Evropskou unii čeká klíčový summit tohoto roku. V čtvrtek a v pátek je na programu poslední letošní setkání evropských lídrů v rámci Evropské rady. Na něm by stěžejními body měly být přístupové rozhovory, úprava unijního rozpočtu a finanční pomoc Ukrajině, a to jak pomoc ekonomická, tak vojenská. V obou záležitostech hrozí maďarský premiér Orbán vetem. Jak se však ve výsledku zachová, a co bude případně požadovat za své ústupky, není jasné.

„Neumím si představit a nechci ani mluvit o ničivých důsledcích, které nastanou, pokud by Evropská rada rozhodnutí (o zahájení přístupových rozhovorů) neučinila,“ uvedl v pondělí 11. prosince ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v Bruselu, kde se účastní jednání se svými evropskými protějšky.

Podle něj už Ukrajina splnila potřebné legislativní kroky, které po ni Evropská komise žádala. Jedná se o zákony týkající se boje proti korupci či práv národnostních menšin. „My jsme splnili svůj úkol, teď očekáváme, že svůj úkol splní i Evropská unie,“ uvedl Kuleba.

Kromě Ukrajiny chtějí svá jednání o vstupu do EU posunout především země západního Balkánu. Očekává se zahájení přístupových jednání právě s Ukrajinou a Moldavskem. Gruzie by se pak mohla dočkat udělení kandidátského statusu. V Gruzii EU dlouho s nelibostí sleduje rozmáhající se korupci a pravděpodobně politické věznění bývalého prezidenta Michaila Saakašviliho. V zemi však výrazně stoupla podpora EU poté, co Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Právě zahraničně politický symbolismus by Gruzii mohl pomoci.

Maďarský premiér Viktor Orbán však nepovažuje vstup Ukrajiny do sedmadvacítky za správný krok, když tvrdí, že Ukrajina na členství není připravena. O tom, že nesouhlasí s postupem Ukrajiny a zahájením rozhovorů se zemí, informoval už v listopadu předsedu Evropské rady Charlese Michela, kterému zaslal dopis. V něm žádal strategickou diskuzi s Ukrajinou. Právě strategické partnerství považuje Orbán v současné době, kdy na Ukrajině nepanuje mír, za vhodnější.

Michel či například estonská premiérka Kaja Kallasová se Orbána pokoušeli přesvědčit o opaku. Neúspěšně. Později totiž Michelovi Orbán zaslal ještě druhý dopis, ve kterém ho požádal o stažení ukrajinských přístupových jednání z bodu jednání. To, že bude posun ve vyjednávání s Ukrajinou vetovat, zopakoval několik hodin před samotným summitem. Podle něj není přistoupení Ukrajiny v zájmu Maďarska ani ostatních členů EU.

V druhém bodu, který budou evropští lídři projednávat, už by kategoricky neústupný Orbán být nemusel. Jedná se o dva balíčky finanční pomoci. Jeden se týká finanční pomoci určené na nákup munice v hodnotě půl miliardy eur (přibližně 12 miliard korun). Druhý se týká úpravy rozpočtu unie, aby byla zajištěna ekonomická pomoc Ukrajině v hodnotě 50 miliard eur. Ta by měla na Ukrajinu proudit v následujících čtyřech letech a pomoci Ukrajině zajistit základní chod státu.

Otázka dalšího financování Ukrajiny

Server Politico, však nedávno informoval, že by Viktor Orbán mohl být v otázce financí svolný k obchodu. To ostatně zmínil sám Orbán. „Financování Maďarska z evropských fondů a financování Ukrajiny jsou dvě separátní záležitosti. Ale pokud EU trvá na tom, že financování Ukrajiny by mělo pocházet z upraveného rozpočtu, tak se stanou propojenými záležitostmi,“ uvedl politický poradce maďarského premiéra Balasz Orbán (jedná se o shodu jmen, není s premiérem příbuzný - poz. red). Nastínil, že by v případě propojení obou témat mohlo Maďarsko ustoupit výměnou za rozmrazení všech peněz z evropských fondů, které v současnosti Maďarsku Evropská komise zadržuje kvůli nedostatkům v záležitostech právního státu. Kvůli nim zadržuje komise Maďarsku 10 miliard eur. Komise by je však mohla v blízké době uvolnit jako reakci na úpravy některých protikorupčních zákonů, které prošly maďarským parlamentem.

Dalších 11 miliard by měla Komise nadále zadržovat. Aktuálně komise také zadržuje přibližně 10 miliard eur z protipandemického fondu. Poradce Orbán uvedl, že by Maďarsko mohlo od veta financování odstoupit výměnou za rozmrazení veškerých zadržovaných peněz, tedy částky přesahující 30 miliard eur.

Na summitu se také bude debatovat o situaci na Blízkém východě. Projednávat by se taky měl už 12. balíček sankcí proti Rusku. V tomto balíčku by Česko rádo prosadilo prodloužení výjimky z dovozu ruské oceli, která je pro některá odvětví českého průmyslu klíčová. Evropská komise také reagovala na požadavky španělského předsednictví, aby se zabývala možností zaslání části ruských zmražených aktiv Ukrajině. Část zemí však s tímto krokem nesouhlasí. Je otázkou, jestli se tím lídři zemí sedmadvacítky budou zabývat.

Today, we adopted proposals on the immobilisation of extraordinary windfall revenues of Russian Central Bank assets.

These measures will have to be adopted by the @EUCouncil. pic.twitter.com/q7PkAdUS4z

— European Commission (@EU_Commission) December 12, 2023

Nebude to jednoduché ani krátké, řekl Fiala před odjezdem

Premiér Petr Fiala před odletem na summit zdůraznil, že jednání nebude „krátké, ani jednoduché,“ uvedl to na tiskové konferenci před odletem. Podle něj bude Česko na summitu zastávat umírněné pozice, například co se týče změn v rozpočtu Unie. A to v momentě kdy sama česká vláda praktikuje úspory v rozpočtu. Mezi lídry se také v posledních týdnech mluvilo o možnosti obejít veto Maďarska bilaterálním financováním Ukrajiny ze strany členských států. V otázce rozšíření žádné obejití nesouhlasu Maďarska není možné. Podle premiéra Fialy je však nutné nepředbíhat. Upozornil také, že na řadě věcí už v minulosti ostatní členové Unie s Maďarskem našli kompromis.

V minulých dnech publikovaly některé veřejně známé osobnosti dopis, ve kterém premiéra Fialu žádaly, aby se za finanční pomoc Ukrajině postavil a případně přistoupil na samostatný finanční mechanismus ostatních zemí EU.

„Není přípustné, aby skupina 26 ekonomicky silných demokratických zemí byla blokována jedním premiérem, u kterého je podezření, že je klientelisticky propojen s ruským zločinným režimem,“ uvedli autoři dopisu adresovaného premiérovi. „Apelujeme na vás, pokusme se vytvořit způsob, jak zajistit odpovědné a kvalitně řízené financování obrany našeho významného partnera, jímž Ukrajina je,“ dodali.

K výzvě se připojil mimo jiné kněz Tomáš Halík, dokumentaristka Olga Sommerová, spisovatelé Ivan Klíma a Jiří Padevět, spisovatelka Tereza Boučková, hudebník Jaroslav Hutka, sociolog Fedor Gál či šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Pod dopisem se podepsali také mnozí signatáři Charty 77 a zástupci organizací, které Ukrajině pomáhají.