Nově schválený migrační balíček vyvolává spory napříč Evropou. Zatímco východoevropské křídlo jako je Slovensko, Maďarsko či Polsko s reformou nesouhlasí, tak západní a jižní státy EU jako je Německo, Itálie či Řecko pakt vítají. Výsledky středečního hlasování v Evropském parlamentu také zvedly debatu o tom, jak důležité je veto členských zemí EU v klíčových otázkách prosazování národně-státních zájmů. V Česku se názory na přijetí balíčku různí jak mezi politiky, tak mezi europoslanci. Zatímco ministr vnitra a šéf hnutí STAN Vít Rakušan výsledek přivítal, tak zakladatel nejsilnějšího opozičního hnutí ANO Andrej Babiš rozhodnutí kritizuje a chce svolat mimořádnou schůzi Sněmovny. "Z mého pohledu to je začátek zlepšování migrační a azylové politiky," řekl deníku Echo24 europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Série deseti ve středu schválených norem, o nichž se léta vyjednávalo, počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádí také princip, že migračním tlakem přetíženým zemím unie solidárně pomohou ostatní buď tím, že od nich část migrantů převezmou, nebo tyto země podpoří finančně či materiálně.

Slovensko argumentuje tím, že schválený migrační pakt nepovažuje za dlouhodobě udržitelné řešení. "Slovensko nesouhlasí s principem solidarity s podmínkou povinného přijetí nelegálních migrantů na své území. Podle šéfa slovenské diplomacie by se měly státy samy rozhodnout, jakou formu pomoci zvolí, a to bez příkazu povinného či materiálního příspěvku," napsalo slovenské ministerstvo zahraničí.

Ministr zahraničí Juraj Blanár uvedl, že schválení migrační reformy je příkladem toho, jak důležité je ponechání práva veta členským zemím EU. "Nelegální migrace je obrovská výzva, které EU čelí, a naší povinností je řešit ji především v souladu se suverénními zájmy naší vlasti. Je třeba otevřeně přiznat, že ochrana schengenského prostoru proti nelegální migraci není dostatečná a nový migrační pakt tento problém nevyřeší," řekl Blanár.

Europoslanec a ekonom Luděk Niedermayer pro Echo24 řekl, že pokud by EU překročila své pravomoce, tak soud může rozhodnout o zneplatnění rozhodnutí. "Česka republika pomohla balíček vyjednat. Při finálním hlasování se, pokud vím, zdrží, neb jí nevyhovují některé části finální dohody," uvedl europoslanec.

Niedermayer se domnívá, že migrační balíček je zlepšením migrační a azylové politiky. "Hlavně musíme najít cesty, jak zlepšit návratovou politiku pro žadatele, kteří právo k pobytu nedostanou. Nebude to snadné, ale je to další podstatný krok," řekl deníku Echo24.

Maďarský premiér Viktor Orbán schválení balíčku označil za další hřebíček do rakve Evropské unie, zatímco polský premiér Donald Tusk prohlásil, že Varšava nepřijme mechanismus pro relokaci migrantů, i když ho v rámci migračního balíčku schválil Evropský parlament. "Jednota je mrtvá, bezpečné hranice už neexistují. Maďarsko nikdy nepodlehne masovému migračnímu šílenství! Potřebujeme změnu v Bruselu, abychom zastavili migraci!" napsal mimo jiné Orbán na X.

Relokační mechanismus počítá mimo jiné s tím, že členské státy budou dobrovolně nabízet útočiště osobám ze třetích zemí, které za uprchlíky uznal Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a které se na území EU přemístí "legálním, organizovaným a bezpečným způsobem".

Itálie, Řecko či Německo migrační pakt oceňuje

Změny v evropské migrační politice naopak jednoznačně vítá Řecko a pozitivně je vidí i němečtí představitelé. Řecký ministr pro migraci a azyl Dimitris Kairidis, jehož země čelí velkému migračnímu tlaku, změny v evropské migrační politice podle agentury AFP jednoznačně přivítal. "Jedná se o zásadní průlom a velmi důležitý krok směrem ke společnému, a tedy účinnějšímu zvládání migračních výzev naší doby," napsal na X s tím, že jde o "historický den".

Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová vyjádřila přesvědčení, že se podařilo překonat hluboké rozdělení Evropy a schválit "komplexní balíček". Chce se teď zasadit o to, aby změny co nejdříve vstoupily v platnost. Její vládní kolegyně, ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, má za to, že EU ukázala ve složité době schopnost konat. Evropa podle ní teď bude mít závazná pravidla s humanitou i pořádkem.

Také italská vláda označila reformu migrační politiky za "nejlepší možný kompromis." Vláda krajně pravicové premiérky Giorgii Meloniové se zavázala snížit počet příchozích, ale její zásahy proti záchranným lodím charitativních a neziskových organizací, které obviňuje, že "lákají uprchlíky", neměly na počet žadatelů o azyl žádný vliv.

"Po letech patové situace v oblasti migrační politiky byla dublinská úmluva EU dnešním hlasováním konečně překonána," uvedl italský ministr vnitra Matteo Piantedosi. Itálie si dlouhodobě stěžuje na to, že ji azylový systém Evropské unie znevýhodňuje a že musí zvládat velké množství lidí připlouvajících na lodích ze severní Afriky. "Společně s ostatními členskými státy EU jsme našli nejlepší možný kompromis, který zohledňuje prioritní potřeby Itálie," uvedl v prohlášení Piantedosi.

