostní zárukou, která je pro drtivou většinu Čechů zásadní bezpečnostní kotvou.

Po ruském napadení Ukrajiny podpora NATO prudce vzrostla. Na jaře loňského roku se zvýšila na 78 procent ze 68 procent, kde byla při předchozím průzkumu v září 2020. Výrazně se přitom zvětšil zejména podíl rozhodných podporovatelů členství zhruba z 30 procent v posledních letech na aktuálních 47 procent. Z těch čísel je zjevné, jak Babiše jeho zpochybňování systému kolektivní obrany poškodí. S tím se těžko získává nadpoloviční většina.

Rekordní účast a převaha

Průzkumy, které se objevily o víkendu a v pondělí před druhým kolem, než začalo od úterý 24. ledna platit předvolební moratorium, signalizovaly dva trendy. Přesvědčivé vítězství Petra Pavla a rekordní účast. Obojí, stejně jako plná náměstí v řadě měst, kam lidé přicházejí podpořit Petra Pavla, ukazují, že skutečně sledujeme velmi vyhrocené referendum o Andreji Babišovi. V němž Andrej Babiš míří k výrazné porážce. Kdyby se volby konaly ve chvíli, kdy se data pro průzkumy sbírala, Pavel by podle agentur Kantar a Data Collect zvítězil nad Babišem v poměru 53 proti 47 procentům. STEM pro televizi Prima CNN News očekával ještě přesvědčivější Pavlovo vítězství s 57 procenty. Agentura Ipsos, která data sbírala ještě o posledním předvolebním víkendu, přisuzovala Petru Pavlovi dokonce 59 procent. U průzkumů ale vždy platí, že mapují situaci ve chvíli, kdy se data sbírají.

Nevíme, co se do pátku 27. ledna ještě může stát. Průzkumníci se ale shodovali v tom, že Andrej Babiš už nemá nové voliče kde brát. Proti výsledkům z prvního kola se k němu nejspíš přesune 70 procent z těch, kdo dali hlas kandidátovi SPD Jaroslavu Baštovi. Jenže ani SPD Babiše nepodpořila, takže hlasy se rozprchly. Průzkumy ukazovaly, že Petr Pavel získá i 16 procent hlasů voličů SPD z parlamentních voleb, 20 procent hlasů Babišova hnutí ANO a 23 procent hlasů těch, kdo před pěti lety přispěli ke zvolení Miloše Zemana na Pražský hrad. V pondělí to vypadalo, že Andreji Babišovi se prezidentskou většinu poskládat nepodaří.

Proti svému předsedovi navíc začaly ostře vystupovat severomoravské hvězdy jeho hnutí ANO, hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák a ostravský primátor Roman Macura. Oba už před prvním kolem podpořili Petra Pavla. Macura ho dokonce provázel, když dorazil na návštěvu Ostravy. Před druhým kolem primátor města, kde má hnutí ANO tradičně silnou podporu, přitvrdil. „Politika, nemá-li nás zavést do pekla, nesmí být vedena bez skrupulí, stylem ‚účel světí prostředky‘. A to ani v předvolební kampani. Andrej Babiš nemůže být náš prezident,“ napsal na Twitter.

Strach a víra v „něco“

V pondělí večer vše nasvědčovalo tomu, že výraznou porážku Andreje Babiše může odvrátit skutečně jen pořádně velká černá labuť. Vzhledem k tomu, že Babiš se neštítí ničeho, všichni s napětím očekávali, co se může objevit.

S Andrejem Babišem, který o sobě nikdy neříkal, že by byl věřící, byla víra poprvé skutečně zatažena do prezidentské volby. Nejdřív vyvolal rozruch svou avizovanou návštěvou v chrámu Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského v Karmelitské ulici v Praze, ten se však ped ním v obavách, aby se nestal součástí kampaně, preventivně zavřel. Babiš nakonec dorazil až odpoledne s profesionálními kameramany, kteří mu sestříhali skutečně špičkové video. Podkreslující hudba, pomalé záběry vcházejícího Andreje Babiše, vyznávajícího se z toho, že Pražskému Jezulátku posílá vzkazy. A že fungují. Se soškami Jezulátka po kapsách pak obrážel televizní debaty a na potkání je předváděl. Pražský arcibiskup Jan Graubner se rozhodl uklidnit Babišovou kampaní strachu zjitřenou atmosféru v zemi bohoslužbou za vlast v Chrámu svatého Víta. V neděli 22. ledna na ni dorazili vedle Miloše Zemana i oba prezidentští kandidáti. Když pak Andrej Babiš večer po mši dorazil překvapivě do debaty České televize, kterou předtím odmítl, odvolával se právě na arcibiskupa Graubnera, který ho prý motivoval „myslet jinak“, a proto odpouští „České televizi všechna ta léta různých informací“ o něm. Už předtím v debatě Blesku se kromě předvádění Jezulátek z kapes rozpovídal i o své zálibě v horoskopech a zdůraznil, že něčemu přece „musí věřit“. Babiš nejspíš ze svých průzkumů ví, že vystrašení lidé potřebují naději a tu jim dává víra. V „něco“, když nevěří v Boha. Nabídl jim mix křesťanských symbolů a astrologie.

Řada pozorovatelů se shoduje, že jestli něco této kampani chybí, je to nadhled a vtip. Pár dobrých karikatur se ale najde. Na jedné sedí před televizí Miloš Zeman a sleduje výkon Andreje Babiše se slovy „Ještě na mě budete vzpomínat“. Miloš Zeman společnost rozděloval. Nikdy ale nevyvolával tak obrovský, nepřekonatelný odpor většiny lidí jako Andrej Babiš. Nikdy to nebylo referendum o Zemanovi. Teď nemalá část lidí volí Petra Pavla, protože stojí proti Andreji Babišovi. Nevolí pro někoho. Volí proti někomu. Tím je letošní prezidentská volba výjimečná.