Jen několik dní poté, co Maďarsko převzalo předsednictví v Radě EU, se jeho lídr Viktor Orbán dočkal tvrdé kritiky a diplomatického políčku. Politikům Evropské unie se nelíbí jeho nedávná cesta do Moskvy a Pekingu. Podle řady evropských politiků se tím dopustil porušení smluv, protože neměl k vyjednávání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem mandát a porušil několik evropských dokumentů o přístupu k válce na Ukrajině.

Viktor Orbán se minulý týden vydal nejdříve do Kyjeva, následně do Moskvy, Pekingu, Ankary a Istanbulu. Na sociálních sítích své cesty uváděl jako „mírové mise“. „Mír nemůžete uzavřít z pohodlného křesla v Bruselu. I když rotující předsednictví EU nemá mandát k jednání jménem EU, nemůžeme sedět a čekat, až válka zázračně skončí. Budeme sloužit jako důležitý nástroj k učinění prvních kroků na cestě k míru. O tom je naše mírová mise,“ uvedl Orbán na sociálních sítích.

Jeho kroky pak ve středu hájil maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka. „Setkání se nekonala ve jménu EU či na základě mandátu evropských institucí. Premiér si je vědom zodpovědnosti, která je spjatá se předsednictvím Rady EU a v duchu této zodpovědnosti informoval předsedu Evropské rady a nejvyšší představitele vlád o těchto cestách,“ uvedl Bóka.

Orbán se však dočkal od řady představitelů EU tvrdé kritiky. „Bylo politickou chybou jet do Moskvy,“ řekl Financial Times předseda Evropské rady Charles Michel, který je šéfem unijních summitů. „Za posledních deset let jsem neviděl tak ostrou reakci 26 dalších zemí na kroky jednoho státu… takovou žlutou kartu,“ uvedl předseda Evropské rady Charles Michel. Zároveň označil Orbánovy kroky za „neakceptovatelné“. Na středečním zasedání vyslanců při EU se Maďarsko dočkalo kritiky od všech zemích vyjma Slovenska, upřesňuje Michelův výrok Politico.

Legislativci Evropské komise také ve středu uvedli, že Orbán svými kroky porušil základní evropské smlouvy. A to články, které zakazují „jakákoli opatření, která by mohla ohrozit dosažení cílů unie“. Maďarský premiér podle legislativců rovněž porušil ustanovení, které vyzývá všechny členské státy k provádění zahraničněpolitických aktivit „v duchu loajality a vzájemné solidarity“.

Jak proti těmto krokům Viktora Orbána postupovat nepanuje podle Politica mezi politiky shoda. Bývalý lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn například uvedl, že podle jeho názoru by Evropský soud rozhodl proti takové žalobě. „Státy se bojí, že by se tím vytvořil precedent do budoucna,“ uvedl Asselborn. Podle Politica si řada politiků uvědomuje, že snahy o odstranění Maďarska z předsednictví není cestou. Řada z nich však podle informací listu chce maďarské předsednictví bojkotovat jinak.

Na začátku tohoto týdne se v Budapešti konal první neformální summit ministrů průmyslu v rámci maďarského předsednictví. Řada států na něj však své ministry neposlala. Například Německo ohlásilo vyslání náměstka ministra jen krátce před začátkem. Francie také vyslala pouze ředitele evropské sekce ministerstva. Nedorazil ani Thierry Breton, eurokomisař pro vnitřní trh. Toho tak zastupovala generální ředitelka komise pro vnitřní trh Kernstin Jornová. Litva na zasedání ministrů dokonce neposlala ani zástupce ministerstva, ale svého velvyslance v Budapešti.

Viktor Orbán ve svém dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi, ve kterém informoval o své „mírové misi“, také podle serveru Index uvedl, že v současné politické situaci ve Spojených státech by měla EU v rámci strategické autonomie uvažovat o vlastním evropském návrhu. Orbán je v současnosti na summitu NATO ve Washingtonu. V USA by se měl také setkat ve čtvrtek večer amerického času s exprezidentem Donaldem Trumpem.

Paradoxně právě francouzský prezident Emmanuel Macron, který dlouhodobě mluví o evropské strategické autonomii, se dostal do podobné situace minulý rok, když v Číně během státní návštěvy mluvil o tom, že Evropa by se neměla nechat Spojenými státy vtáhnout vtáhnout do konfliktu o Taiwan. Jeho výroky vzbudily kritiku od některých evropských politiků, kteří upozorňovali, že k podobným výrokům nemá žádný mandát.