Podpora vlády Petra Fialy padá ke dnu. Není to překvapivé. Země je na tom ekonomicky nejhůř od roku 1989. Životní úroveň se za poslední tři roky propadla nejvíc z celé Evropské unie. Velké zdražování trvá už třetím rokem. To, že ceny najednou meziročně stoupají už „jen“ o 8,5 procenta, je vydáváno za úspěch. Už to samo o sobě ukazuje, z jak hlubokého pádu se zvedáme. Proti roku 2019, než začal covid, jsou ceny o víc než třetinu výš. Kvůli pádu reálných platů si lidé v průměru za to, co vydělají, koupí o 15 procent méně než tehdy. Peníze, které měli uložené v bankách, ztratily třetinu své hodnoty. To, co stálo tisíc korun, stojí najednou přes třináct set.

Michal Kormaňák z agentury Ipsos, která provádí vnitřní průzkumy pro politické strany napříč Evropou, upozorňuje, že všude je pro lidi problémem číslo jedna zdražování a pád životní úrovně. My nejsme výjimkou. A kvůli hloubce toho pádu to u nás lidé vnímají výrazně citlivěji než jinde.

Volič samozřejmě moc neřeší, kdo za to může. Zajímají ho výsledky. Jak se mu za té či oné konkrétní vlády žije. A ten prudký pád životní úrovně bohužel přichází právě v roce 2021, kdy nastoupila vláda premiéra Petra Fialy. Propad životní úrovně si lidé přirozeně spojují s ní. To, co by na voliče udělalo i v takové chvíli dojem, je obrat trendu směrem k lepšímu. To neznamená nic menšího než návrat k vzestupu životní úrovně. Ten ale stále nepřichází. A lidé navíc ani nemají dojem, že by pro to vláda něco udělala.

Do toho přichází konsolidační balíček. Dlouhé měsíce ohlašovaný, pak ve velkém prezentovaný a dlouho připravovaný zásah proti neudržitelným státním dluhům. Petr Fiala a ODS, kteří vládu vedou, slibovali, že nezvýší daně. Naopak ohlašovali konec dotačního byznysu. Výsledkem je, že se zvyšují téměř všechny daně. A škrty v dotačním byznysu jsou výrazně menší, než se v květnu zdálo. Navíc některé částky z onoho seznamu dotačních škrtů se přímo transformují ve vyšší daně. Stát je přestane platit a přesune je na faktury lidem a firmám. To je případ příspěvku na obnovitelné zdroje. Ten roky lidé i firmy platili ve svých účtech za elektřinu. Loni v energetické krizi tyto platby převzal stát. Teď je znovu na účty vrací. A vydává to za úsporu dotace za 18 miliard korun. Takže fakticky se na faktury vrací energetická daň. Domácnost s průměrnou spotřebou to vyjde na 1800 korun ročně.

Zvedá se sociální pojištění, které fakticky funguje jako rovná daň. Nejdou z ní žádné slevy a odpočty. Příští rok stoupne o 0,6 procenta. Celkově na tom stát vybere o 11,9 miliardy korun navíc. Rostou daně z příjmu, protože se ruší některé slevy na nich. Na manželku se bude moci sleva uplatnit jen u těch, kdo vychovávají dítě do tří let. Končí slevy na studenty. Rodinám s dětmi a platy kolem průměru to může sebrat až deset procent čistých příjmů. To představuje další pád už padající životní úrovně. Zásah do nejcitlivějšího místa. Politicky to už skoro nešlo udělat hůř. Vláda už i z vlastních průzkumů ví, že lidem něco opravdu vadí. A zvýšením daní jim to ještě zhorší.

Vedle toho rostou i daně z příjmu lidem, kteří vydělávají víc než trojnásobek průměrného platu. Tedy v současné době zhruba 129 tisíc korun. Ze všeho nad tuto částku zaplatí 23 procent. Dosud byla tato sazba uvalena až na příjmy nad čtyřnásobek průměrného platu, 172 tisíc korun. Zvedá se i základ pro výpočet odvodů osob samostatně výdělečně činných. Od roku 2025 vzroste firmám daň ze současných 19 na 21 procent. Až o osmdesát procent může vzrůst daň z nemovitosti. Jedinou daní, která jde dolů, je nižší sazba DPH ze současných 15 na 12 procent. Při nynějším silném zdražování to ale lidé nakonec na účtech vůbec nemusejí vidět.

Vláda sáhla ke zvyšování daní, protože nebyla schopna dát dohromady víc škrtů. Zjevně měla obavy z reakce lidí závislých na státních penězovodech. Tím zvyšováním daní ale zasáhla výrazně víc svých voličů. Konsolidační balíček je ekonomicky i politicky podstatně horší, než kdyby jeho dominantní částí byl skutečný konec dotačního byznysu.