EU používala dublinskou úmluvu k určení, která země EU je odpovědná za žadatele o azyl, a to na základě toho, kde vstoupil poprvé na území EU a jaké má rodinné vazby. Tento systém však zatěžoval jižní země unie, zejména Itálii.

Evropská komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová míní, že Evropa teď bude lépe schopna chránit své vnější hranice i zranitelné osoby a uprchlíky, a zároveň rychle vracet ty, kteří nemají nárok na pobyt. Kriticky vidí přijaté změny organizace na ochranu lidských práv Amnesty International, podle níž povedou k většímu lidskému utrpení. "Pro lidi, kteří utíkají před konflikty, pronásledováním nebo ekonomickou nejistotou, budou tyto reformy znamenat menší ochranu a větší riziko, že budou čelit porušování lidských práv v celé Evropě," je přesvědčena organizace, která také hovoří o "selhání".

Česko je rozpolcené. Balíček rozděluje europoslance

Lídr hnutí ANO a bývalý český premiér Andrej Babiš schválený balíček označil za skryté uprchlické kvóty. "Pakt připravili a dojednali ministr Rakušan a premiér Fiala v rámci jejich šíleného předsednictví EU. Chlubili se tím, plácali se po zádech a teď od toho dávají ruce pryč. Nelegální migrace ohrožuje bezpečnost celé Evropy, ohrožuje naše hodnoty a ohrožuje způsob, jakým žijeme," napsal Babiš na sociálních sítích s tím, že pakt migraci neřeší.

Opoziční hnutí ANO na to konto požádalo o svolání mimořádné schůze Sněmovny k migračnímu paktu. Jde o jednu z největších chyb vlády Petra Fialy (ODS) z dob předsednictví, uvedl člen zahraničního výboru za ANO Jaroslav Bžoch. K žádosti ANO přistoupilo potom, co podle poslance Bžocha vládní koalice nedovolila téma zařadit na program aktuálního zasedání dolní parlamentní komory.

Nepodpořil jsem dnes nejproblematičtější části migračního balíčku z mnoha důvodů - povinná solidarita, cena za nepřijatého migranta, chybějící řešení navracení migrantů, ... Dohoda není dostatečně ambiciózní a efektivně neřeší problém nelegální migrace do EU. Nový Evropský…

— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) April 10, 2024

Balíček kritizoval také europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) s tím, že mezi nejproblematičtější části spadá povinná solidarita, cena za nepřijatého migranta a chybějící řešení navrácení migrantů. "Dohoda není dostatečně ambiciózní a efektivně neřeší problém nelegální migrace do EU. Nový Evropský parlament by měl některé části znovu otevřít a přehodnotit," komentoval Zdechovský na platformě X.

Oproti Babišovi a Zdechovskému se vymezil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), jenž migrační řešení ocenil. "Je to dobrá zpráva pro všechny, kdo současný stav v oblasti migrace nepovažují za uspokojivý. Migrační pakt umožní účinnější ochranu vnějších hranic EU a rychlejší vyhošťování. Zároveň nebude žádnou členskou zemi zavazovat k přijetí migrantů na jejím území," prohlásil Rakušan s tím, že se jedná o první krok a musí následovat další.

"V dnešním hlasování jsem podpořila ty části, které dávají smysl," uvedla europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Kladně podle svých slov hlasovala o těch, které považuje za důležité z hlediska bezpečnosti a ochrany vnějších hranic. "Zejména za důležité považuji rozšíření systému Eurodac pro otisky prstů. Zlepšila se ochrana dětských uprchlíků, u kterých se snižuje hranice pro snímání otisku prstů ze 14 let na šest. To by mělo pomoci v jejich ochraně proti obchodování a zneužívání," prohlásila.

Kateřina Konečná (KSČM) byla v osmi hlasováních proti, ve dvou legislativní návrhy podpořila. Většinu legislativních návrhů odmítli rovněž i pirátští europoslanci z frakce Zelených Marcel Kolaja, Markéta Gregorová a Mikuláš Peksa. Dita Charanzová a Martina Dlabajová (obě nezávislé za ANO) naopak podpořily návrhy v šesti případech, ve čtyřech se hlasování zdržely. Europoslanci za ODS z konzervativní frakce ECR podpořili necelou polovinu návrhů, jinak byli proti, nebo se zdrželi, stejně jako zástupci českých stran KDU-ČSL, STAN a TOP09 sdružení ve frakci Evropské lidové strany (EPP).

Podle dalšího českého europoslance Alexandra Vondry (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) balíček neřeší migrační problémy komplexně a možná by bylo lepší, kdyby se hlasování o něm odložilo na později a nezařadilo na jednu z posledních plenárních schůzí před volbami. "Navíc tam chybí jedenáctý předpis, který by upravoval návratovou politiku, tedy něco, co Evropská unie chronicky nezvládá," dodal Vondra s tím, že "není ve schopnostech úřadů masivně vracet ty, u kterých se ukáže, že nemají právo na azyl".