Jak mi bylo řečeno, minerální voda je v Teplicích radioaktivní, takže se nepije, nýbrž se v ní jen koupe. Nebo namáčí a převaluje. Tryská z Pravřídla, v kterém si kdysi, podle Václava Hájka to bylo v roce 762, spařilo kopýtko prasátko, což vedlo k objevu lázní. Pasáčci přišli na to, že i pro ně je příjemné se v teplé vodě ráchat a že jim to dělá dobře na klouby. O teplých vodách pod Krušnými horami, kterým říkali Les divokých sviní, však věděli už Keltové, možná se tady objevili i nějací zbloudilí Římané, protože při vykopávkách v roce 1879 se našly římské mince z období raného císařství, možná je tam někdo hodil do pramene jako oběť nějaké nymfě. Nebo je tam při těch vykopávkách nastrčil nějaký patriot z Teplitz-Schönau, který chtěl, aby se jeho město, či tedy dvouměstí, proslavilo jako Cáchy v Čechách, Aachen in Böhmen. Tehdy se totiž právě Teplice dostaly do problémů, neboť vlivem těžby uhlí se něco stalo s prameny a na čas Pravřídlo přestalo pravřít. Trvalo to asi dva roky, ale během nich byly Teplice definitivně přeskočeny Karlovými Vary a možná i Mariánkami, z čehož se mnohem starší a kdysi mnohem slavnější „české Cáchy“ už nikdy nevzpamatovaly. Pak prameny zas naběhly, ale to už se pomalu všechno sunulo k moderní době, která lázním v pravém slova smyslu moc nepřeje. Dvacáté století, tedy především jeho druhá polovina, to pak byl už úplný masakr, zvlášť pro Teplice.

Jiří Peňás