Úřady Náhorního Karabachu přistoupily na ruský návrh ohledně příměří, které má ukončit boje s Ázerbájdžánem. Ten následně podle agentur potvrdil dosažení dohody o pozastavení bojů v regionu, kde o den dříve zahájil vojenskou operaci. Prohlášení zástupců Karabachu rovněž hovoří o rozpuštění a odzbrojení jeho armády, které stanice BBC označuje jako jeden z klíčových požadavků, na které karabašské síly kývly. Boje podle dostupných informací měly utichnout ve 13:00 místního času, v regionální metropoli Stěpanakertu byly krátce poté ale stále slyšet hlasité výbuchy, upozornila stanice BBC.

Představitelé Karabachu podle BBC vyzvali obyvatele, aby zůstali v krytech a nepokoušeli se odejít.

Ázerbájdžán zahájil v úterý vojenskou operaci s cílem převzít kontrolu nad Náhorním Karabachem, přičemž během bojů podle místních úřadů zahynuly desítky lidí a stovky jich byly zraněny. Vzrostly obavy z nového konfliktu mezi Baku a Jerevanem. Ve středu v útocích podle místních arménských úřadů ázerbájdžánské jednotky pokračovaly.

Karabašské síly podle agentury Reuters uvedly, že Ázerbájdžán prolomil jejich linie, zmocnil se některých výšin a strategických silničních uzlů a jim nezbývá, než přijmout návrh na příměří. Ve čtvrtek se mají konat rozhovory mezi zástupci arménských obyvatel oblasti a ázerbájdžánskými úřady o budoucnosti regionu a etnických Arménů, kteří tam žijí.

Baku mezitím informovalo o dosažení dohody o pozastavení „protiteroristických opatření“, jak nazývá svou operaci v Náhorním Karabachu, a to od středečních 13:00 místního času.

„Na formulaci (textu dohody o příměří) jsme se nijak nepodíleli,“ sdělil podle Interfaxu arménský premiér ve videoprohlášení. Jerevan podle něj není stranou jednání a o dohodě se dozvěděl díky oficiálním informačním portálům Náhorního Karabachu.

Pašinjan dodal, že Jerevanu není jasné, proč se v textu hovoří o ozbrojených silách Arménie. Pravidelná armáda podle něj od srpna 2021 v Náhorním Karabachu nepůsobí.

Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale žijí v něm převážně etničtí Arméni. Enklávu za podpory Jerevanu i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. Během šestitýdenních bojů svedených s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s enklávou i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem, které tam má od té doby asi 2000 vojáků, kteří mají roli mírových sil.

Posledních devět měsíců Ázerbájdžán blokoval jedinou silnici do Karabachu z Arménie, známou jako Lačinský koridor. Etničtí Arméni v enklávě si stěžovali na nedostatek potravin nebo léků. Na dodržování příměří mělo dohlížet asi 2000 členů ruských mírových sil, ale zájem Moskvy o Arménii během invaze na Ukrajině poklesl, píše BBC. Jerevan vinil Moskvu, že je příliš rozptýlena vlastní válkou na Ukrajině, a ruské mírové síly v Náhorním Karabachu opakovaně obviňoval z nečinnosti, což Kreml popřel. Ruský prezident Vladimir Putin dnes uvedl, že Rusko je v neustálém kontaktu se stranami konfliktu a očekává zklidnění situace.

Vojenský komentátor ruskojazyčné služby BBC Ilja Abišev označil poslední vývoj událostí v Karabachu a přistoupení karabašských úřadů na podmínky Baku za jejich kapitulaci. Proti pravidelné a dobře vybavené ázerbájdžánské armádě měli pouze zbytky staré sovětské techniky, která přežila poslední válku, a několik tisíc bojovníků s lehkými ručními zbraněmi a skromným množstvím munice, napsal Abišev.